Odchytove stanoviste A. Foto – Lubor Urbanek.
Zehun – Ve dnech 29. dubna az 6. kvetna 2012 probehl v Narodni prirodni rezervaci Zehunsky rybnik 14. rocnik jarni odchytove akce. Cilem tohoto odchytu je spolu s dalsimi programy (CES, letni odchytova akce apod.) sledovani mezirocnich zmen pocetnosti nekterych druhu ptaku, pripadne ziskavani novych fenologickych a faunistickych dat. Tyto udaje pak mohou byt vyuzity v ramci ochrany prirody a pri planovani managementu rezervace.
Mlady orel morsky se predvadel kousek nad nami. Foto – Vladimir Soltys.
Jicinsko – Je to stara a otrepana frazicka, ale je to tak. Kazdy to vi. Nekdo si to i prizna, ale malokdo si troufne rici to nahlas. Pochvalit se proste musime sami, protoze nikdo jiny to za nas neudela. A letos by se meli, ostatne jako kazdy rok, pochvalit vsichni organizatori tradicniho Ptaciho zpevu. A protoze vsichni, pochvalime se i my z Rozdalovickych rybniku. Mimo jine take proto, ze jsme letos zvladli uvitat ptaci zpev hned dvakrat.
Tradicni akce probehla v sobotu 5. kvetna na rybniku Zrcadlo. V 7.00 se na hrazi seslo celkem 36 ucastniku.
Raby, Kuneticka hora – Hledali byste v rovinatem zemedelskem okoli Pardubic vyra velkeho (Bubo bubo)? A jeste ke vsemu jako pravidelne hnizdici druh? Ackoliv to na prvni pohled vubec nevypada pravdepodobne, vyri zde skutecne hnizdi. Jiz pred radou let obsadili zrejme jedinou lokalitu na Pardubicku, kde nalezaji pro sebe prihodne podminky. Tou lokalitou jsou, jak jinak, skaly na svazich Kuneticke hory.
Historii hnizdeni vyru na Kuneticke hore do roku 2002 shrnul Jirka Cesak ve svem clanku ve sborniku Panurus 12/2002. Vyri se zde zrejme vyskytovali (a da se predpokladat, ze i hnizdili) jiz v 19. stoleti (v pardubickem muzeu je ulozen exponat vyra velkeho, uloveneho v r. 1841 na Kuneticke hore).
Pustik vousaty v cele sve krase. Foto – Mikola Varabej
Belorusko – Kratky pribeh o tom, jak jsem se sest let snazil primet beloruske pustiky vousate (Strix nebulosa) ke hnizdeni na umelych podlozkach, ale povedlo se mi to az v roce 2012.
Nadseny myslenkou pritahnout ptaky na umela hnizdiste, vyzkousel jsem desitky ruznych modelu budek, cimz jsem vytvoril hnizdiste asi dvaceti ruznym druhum ptaku (sykora konadra – Parus major, rehek zahradni – Phoenicurus phoenicurus, spacek obecny – Sturnus vulgaris, krutihlav obecny – Jynx torquilla a dalsi). Od roku 2001 jsem mel na ucte jiz nekolik stovek ruznych umelych hnizdist, mezi kterymi specialni misto zaujimaly budky a podlozky pro sovy, me oblibene ptaky.
FAUNIA MADRID 
V zari 2009 jsem mel nahodou cestu pres Madrid, tak jsem toho okamzite zneuzil k navsteve nejen zdejsi zoo, ale i zarizeni, zvane Faunia, ktere je provozovano soukromou (tusim, nemeckou) firmou (mela by provozovat i Oceanografic Valencia a Selwo Benalmadena). Nejedna se o klasickou zoo, ale spis tak trochu o zabavni park.
Hned u vchodu me velmi nemile prekvapili se vstupnym 25 EUR bez moznosti slev pro studenty. Byl jsem ale hodne zvedavy, tak jsem se nechal presvedcit. Cely park neni velky a sklada se z tematickych komplexu (podrobna mapa zde).
Na svrchní straně tohoto ptáka je dobře vidět tvořící se hnízdní šat – tmavá pera s rezavými okraji. Foto – Jaroslav Vaněk.
Jespák obecný (Calidris alpina) je druhem bahňáka, který početně a pravidelně protahuje přes území celé naší republiky. Podzimní průtah toho druhu na přehradě Rozkoš u České Skalice (NA), jsem již popsal v jednom ze svých předchozích příspěvků. Následující příspěvek se zabývá jarním průtahem tohoto druhu na téže lokalitě.
Jarní tah jespáka obecného v rámci České republiky začíná již ve druhé polovině měsíce března. Nejčasnější záznam uváděný ve Fauně ČR, Ptáci 2/I (Academia 2005) je z 19.3.1974 – 1 ex. pozorován na Lenešickém rybníku, LN, (Tichý). V současné době již existuje řada časnějších pozorování. Například v tomto roce (2012) byli první jespáci obecní pozorováni 18.3., a to 2 ex. na rybníku Nesyt, BV, (V. Vyhnálek) a 1 ex. na rybníku Rakovec, OP , (M. Miškovský).
Sykory v uplynule zime nevytvarely v blizkosti krmitek pocetna spolecenstva. Foto – Libor Dostal.
Pozorovani zimujicich ptaku na krmitcich v uplynulem zimnim obdobi leckteremu pozorovateli neprineslo prilis radosti. V porovnani s predchozimi zimami, kdy bylo ptaci spolecenstvo daleko pestrejsi i pocetnejsi, byla zimni sezona 2011/2012 daleko chudsi. Situace na krmitcich v intravilanu obci byla obdobna se situaci v tvrdych podminkach horskeho lesa (Jizerske hory – 800 m n. m.). Vyrazny byl zejmena 50 – 70 % pokles pocetnosti vetsiny zimujicich jedincu, i kdyz druhove spektrum zustalo temer zachovano. Vyjimkou byl pouze zvyseny podil vrabcu polnich (Passer montanus) a dalsi ubytek vrabce domaciho (Passer domesticus) na stalem krmitku v Jablonnem nad Orlici – 450 m n. m. a u Hradce Kralove – 250 m n. m. (St. Simek).
Neni ale treba jakkoli smutnit – ptaci tu jsou stale a prave v techto dnech, na pocatku pevecke sezony o sobe davaji vedet. Pokusme se poodhalit nektere priciny ubytku operencu na krmitcich a pochopit zmenu v jejich obvyklem chovani na prikladu dutinovych pevcu, predevsim sykor.
Kovova mapa, zachycujici Rok bousovskych slaviku, z ktere po cas trvani vystavy cast slaviku k navstevnikum kamsi odletela. Nevadi nam to. Foto – Pavel Kverek.
Mladoboleslavsko – Neskryvam, ze bych chtel dosahnout toho, aby slavici Mladoboleslavsko v novem stoleti proslavili. Drive to byla predevsim jizni Morava s tamnimi znalci, kteri ornitologii zasobili novymi poznatky. Dnes se vyzkum slavika obecneho (Luscinia megarhynchos) soustredi spise do Cech a z velke casti prave na Mladoboleslavsko. V dnesnim prispevku mam vsak na mysli jiny rozmer meho vyzkumu, rozmer popularizujici.
A jeste vice tema zuzim vyloucenim dospele verejnosti a zamerenim se na oslovovani deti. Tam treba popularizovat. Tam zrim velkou sanci! Davno to vi i mnohe ornitologicke instituce s dnes jiz obdivuhodnymi vysledky. O tom,ze i moje snaha prispiva, bude tema zbyvajici.
Besedovanim po skolach kdysi davno jsem posbiral zkusenosti a jen lituji, ze z nedostatku casu tyto aktivity musim odkladat. Vyjimkou jsou pozvani mezi nevidome ci do boleslavske skoly specialni ci do mistni materske skoly. Byvam udiven, jak mnozi mladi posluchaci jsou znali, jak zvladaji komunikovat.
Vsechny tri odchytove voliery na havrany v Rabech. Foto – Jiri Cesak.
Raby – Jednim slovem: dobre. Urcite mnohem lepe nez v lonske sezone, kdy se chytil jen jeden havran polni (Corvus frugilegus). Ale i to byla vlastne padesatiprocentni uspesnost, protoze za celou lonskou zimu priletli nad voliery jen dva havrani. Letosni sezona byla jubilejni – tricata a zaroven treti a posledni na vykrouzkovani zlutych odecitacich krouzku.
Nekolik let jsem mel v hlave novy typ odchytove voliery. V lonske zime jsem vyrobil maly prototyp spis klece nez voliery a podarilo se do ni jednoho havrana chytit. To byl naznak, ze by to mohlo fungovat.
Husy běločelé na pastvě. Foto – Eva Stets.
Husa polní (Anser fabalis) a husa běločelá (Anser albifrons) patří v České republice k pravidelně protahujícím a zimujícím druhům. Největší zimoviště a shromaždiště jsou široce známa zejm. na jižní Moravě v okolí nádrží Nové Mlýny. Ve východních Čechách jsou známa shromaždiště či zimoviště zejm. v okolí přehrady Rozkoš a mezi obcemi Praskačka a Podůlšany na rozhraní Královehradeckého a Pardubického kraje. Jednou z nejzajímavějších lokalit je Proudnický rybník u Žiželic a jeho okolí na pomezí Královehradecka a Kolínska.
