Východočeská pobočka České společnosti ornitologické
Racek středmořský (Larus michahellis) – běžný druh řeckého pobřeží. Foto: L. Novák
Vzhledem k tomu, že Thassos, přezdívaný pro množství lesů „zelený smaragd Egejskeho moře“, nepatří mezi vyhlášené ornitologické lahůdky, odjížděl jsem na tento skalnatý ostrov raději bez přílišného očekávání. Jak už to však bývá, dopadlo pozorování zde mnohem lépe, než na řadě vyhlášených lokalit. Ale vezměme vše po pořádku.
MALÁ ZOOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ NĚMECKA 
Dnesni cislo ptaciho putovani bude tak trochu opet slepene z vice mist. Prvni z nich je sice vetsi, nicmene na ptaky docela chude.
Slavik tmavy. Foto – Alexander Erdmann
Ekologie
Slavik tmavy (Luscinia luscinia) – Zije ve vlhkych listnatych lesich, zejmena v podmacenych porostech vrb a olsi s hustym bylinnym patrem. Ze zimovist se vraci v dubnu a kvetnu. Hnizdo stavi pouze samice, byva zpravidla na zemi v huste vegetaci. Od kvetna snasi 4 – 5 (3 – 6) vajec, sedi pouze samice 13 – 14 dni. Po vylihnuti jsou mladata na hnizde asi ctyri dny samici zahrivana, hnizdo opousteji ve stari 11 – 12 dni, jeste neschopna letu, vzletna jsou o dalsi ctyri dny pozdeji. Asi dva tydny po vyvedeni z hnizda jsou jeste krmena rodici. Odlet do zimovist probiha od konce srpna do konce zari. Pohlavne dospivaji v nasledujicim roce, nejvyssi zjisteny vek je necelych devet let.
Potrava je hlavne zivocisna, hlavne hmyz a jeho vyvojova stadia, na podzim v male mire pozira i ruzne bobule (cerny bez, rybiz).
Volavky stribrite jsme pozorovali na Novohaklovskem rybniku. Foto – Jaroslav Vanek.
Po mojí první ornitologické expedici na Českobudějovicko v loňském roce, jsem byl letos odhodlán tuto akci zopakovat. Nakonec se situaci vyvinula tak, že v průběhu jara jsem navštívil tento kraj hned dvakrát. První návštěva se uskutečnila ve dnech 20 a22.4. , a to z toho důvodu, že v tomto termínu jsem se zúčastnil setkání členů Klubu 300 (www.klub300.cz) na Šumavě, jehož jsem byl účastníkem společně s Lojzou Holubem a Alešem Regnerem. Cestu jsme naplánovali, tak, abychom měli dostatek času navštívit lokality v okolí Českých Budějovic, a to jak při cestě na setkání, tak i při zpáteční cestě.
Mlada postolka rudonoha. Foto – Tomas Belka.
Vendoli – 24. srpna se mi opet vyplatilo vzit kolo a vyrazit za pekneho pocasi do poli, tentokrat jizne od Svitav. V pomerne rozmanitem prostredi poli jiz posecenych, pripadne podmitnutych, zoranych i osetych, jsem mel stesti, kdyz jsem sledoval dve mlade postolky rudonohe (Falco vespertinus). Prestoze i na Svitavsku jde o zcela vyjimecne pozorovani, mozna me ani tolik neprekvapilo, protoze jsem si byl vedom letos zvyseneho poctu zaznamu o vyskytu „rudonozek“ v nasi republice.
Postolka rudonoha byla v oblasti Svitavska zaznamenana dosud jen jednou, a to zacatkem zari roku 1965, kdy byla ulovena mlada samice V. Sajdlem v lokalite Moravskeho Lacnova ve Svitavach.
Kroužkovatelé v plné práci. Foto – Vladimír Šoltys.
Rozdalovicke rybniky, Zrcadlo – V letosnim roce probehl v ptaci oblasti Rozdalovicke rybniky jiz 13. rocnik odchytove krouzkovaci akce v rakosinach rybnika Zrcadlo. Tradicni termin, druhy tyden v srpnu, byl letos zcasti zamerne, zcasti z organizacnich duvodu, posunut o tyden, takze akce probehla od 11. do 17. srpna 2012. Na rozdil od lonskeho roku panovaly v dobe konani akce tropicke teploty, ktere pres den dosahovaly i pres 30° C, coz melo velky vliv na aktivitu ci spise neaktivitu ptaku pres den. Celkem se letos sesel hojny pocet krouzkovatelu, celkem sedm.
Mlady slavik obecny. Foto – Pavel Kverek.
Mladoboleslavsko – Shromazdovani udaju o odletu slavika obecneho (Luscinia megarhynchos) do zimovist se intenzivneji venuji sedm let. Prispelo k tomu nalezeni zpusobu, jak ptaky v lete v prostredi zjistit a v pobytu monitorovat. Zminenym vyhledavanim jsou slavici nyni uz chytani pro krouzkovani, probihaji u nich nektera mereni, vazeni a zjistovani tucnosti. Dokumentovano je pelichani dospelych i mladat, ktere odletu predchazi.
ukázka kroužkování ledňáčka říčního (archiv A Rocha)
Každý rok pořádá organizace A Rocha letní dětský tábor pro děti s přírodovědným zaměřením. Letos byl termín přesunut na Srpen a tábor se konal kousek od vznikajícího ekocentra Krupárna. Tábora se zúčastnilo 27 dětí. Přírodovědné programy se konaly každý den a byly provázeny zábavnými hrami a celotáborovou hrou. Děti se seznámili se stopami a pobytovými znaky zvířat i ptáků, jak je správně pozorovat a čeho si všímat při identifikaci, jak probíhá migrace ptáků a čím se na svých dlouhých cestách řídí, dále o životě ve vodě, invazních druzích a také o fosíliích a zkamenělinách.
ZOO MADRID 
Pri tranzitu Madridem jsem v lete 2009 zabrousil do obou madridskych zoo. Me zazitky z Faunie jste jiz cetli v cisle 36 a nyni prichazi na radu zoo. Narozdil od Faunie v ni bylo daleko vice lidi. Hned kousek od vchodu se rozprostiral obrovsky vybeh pro vodni ptactvo, uplne bez ohradniku. Ptaci k vam tedy mohli prijit na dosah ruky. Obyvalo jej zejmena velke hejno plamenaku karibskych (Phoenicopterus ruber), dale hejno husic rezavych (Tadorna ferruginea), ibisove posvatni (Threskiornis aethiopicus), capi bili (Ciconia ciconia), pelikani rudohrbeti (Pelecanus rufescens) a “zabavny” parecek, slozeny z jednoho jeraba kralovskeho (Balearica regulorum) a jednoho jeraba paviho (Balearica pavonina). Docela mne zarazilo, ze ptaky nechali u sebe ve vybehu. Pevne doufam, ze se jednalo o plonkove samce, nicmene umisteni techto dvou druhu do jednoho vybehu beru jako dobrou osvetarskou prilezitost, jak lidem ukazat jejich rozdily. Bohuzel jsem nikde nenasel zadnou cedulku se jmeny obou ptaku. Kolem vybehu byly take umisteny zasobniky na krmne kulicky, ktere si plamenaci prekvapive byli zvykli brat z rukou navstevniku.
Samec zrzohlávky rudozobé je ozdobou každého rybníka.Foto J. Vaněk
Uspořádat ornitologickou výpravu do jižních Čech jsem měl v plánu již několik let, ale stále mě nějak nedařilo tento záměr realizovat. Ten správný čas nastal až na jaře v roce 2011, kdy byla nedaleko Českých Budějovic, v katastru obce Dasný objevena skupinou ornitologů mimořádně vzácná keptuška stepní (Vanellus gregarius). Pták byl objeven dne 9.4.2011 a původně jsem ani neměl v úmyslu za ním vyrazit. Vědom si rychlosti jarního tahu jsem předpokládat, že se keptuška na lokalitě dlouho nezdrží. Když však uplynul týden s keptuška byla stále na místě, navrhl jsem svým přátelům dvoudenní ornitologický výlet na Českobudějovicko, jehož zlatým hřebem měla být pochopitelně keptuška stepní.
Upozornění:
Výbor VČPČSO se dohodl individuálně posoudit a příp. fin. podpořit členské aktivity v ochraně a výzkumu ptáků. V případě zájmu vyplňte prosím formulář a zašlete jej na pobočkový mail: vcpcso@centrum.cz
Za podporu děkujeme:
© 2025 Východočeská pobočka ČSO
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑