Mlady slavik obecny. Foto – Pavel Kverek.
Mladoboleslavsko – Shromazdovani udaju o odletu slavika obecneho (Luscinia megarhynchos) do zimovist se intenzivneji venuji sedm let. Prispelo k tomu nalezeni zpusobu, jak ptaky v lete v prostredi zjistit a v pobytu monitorovat. Zminenym vyhledavanim jsou slavici nyni uz chytani pro krouzkovani, probihaji u nich nektera mereni, vazeni a zjistovani tucnosti. Dokumentovano je pelichani dospelych i mladat, ktere odletu predchazi.
ukázka kroužkování ledňáčka říčního (archiv A Rocha)
Každý rok pořádá organizace A Rocha letní dětský tábor pro děti s přírodovědným zaměřením. Letos byl termín přesunut na Srpen a tábor se konal kousek od vznikajícího ekocentra Krupárna. Tábora se zúčastnilo 27 dětí. Přírodovědné programy se konaly každý den a byly provázeny zábavnými hrami a celotáborovou hrou. Děti se seznámili se stopami a pobytovými znaky zvířat i ptáků, jak je správně pozorovat a čeho si všímat při identifikaci, jak probíhá migrace ptáků a čím se na svých dlouhých cestách řídí, dále o životě ve vodě, invazních druzích a také o fosíliích a zkamenělinách.
ZOO MADRID 
Pri tranzitu Madridem jsem v lete 2009 zabrousil do obou madridskych zoo. Me zazitky z Faunie jste jiz cetli v cisle 36 a nyni prichazi na radu zoo. Narozdil od Faunie v ni bylo daleko vice lidi. Hned kousek od vchodu se rozprostiral obrovsky vybeh pro vodni ptactvo, uplne bez ohradniku. Ptaci k vam tedy mohli prijit na dosah ruky. Obyvalo jej zejmena velke hejno plamenaku karibskych (Phoenicopterus ruber), dale hejno husic rezavych (Tadorna ferruginea), ibisove posvatni (Threskiornis aethiopicus), capi bili (Ciconia ciconia), pelikani rudohrbeti (Pelecanus rufescens) a “zabavny” parecek, slozeny z jednoho jeraba kralovskeho (Balearica regulorum) a jednoho jeraba paviho (Balearica pavonina). Docela mne zarazilo, ze ptaky nechali u sebe ve vybehu. Pevne doufam, ze se jednalo o plonkove samce, nicmene umisteni techto dvou druhu do jednoho vybehu beru jako dobrou osvetarskou prilezitost, jak lidem ukazat jejich rozdily. Bohuzel jsem nikde nenasel zadnou cedulku se jmeny obou ptaku. Kolem vybehu byly take umisteny zasobniky na krmne kulicky, ktere si plamenaci prekvapive byli zvykli brat z rukou navstevniku.
Samec zrzohlávky rudozobé je ozdobou každého rybníka.Foto J. Vaněk
Uspořádat ornitologickou výpravu do jižních Čech jsem měl v plánu již několik let, ale stále mě nějak nedařilo tento záměr realizovat. Ten správný čas nastal až na jaře v roce 2011, kdy byla nedaleko Českých Budějovic, v katastru obce Dasný objevena skupinou ornitologů mimořádně vzácná keptuška stepní (Vanellus gregarius). Pták byl objeven dne 9.4.2011 a původně jsem ani neměl v úmyslu za ním vyrazit. Vědom si rychlosti jarního tahu jsem předpokládat, že se keptuška na lokalitě dlouho nezdrží. Když však uplynul týden s keptuška byla stále na místě, navrhl jsem svým přátelům dvoudenní ornitologický výlet na Českobudějovicko, jehož zlatým hřebem měla být pochopitelně keptuška stepní.
Pozorovani volavky bile patri ke krasnym zazitkum. Foto – Jerzy Bartuzi..
Pozorovani volavek bilych (Egretta alba) patri vzdy k estetickym zazitkum. Stoji ale zato prohlizet si je dukladne a vsimat si i nohou techto nadhernych ptaku. Muze se totiz stat, ze na nich uvidime barevny krouzek – mozna jeden z tech, ktere byly v letosni sezone pouzite pro temer dve stovky mladat z kolonie na Dolni Biebrze w Polsku.
Rodící se řeka v Orlickém Záhoří – místě, kde byl letos chycen pelichající slavík tmavý. Foto – Pavel Kverek.
Stále platí, že slavík tmavý (Luscinia luscinia) je na území naší republiky zjevem vzácným. Přesto se ornitologům daří s tímto druhem občas setkat, a v poslední době dokonce za velmi zajímavých okolností.
Nejvíce zástihů slavíka tmavého se týká podzimních mladých jedinců (kat.1K), chytaných do sítí kolem rybníků, při akcích v rákosinách. Naději na úspěch tam posilují zvláště plody černého bezu (bezinky). Mladí ptáci je na tahu s oblibou vyhledávají. Další možností setkat se s tímto slavíkem je období jarního tahu a zde už i ornitologové hlásí občasné zástihy. Stává se totiž, že tu a tam zaslechneme i hlas zpívajícího samce.
ZOO PAIGNTON 
Do teto zapadobritske zoologicke zahrady, proslule spise kvuli primatum, jsem se vypravil se svou slecnou Marketkou v prubehu lonskeho jara. V Anglii nastalo prekrasne slunecne pocasi, ktereho jsme dosyta vyuzili. Protoze jsme museli stihat krmeni slonu, musel jsme nejdrive zoo probehnout ke sloninci a posleze jsme ji zacali prohlizet v klidu od opacneho konce. Zoologicka je cela umistena v lesnatem kanonu s holymi kopci kolem. Prvni, co mne trklo do oci ve vetsine vybehu, byl neobvykly substrat, na kterem zoo stoji – zem s rude zabarvenou hlinou plnou jilu a oxidu zeleza (jako v cele teto oblasti) v duchu australske pouste, ktera zvysovala atraktivni vzhled vetsiny expozic. Take citlive sladena vegetace davala vetsine expozic ponekud exoticky nadech, takze jsem si chvili nepripadal jako na Britskych ostrovech, nybrz nekde v tropech.
Začátek jara se na přehradě vyznačoval velice vysokým stavem vody – částečně zatopená dělící hráz. Foto – Jaroslav Vaněk.
Jarní měsíce na přehradě Rozkoš se vyznačovaly poměrně dlouho přetrvávající ledovou pokrývkou hladiny. První volná hladina se objevila v prvních březnových dnech mezi úpským přivaděčem a přelivem mezi rekreační a retenční částí přehrady, a to v důsledku velmi silného přítoku vody přivaděčem. Ledová pokrývka z hladiny přehrady zcela zmizela až na počátku poslední dekády března. Celé období jara na přehradě se vyznačovalo velice vysokou vodní hladinou již od samotného začátku jara, takže hlavně bahňáci neměli na lokalitě vhodné podmínky pro svůj pobyt. Počátkem dubna byla hladina přehrady dokonce na takové úrovní, že část dělící hráze byla zatopena a značná část ostrova, na kterém se nachází kolonie racka chechtavého (Chroicocephalus ridibundus), byla pod vodou.
Nebem nad expozici sem tam proletne cap bily, orel morsky, cejka chocholata a dalsi. Foto – Tomas Sladek.
Olomouc – V dubnu tohoto roku byla verejnosti slavnostne zpristupnena a predstavena nova prirodovedna expozice, mapujici prirodni pomery sousedniho Olomouckeho kraje od nizin v okoli Olomouce, az po Hruby Jesenik a Kralicky Sneznik. Stala expozice, nazvana „Priroda Olomouckeho kraje“ popisuje region lezici vychodne od kraje Pardubickeho a svym zpracovanim, kvalitou i obsahem stoji pravem za zminku, byt na strankach pobocky Vychodoceske. Pouzitou technikou, citlive zakomponovanymi a v soucasnosti propagovanymi, interaktivnimi prvky se radi mezi nejmodernejsi expozice u nas.
Potapka argentinska (Podiceps gallardoi) je stredne velky druh obyvajici nekolik jezer v provincii Santa Cruz v jizni Argentine. Jedna se o zdejsi endemit, ktery se v poslednich letech ocitl az na pokraji vyhubeni. Na vine je pritom velka predace ze strany racka jizniho (Larus dominicanus) a i sem zavleceneho norka americkeho (Neovison vison). Svou roli hraje rovnez introdukce pstruha duhoveho (Oncorhynchus mykiss) do nekterych mistnich jezer. Ten je jednak primym souperem potapek v boji o potravu a navic skodi i vodnim rostlinam, ktere tito operenci vyuzivaji ke stavbe hnizd. Dalsim problemem je zanaseni melkych jezer pudou z erozi, k nimz dochazi kvuli prehnanemu pastevectvi. Neni divu, ze IUCN (Svetovy svaz ochrany prirody) hodnoti potapku argentinskou jako kriticky ohrozenou a Birdlife international pripravil program, kterym se od letosniho ledna snazi tento vzacny druh zachranit. Nastesti tato akce jiz vykazuje prvni vysledky.
