Obsah rubriky: Nezařazené

Pobyt slavíků u nás vstupuje do poslední třetí fáze

20120704a

Portret slavika obcneho. Foto – Pavel Kverek.

Konci cerven a s nim i vetsina slavicich hnizdeni. Ti, kteri zacali na jare vcas, prave vyvedli sva mladata. Dnesni tema predstavi, co slaviky obecne (Luscinia megarhynchos) na hnizdistich jeste ceka, jak vyzkum zacina zvolna odhalovat nektere pozoruhodnosti.

Na hnizdistich slaviku muzeme nyni, pred zacinajicimi skolnimi prazdninami, slaviky naposledy uslyset. Spise ojedinele se jeste ozve zpev, patrici hlavne neuspesnym samcum, nekdy vsak se k nemu uchyli i slavik vyvadejici mlade, aby odlakal pozornost. Nejde nikdy o plny jarni zpev, strofy jsou usecne (osizene), prednasene mnohdy polohlasem.

Celý článek →

BirdLife International oslavila 90 let existence

20120629aNejstarsi mezinarodni organizace, zabyvajici se ochranou prirody, oslavila v cervnu sve devadesate vyroci.

Pred devadesati lety, 20. cervna 1922 v poledne se v Londyne, v soukromem dome ministra financi Velke Britanie sesla pozoruhodna skupina lidi z ruznych zemi sveta. Vsechny je spojovalo jedno: laska k ptakum. Spolecne dosli k zaveru, ze jedinym zpusobem, jak zvitezit v boji s obchodem s perim divokych ptaku a jak celit ohrozeni stehovavych ptaku napric kontinenty je konani koordinovanych mezinarodnich akci na jejich ochranu.

Tak vznikla mezinarodni organizace, prvni na svete, ktera se zabyvala ochranou prirody. Profesor Kay Curry-Lindahl ji nazval „Mezinarodni rada pro ochranu ptaku“ (International Council for Bird Preservation). O par let pozdeji se z ni vyvinula dnesni asociace BirdLife International.

Celý článek →

Dosavadní poznatky z kroužkovaní labutí velkých v roce 2009 na Svitavsku

20120622aa

Labuť velká z Mušlového rybníka ve Vídni.


Trilety spolecny projekt Vychodoceske pobocky Ceske spolecnosti ornitologicke a Poludniowowielkopolskiej Grupy Ogolnopolskiego Towarzystwa Ochrony Ptakow „Labute 2008-2010“ nemusim dlouze predstavovat a pripominat. V ramci neho byly krouzkovany labute velke (Cygnus olor) na zimovistich v Hradci Kralove a v Pardubicich, ale v srpnu roku 2009 i rada hnizdicich rodinek a nehnizdicich jedincu v Kralovehradeckem i Pardubickem kraji. Po trech letech se muzeme pokusit zhodnotit hlaseni, ktera evidujeme i u dvou labutich rodin, ktere hnizdi v Opatove na Svitavsku.

Celý článek →

Raroh velký na Mladoboleslavsku

20111226a

Samice raroha velkého (foto: Zdeněk Mrkáček)

Zpravy o vyskytu raroha velkeho (Falco cherrug) jsou mi zname od pocatku devadesatych let dvacateho stoleti. Byl predpoklad jeho hnizdeni ve VVP Ralsko, zde bylo i nejvice pozorovani, ale hnizdeni prokazano nebylo (Otahal).

Pocatkem roku 1997 jsem byl pozadan tehdejsim namestkem starosty mesta Mlada Boleslav o pomoc s resenim problematiky zdivocelych holubu. Mesto bylo ochotno zakoupit a vypustit  dravce. Rozhodoval jsem se mezi sokolem stehovavym (Falco perregrinus) a rarohem velkym. Vzhledem k relativni blizkosti Ceskeho raje jsem predpokladal, ze pripadne vypusteni sokoli stehovavi by k hnizdeni spise vyhledali skaly v Ceskem raji. Rozhodl jsem se doporucit vypusteni rarohu velkych, i s prihlednutim ke zkusenostem pan Kumbery, ktery  vypoustel rarohy velke v Usti nad Labem.

Celý článek →

NEČ – mimořádná lokalita ptačí oblasti Rožďalovické rybníky

20120618a

Hnízdo moudivláčka lužního

Kopidlno, Rožďalovické rybníky – Neč, čili Nečaský rybník u Kopidlna včetně jeho nejbližšího okolí, to je vskutku neobyčejná ornitologická lokalita, dosud ještě nedoceněná. Jedná se o rybník nacházející se zhruba uprostřed ptačí oblasti „Rožďalovické rybníky“, mající poměrně členitý průběh pobřežního pásu se střídajícími se remízky křovin, litorálních i terestrických rákosin, a také lipové aleje na hrázi. Asi uprostřed rybníka je významné zúžení, jež je tvořeno jednak ostrůvkem s křovinami a vysokým topolem a jednak úzkým dlouhým poloostrůvkem (jakési „molo“), rovněž porostlým stromy a křovinami – zbytek původní selské cesty. V zadní části rybníka se nachází ještě jeden „ostrov“, který je tvořen pouze rákosinami s rákosem obecným a orobincem úzkolistým, a který je vynikajícím útočištěm pro vodní ptactvo. Na SV straně rybníka je zátoka, do níž přitéká malá vodoteč, protékající nedalekou slatinnou loukou a posléze poměrně významným pruhem rákosin, který navazuje na pobřežní rákosový pás. Hned za ním se nachází okraj listnatého a smíšeného lesa „Perna“, jehož přítomnost dále zvyšuje druhovou rozmanitost ptactva v této lokalitě.

Celý článek →

Za ptáky do zoologických zahrad 37 – ZOO Köln

20120610aZOO KOLN

Velmi prekvapive se vam hlasim opet ze zapadniho Nemecka, kde stojime s Karin za turnikety kolinske zoo a chystame se na prohlidku. V prvnich trech velikanskych vybezich vodnich ptaku jsme objevili hejna tri druhu bezne chovanych plamenaku, hejno pelikanu bilych (Pelecanus onocrotalus) a skladbu vesmes bezne chovanych vrubozobych, ze kterych zminim snad jen cirku teckovanou (Anas versicolor), husice orinocke (Neochen jubata), kachnicky brazilske (Amazonetta brasiliensis), morcaky velke (Mergus merganser) a sverazne caje chocholate (Chauna torquata). Nasledoval komorni, zastineny vybeh pro par jerabu popelavych (Grus grus) a kachyni parnikovych (Tachyeres pteneres).

Celý článek →

Průtah pisíka obecného na přehradě Rozkoš

20120606a

Adultní pisík na dělící hrázi přehrady. Foto – Jaroslav Vaněk.

Pisík obecný (Actitis hypoleucos) je bahňák z čeledi slukovitých (Scolopacidae), který tvoří samostatný rod a v Evropě je zastoupen jediným monotypickým druhem, což znamená, že nevytváří žádné geografické rasy. Je o něco menší než špaček s delším zobákem a proti většině ostatních vodoušů má poměrně krátké nohy. Zbarvení je dost nenápadné – na svrchní straně je hnědý, na prsou hnědý až šedohnědý s tmavým skvrněním, na spodní straně je zbarven bíle. V letu je dobře patrná bílá páska v křídle. Typické pro tento druh je neustálé pokyvování zadní částí těla a také je vyznačuje typickým způsobem letu. Při vyplašení letí většinou nízko nad vodou, jeho let trhavý a přerušovaný a křídla jsou nízko svěšená.

Celý článek →

Monitoring sokola stěhovavého v Praze

20120601a

Holešovice, dospělá samice sokola. Foto – Martin Černý.

Praha Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) je kriticky ohrožený druh dravého ptáka. Tento úžasný lovec téměř vyhynul v 60. letech 20. století zejména v důsledku hromadění DDT v potravním řetězci. Celosvětový kolaps populací se u nás projevil jeho kompletním vymizením na dlouhá desetiletí. První novodobá hnízdění v České republice se datují až od poloviny devadesátých let. Díky zákazu výroby a používání DDT a díky následné systematické ochraně sokoli v současné době postupně znovu osidlují svoje historická hnízdiště. Těmi jsou u nás zejména vysoké a klidné skalní stěny. Vhodných nerušených lokalit ovšem v přírodě stále ubývá a tak zůstávají počty hnízdících párů nízké – aktuálně v ČR hnízdí přibližně 50 párů.

Sokol se živí jinými ptáky střední velikosti, které loví v letu. Při střemhlavém útoku volným pádem dokáže vyvinout až rekordních rychlostí, blížících se 300 km/h. Oblíbenou potravu sokolů tvoří holubi. Pravděpodobně právě díky atraktivitě všudypřítomných hejn zdivočelých holubů sokoli stále častěji překonávají svoji přirozenou plachost a objevují se i ve velkých městech a jejich okolí. Pro odpočinek a pro vyhlížení kořisti si tady vybírají dominantní vysoké stavby, jako jsou televizní vysílače, vysoké kostelní věže nebo tovární komíny.

Celý článek →

Zpětné zástihy přinášejí radost i poznání

20120525a

Slavik obecny. Foto – Premysl Vanek.

Mladoboleslavsko – Snad kazdeho krouzkovatele potesi zpetne hlaseni, nejlepe pak, je-li „jeho“ krouzek ohlasen z ciziny. Mene castym, i kdyz rovnez cenenym, je pripad, kdy krouzkovatel odchyti operence s krouzkem zahranicni centraly. Pak jeste existuje kategorie „tuzemskych“ hlaseni, kdy krouzkovatelem oznaceny jedinec je pote nahlasen odkudsi z republiky a naopak, kdyz krouzkovatel odchyti ptaka s ceskym krouzkem, ktery v svem seznamu nema.

Celý článek →

Velké kroužkování černých ptáků

20120521a

Krouzkovani mladych havranu a kavek. Foto – Svetlana Vranova.

Pardubice – Po letošním úspěšném kroužkování zimujících havranů polních (Corvus frugilegus) vyvstala otázka „co dál“. Okroužkováním 747. havrana vyčerpal Jirka Česák všechny barevné kroužky a tím i souhlas s barevným značením havranů v zimě. Už v minulých letech jsme mluvili o tom, že by bylo dobré kroužkovat i hnízdící havrany. Barevné značení kavek ukázalo, že naše pardubické kavky v zimě zůstávají na místě a nemigrují. Havrani by migrovat měli, ale co když už to take není pravda? Co když zde zůstávají i oni? Barevné značení mláďat na hnízdech by pomohlo na tuto otázku odpovědět. Jenže – jak se do hnízd dostat?

Celý článek →