Téměř 40 let působí na ornitologické a občanské scéně Ornitologická sekce při Správě KRNAP. Založil ji 23. ledna 1975 RNDr. Petr Miles a spolu s třicítkou lidí tak položil základy terénní činnosti při pozorování a ochraně ptáků na území národního parku i přilehlého podhůří. V témže roce vyšlo také první číslo zpravodaje Prunella, který byl pojmenován podle významného zástupce krkonošské alpinské avifauny – pěvušky podhorní (Prunella collaris). Dnes má sekce 43 členů a její činnost koordinuje sedmičlenný výbor, který také tvoří redakční radu Prunelly. Ta vychází za podpory Správy KRNAP jednou ročně. Jsou v ní publikovány odborné články s regionálním zaměřením, zajímavá ornitologická pozorování z širší oblasti Krkonoš a přehled ptáků, okroužkovaných v zájmové oblasti. Zajímavým zpestřením je přehled a pozorování zajímavých krkonošských obratlovců.
Obsah rubriky: Nezařazené
Ornitologická sekce při Správě KRNAP
Slimbridge, mokřadní refugium pro ptáky 3/3
V severozapadni casti parku se nachazeji za jihoamerickymi vybehy hned tri pozorovatelny – Van De Bovenkampova, Zeissova, Lathburyova a Lednacci, situovana primo proti nore lednacka ricniho (Alcedo atthis). I kdyz bylo na miste narvano fotografy, lednacek se neukazal.
Hnízdní podpora dutinových dravců a sov na Javořích horách II.
Mladé poštolky obecné v polobudce(foto M. Dusik)
Umělá hnízdiště vytvářejí základní síť hnízdních příležitostí pro poštolky a sovy ve vhodných biotopech. Umožňují přesun párů v jednotlivých hnízdních sezonách, zvýšení jejich koncentrace v blízkosti lokalit s nadprůměrnou nabídkou potravy a úspěšné vyvedení maximálního počtu mláďat. Právě značná úspěšnost při hnízdění v prostorných umělých dutinách je předpokladem k potřebnému populačnímu růstu a postupnému zasídlení i troficky méně výhodných lokalit. V teritoriích s nepravidelnou nebo nízkou potravní nabídkou dochází k odchování omezeného počtu mláďat nebo k zahnízdění s několikaletými přestávkami. Bývají obsazována nehnízdícími páry nebo lichými jedinci. Pobytové stopy po nich (hnízdní kotlinky, peří, ulovená potrava, vývržky apod.) dávají důležité informace o průběhu osídlování sledovaného prostoru a doplňují celkový obraz o vývoji populace cílových predátorů i rozložení ohnisek jejich kořisti.
Ornitologické zajímavosti Svitavska v roce 2012
Lovici orlovec ricni (Pandion haliaetus) na rybniku Hvezda u Opatova. (foto M.Polak)
Svitavsko – Skoro uz dvacitka sezon aktivniho pozorovani ptaku v regionu by mela zarucovat velmi dobre poznani hnizdicich i protahujicich ptaku, zejmena pokud se mu venuje temer desitka priznivcu, byt jen v ramci sveho volneho casu. Tato „disciplina“ vsak v sobe skryva neco, co nas do terenu i za casto nepriznivych podminek stale tahne bez ohledu na pocet sezon. Prekvapit nas totiz mohou ptaci kazdy den a v kazde rocni dobe. A to se nam stalo na Svitavsku i v lonskem roce, ktery muzeme hodnotit jako mimoradne ornitologicky zajimavy.
Pomozme zastavit masakr poštolek amurských (Falco amurensis) v Indii
Postolka amurska (Falco amurensis) je mensi sokol hnizdici v severovychodni Asii, z niz ve velkych poctech migruje pres Indii az na sva zimoviste v jizni Africe. Prave pri preletu severoindickeho statu Nagaland se ale tento sympaticky operenec setkava s nastrahou, jiz neni schopen celit. Jedna se o mistni lovce, kteri v tamnich lesich natahuji neuveritelne dlouhe site, do nichz chytaji obrovske mnozstvi techto postolek, ktere pak mnohdy i s otevrenymi zranenimi dokrmuji, zabiji a prodavaji jako cerstve maso. Nejedna se pritom o snahu chudych vesnicanu nakrmit pouze sebe a sve rodiny, cely obchod kvete v az prekvapive velkem „nadregionalnim“ meritku, a pokud nezasahneme, muze mit za nasledek devastaci celosvetove populace tohoto druhu.
Vyšel nový sborník ornitologických prací z jižních Čech!
Jsem moc rad, ze Vam mohu predstavit novou publikaci Jihoceskeho ornitologickeho klubu. Jako pobocka CSO nevydavame pravidelne periodikum, ale rada z Vas si jiste vzpomene na uspesne sbornikove prace v 90. letech minuleho stoleti. Aktualni titul Ptaci v kulturni krajine II volne navazuje na stejnojmenny dvoudilny sbornik publikovany jiz pred 22 lety! V roce 2009 jsme zacali citit potrebu zpracovani dlouholetych rad vysledku ale i aktualnich ornitologickych novinek z jiznich Cech. Po trilete praci Vam zde prezentujeme 14 originalnich clanku zalozenych na informacich z jiznich Cech, presahujicich vsak myslenkami a napady ramec tohoto regionu. Bylo by skoda, kdyby tento sbornik ve Vasi knihovnicce chybel!
Vše jednou končí, aby mohlo začít něco nového
Mili ctenari webu, clenove Vychodoceske pobocky CSO, pratele.
Za nekolik dnu to bude presne pet let, co existuje nas web. To je dobra prilezitost k uzavreni jedne kapitoly a otevreni kapitoly dalsi.
Lovy beze zbraní
Lovy beze zbrani… Vzpominate na ten porad? Ovladacem tak kliknout na televizi, kde by par nadsencu vzpominalo na svoje cesty prirodou. Na zazitky. A nejlepe tak sedet u krbu s nimi – a kdyz uz, tak v case silvestrovskem! Pridat k tomu „hosta na telefonu“ a bezplatnou linku volajicim. Zatopili bychom hned po ranu a domu sli az vecer. Vedel bych, koho pozvat. Paralelne by porad bezel po rozhlasovych vlnach a neverim, ze bychom v sledovanosti ci poslechovosti propadli. Krajina by mela reklamu, ja bych zastupoval boleslavske Pojizeri. Zazitku mam dost.
Za ptáky do zoologických zahrad 43 – Zoo Olomouc
ZOO OLOMOUC
I letos dodrzim svoje pravidlo a vratim se na Vanoce domu, do Ceske republiky, kde mi jeste porad neco zbyva. V unoru jsem se byl totiz podivat v olomoucke zoo, kam jsem zavital poprve, doprovazen zoolozkami Luckou Kropackovou a Barou Lipanskou a kuratorem ptaku Zoo Dvur Kralove Michalem Podhrazskym. Byl krasny slunny den a venku se valely haldy snehu. Utekli jsme z odpoledniho bloku konference Zoologicke dny, abychom okoukli zdejsi zoologickou zahradu. Diky treskute zime jsme v zoo byli zjevne jedinymi navstevniky.
Řeč beze slov
Hide – pozorovatelna ptáků od Milana Hojného z A Rocha (vlevo) a krmítko ing. Oldřicha Šreibra z ŠSO (vpravo). Foto – Pavel Světlík.
Pred ocima mam obrazek, jaky se nam naskytl dnes rano pri pohledu z naseho okna. Zasnezeny prostor malebneho udolicka kolem vznikajiciho ekologickeho centra A Rocha „Kruparna“. Kout uzavira lesik osazeny smrky, modriny a kerovym podrostem. Pred nim v posledni dobe vyrostly dve male stavbicky. Jedna peci pritele ornitologa Oldricha – totiz velke stacionarni krmitko, spise krmiste. A o kousek dal ve svahu, pili sikovneho technika A Rocha Milana, byla vybudovana krasna prostorna pozorovatelna ptaku – „hide“. Jeste neni zcela dokoncena. Az bude hotova, rad bych na jeji stenu uvnitr zavesil krome barevnych plakatu operencu i jeden biblicky citat – starozakonni slovo Zalmu 19. Kral David v nem opevuje neartikulovanou rec stvoreni.
