První reportáží v novém roce bych se opět rád vrátil k tomu, co nového jsem zaznamenal v českých zoologických zahradách. Samozřejmě se můj záběr vztahuje pouze k mé geografické působnosti, a ta v roce 2012 obsáhla tři zoo – Lešnou, Plzeň a, jak již tradičně, Prahu.
Rubrika: Nezařazené (Strana 17 z 60)

nove webove stranky venujici se problematice ochrany ptaku pred narazy do skel
Statisice ptaku rocne zahynou v Cesku po narazu do prosklenych ploch. Nejedna se jen o medialne zname priklady narazu do nezabezpecenych pruhlednych protihlukovych sten. Stejne casto narazeji ptaci do daleko mensich sklenenych ploch na rodinnych domcich, skolach, administrativnich budovach, zastavkach hromadne dopravy ale i na kulnach, sklenicich, parnicich…

Tento mladý racek tříprstý se nechal poměrně ochotně zvěčnit. Foto: J. Vaněk
Cílem následujících řádku je shrnutí nejzajímavějších údajů z přehrady Rozkoš za druhé pololetí roku 2012. Toto období zahrnuje jednak dobu podzimní ptačí migrace, ale i začátek zimy, kdy se na lokalitě zdržuje řada přezimujících druhů. Složení a počet přezimujících druhů na lokalitě je samozřejmě dán počasím v průběhu zimy, respektive tím, zda a kdy dojde k zámrzu hladiny přehrady a v jakém rozsahu. V tomto směru lze tuto zimu charakterizovat jako celkem příznivou, neboť až do konce roku nedošlo k zamrznutí hladiny na celé ploše přehrady.

Mlady německý čáp odečtený v srpnu 2012 u Babic. Foto Josef Vrána
Rok 2012 přinesl na Chlumecku několik zajímavých pozorování, které dále rozšiřují a doplňují naše znalosti o této části východních Čech. Krajina, jíž dominuje niva řeky Cidliny a Bystřice a několik zachovalých středověkých rybníků, vytváří místy atraktivní prostředí zejména pro vodní a mokřadní druhy ptáků. Přesto, že úsilí a časové možnosti byly zřetelně nižší než v předchozích letech, lze hodnotit rok 2012 jako ornitologicky atraktivní.
Téměř 40 let působí na ornitologické a občanské scéně Ornitologická sekce při Správě KRNAP. Založil ji 23. ledna 1975 RNDr. Petr Miles a spolu s třicítkou lidí tak položil základy terénní činnosti při pozorování a ochraně ptáků na území národního parku i přilehlého podhůří. V témže roce vyšlo také první číslo zpravodaje Prunella, který byl pojmenován podle významného zástupce krkonošské alpinské avifauny – pěvušky podhorní (Prunella collaris). Dnes má sekce 43 členů a její činnost koordinuje sedmičlenný výbor, který také tvoří redakční radu Prunelly. Ta vychází za podpory Správy KRNAP jednou ročně. Jsou v ní publikovány odborné články s regionálním zaměřením, zajímavá ornitologická pozorování z širší oblasti Krkonoš a přehled ptáků, okroužkovaných v zájmové oblasti. Zajímavým zpestřením je přehled a pozorování zajímavých krkonošských obratlovců.
V severozapadni casti parku se nachazeji za jihoamerickymi vybehy hned tri pozorovatelny – Van De Bovenkampova, Zeissova, Lathburyova a Lednacci, situovana primo proti nore lednacka ricniho (Alcedo atthis). I kdyz bylo na miste narvano fotografy, lednacek se neukazal.

Mladé poštolky obecné v polobudce(foto M. Dusik)
Umělá hnízdiště vytvářejí základní síť hnízdních příležitostí pro poštolky a sovy ve vhodných biotopech. Umožňují přesun párů v jednotlivých hnízdních sezonách, zvýšení jejich koncentrace v blízkosti lokalit s nadprůměrnou nabídkou potravy a úspěšné vyvedení maximálního počtu mláďat. Právě značná úspěšnost při hnízdění v prostorných umělých dutinách je předpokladem k potřebnému populačnímu růstu a postupnému zasídlení i troficky méně výhodných lokalit. V teritoriích s nepravidelnou nebo nízkou potravní nabídkou dochází k odchování omezeného počtu mláďat nebo k zahnízdění s několikaletými přestávkami. Bývají obsazována nehnízdícími páry nebo lichými jedinci. Pobytové stopy po nich (hnízdní kotlinky, peří, ulovená potrava, vývržky apod.) dávají důležité informace o průběhu osídlování sledovaného prostoru a doplňují celkový obraz o vývoji populace cílových predátorů i rozložení ohnisek jejich kořisti.

Lovici orlovec ricni (Pandion haliaetus) na rybniku Hvezda u Opatova. (foto M.Polak)
Svitavsko – Skoro uz dvacitka sezon aktivniho pozorovani ptaku v regionu by mela zarucovat velmi dobre poznani hnizdicich i protahujicich ptaku, zejmena pokud se mu venuje temer desitka priznivcu, byt jen v ramci sveho volneho casu. Tato „disciplina“ vsak v sobe skryva neco, co nas do terenu i za casto nepriznivych podminek stale tahne bez ohledu na pocet sezon. Prekvapit nas totiz mohou ptaci kazdy den a v kazde rocni dobe. A to se nam stalo na Svitavsku i v lonskem roce, ktery muzeme hodnotit jako mimoradne ornitologicky zajimavy.
Postolka amurska (Falco amurensis) je mensi sokol hnizdici v severovychodni Asii, z niz ve velkych poctech migruje pres Indii az na sva zimoviste v jizni Africe. Prave pri preletu severoindickeho statu Nagaland se ale tento sympaticky operenec setkava s nastrahou, jiz neni schopen celit. Jedna se o mistni lovce, kteri v tamnich lesich natahuji neuveritelne dlouhe site, do nichz chytaji obrovske mnozstvi techto postolek, ktere pak mnohdy i s otevrenymi zranenimi dokrmuji, zabiji a prodavaji jako cerstve maso. Nejedna se pritom o snahu chudych vesnicanu nakrmit pouze sebe a sve rodiny, cely obchod kvete v az prekvapive velkem „nadregionalnim“ meritku, a pokud nezasahneme, muze mit za nasledek devastaci celosvetove populace tohoto druhu.
Jsem moc rad, ze Vam mohu predstavit novou publikaci Jihoceskeho ornitologickeho klubu. Jako pobocka CSO nevydavame pravidelne periodikum, ale rada z Vas si jiste vzpomene na uspesne sbornikove prace v 90. letech minuleho stoleti. Aktualni titul Ptaci v kulturni krajine II volne navazuje na stejnojmenny dvoudilny sbornik publikovany jiz pred 22 lety! V roce 2009 jsme zacali citit potrebu zpracovani dlouholetych rad vysledku ale i aktualnich ornitologickych novinek z jiznich Cech. Po trilete praci Vam zde prezentujeme 14 originalnich clanku zalozenych na informacich z jiznich Cech, presahujicich vsak myslenkami a napady ramec tohoto regionu. Bylo by skoda, kdyby tento sbornik ve Vasi knihovnicce chybel!