Hlavnim cilem zavedeni systemu plosne hnizdni podpory dutinovych dravcu a sov v Orlickych horach na plose 204 km2 bylo snizeni populacnich hustot ekonomicky zavaznych druhu drobnych zemnich hlodavcu, omezeni skod na vysazovanych listnatych drevinach a pokud mozno vylouceni potreby pouzivani otravenych navnad. Prave postolka obecna (Falco tinnunculus), pustik obecny (Strix aluco) a syc rousny (Aegolius funereus) dokazi vytvorit pocetne spolecenstvo, osidlit mnozstvi rozdilnych lokalit na velkem uzemi, ve kterem si jednotlive druhy vymezi vlastni zivotni prostor a v nem dobre prosperuji.
Obsah rubriky: Nezařazené
Ochrana ptáků na Svitavsku v roce 2011
Ochrana ptactva je jednou z nejdulezitejsich soucasti ornitologie. Zvlaste dnes v dobe, kdy vinou cele rady faktoru celime znacnemu poklesu v pocetnosti u velkeho mnozstvi drive i beznych druhu, je potreba venovat svou pozornost ochrane operencu a jejich biotopu stale vetsi. Zapominat bychom pritom nemeli ani na ochranu na lokalni urovni, ktera, jak se nyni ukazuje, muze nakonec hrat mnohem vetsi roli, nez bychom ji byli schopni kdy prisoudit. Nasledujici radky popisuji cinnost vedouci k drobne i vetsi pomoci ptakum Svitavska.
Bernešky rudokrké zimují na jižní Moravě a letos i ve východních Čechách
Berneska rudokrka (Branta ruficollis) je jedna z nejkrasnejsich hus a zaroven i jedna z nejvzacnejsich. Odbornici odhaduji, ze jich na celem svete zije asi jen 40 tisic kusu a jejich pocet stale klesa. Jde tedy skutecne o jeden z nejohrozenejsich zivocisnych druhu na Zemi.
Bernesky rudokrke hnizdi v tundre zapadni Sibire a zimuji ve stepich kolem Kaspickeho more. Od sedmdesatych let minuleho stoleti zimuji take v Evrope, a to v Rumunsku u Cerneho more a obcas se jednotlivi ptaci nebo male skupiny objevuji ve stredni i v zapadni Evrope.
Labutě 2012 – sčítání zimujících labutí ve východních Čechách
Mezinárodní česko-polský labutí projekt neskončil okroužkováním poslední labutě v lednu 2010. Ba naopak – dlouhá mravenčí práce okroužkováním poslední labutě teprve začala. V letech 2008 – 2010 jsme společně s polskými kolegy označili celkem 286 labutí velkých (Cygnus olor), z toho 150 ptáků dostalo také žluté odečítací kroužky. Labutě jsme nekroužkovali jen tak pro zábavu. Projekt měl hned na začátku vytyčené cíle a odpovědi na položené otázky nyní hledáme pomocí vyhodnocování zpětných hlášení označených ptáků a také pomocí každoročního sčítání labutí na třech hlavních východočeských zimovištích – v Hradci Králové, Pardubicích a Chocni. Cílem sčítání na zimovištích je především stanoveni podílu ptáků mutace immutabilis z celkového počtu zimujících labutí.
Nezapomeňme poděkovat!
Ornitologicky rok 2011 konci. Ja jej uzil se slaviky, vy treba s vlastovkami po konirnach, s bahnaky na modernich zastavkovych mistech v polnich lagunach, anebo pri chytani v rakosi. Zjara jen lehce spicatem, pozdeji zlatozelenem, v lete pak tmavem, ulepenem od msic. A v posledni fazi uz zase susticim. Nekomu se na hrazi snad i trasl stativ nad vyjevem za sklem, jiny se pod strakatou plachtou dockal vytouzeneho momentu. Dalsi se v horskem sedle konecne „trefili“ do suproveho pocasi, az nebylo na reflektor pres rojici se operence chvilemi videt a jiny se treba rozzaril nad konecne vsevypovidajicim grafem, plnym zastupu prehledne odlisenych sloupku.
Raroh velký (Falco cherrug) vyhnízdil v r. 2011 na Mladoboleslavsku.
Mladoboleslavsko – Nase ornitologicka literatura uvadi jen velmi malo pripadu hnizdeni raroha velkeho (Falco cherrug) v Cechach. V uplynulych dvou stoletich hnizdil pouze na trech mistech. Od posledniho hnizdeni jiz take uplynulo vic nez 70 let. Na Morave hnizdil tento druh casteji, ale az od 50. let minuleho stoleti pravidelne. V soucasne dobe tam hnizdi nejmene 15 paru.
Raroh velky je celoevropsky povazovan za pomerne vzacneho dravce. Na uzemi Evropy, vcetne te nejvychodnejsi, hnizdi jen asi 600 paru.
Na zacatku cervna 2011 jsem na Mladoboleslavsku v jednom asi 400 ha velkem lese objevil hnizdici par rarohu velkych.
Vánoční rozjímání
Rychlym krokem mirim pres pole k rybniku za lesikem. Chci stihnout vychod slunce. Zatim je jeste pritmi, nad zemi se povaluje ridka mlha a je ponekud sychravo. Skoda, ze letos neni snih! Krajina odena do bileho roucha ma svoje poeticke kouzlo. Ale lesem lemovane pole ma v rannim oparu take svou romantiku, i kdyz je hnede a blative. Vanocni cas… Rok co rok rano na Stedry den vyrazim do prirody, ke svemu milovanemu rybniku. Tam se mi nejlepe rozjima…
Tunisko – ostrov Djerba
Tunisko je v poslednich letech castym cilem ceskych turistu, kteri touzi po exotice a koupani v teplem mori. Jednim z nejvyhledavanejsich mist je ostrov Djerba vzdaleny jenom 3 km od jizniho pobrezi Tuniska. S rozlohou 514 km2 je nejvetsim ostrovem severni Afriky. Zije na nem 120 000 obyvatel, z toho nejvice ve spravnim stredisku Houmt Souk, kde je take letiste a velka trznice. Samotny ostrov je prevazne piscity, pokryty rozsahlymi haji datlovych palem a olivovniky. Zejmena vychodni pobrezi ostrova je zastaveno hotely s plazemi pro zahranicni turisty. Na sve si tu prijde nejen bezny turista, ale i zajemce o ptaci obyvatele tohoto exotickeho ostrova.
Za ptáky do zoologických zahrad 32 – Novinky v českých zoo
NOVINKY V CESKYCH ZOOLOGICKYCH ZAHRADACH A TROCHA STATISTICKYCH UDAJU
Na zaver letosniho roku jsem se opet rozhodl vratit zpatky domu, do ceskych zoologickych zahrad. Protoze jsem behem roku nenavstivil zadnou zoo, o niz jsem jeste nepsal, budu se tedy drzet toho, co jsem videl a cetl.
Zajímavé putovní výstavy (nejen) s ptačí tématikou
I v letosnim roce meli navstevnici nekterych nasich muzei a kulturnich zarizeni moznost shlednout vystavy, jejichz nametem nebo alespon casti jejich obsahu byli ptaci. Rad bych touto cestou pripomnel alespon nektere z nich. Mozna prave techto par slov a snimku oslovi pripadne zajemce, diky kterym se jejich putovani po vystavnich salech a expozicich nezastavi ani v sezone pristi.