Vazeni kolegove, redakce casopisu Panurus se s podporou vyboru VCP CSO rozhodla podporit nejzajimavejsi a nejlepe zpracovane prispevky. Nasim cilem pritom neni za kazdou cenu sehnat co nejvice textu do letosniho cisla, ale spise motivovat vas vsechny k publikaci vysledku vasi prace v odbornem a zaroven siroce ctenem ornitologickem periodiku, za nejz je Panurus v ornitologickych kruzich povazovan. Muzeme se spolecne pokusit udrzet renome tohoto regionalniho periodika a zaroven se tak vase data dostanou „na svet“. Vzdyt co jineho by melo byt nasim cilem, nez zverejnit sve poznatky a treba tak i neprimo prispet k ochrane ptaku kolem nas! Autori vybranych prispevku (redaktory + cleny vyboru) budou navic odmeneni vecnymi cenami.
Obsah rubriky: Nezařazené
Příspěvky v časopise Panurus
Podpora hnízdění dutinových ptáků a netopýrů na území Městských lesů Hradce Králové II.
2. Pozitivní ovlivňování bilance biodiverzity lesního prostředí, podchycení a stabilizace populací ustupujících druhů.
Vývoj společenstva cílové skupiny dutinových pěvců a ostatních živočichů závisí na vhodnosti použitých umělých dutinek a také na jejich trvalé využitelnosti. Ta se neobejde bez pravidelné údržby – tedy oprav a čištění od zbytků po usazených druzích. V přirozeném prostředí bývalo velké množství přirozenych dutin (50 –150/ha), které byly střídavě používány různými skupinami živočichů a tak částečně čištěny. Jejich nabídka vždy významně převyšovala poptávku, takže dutinové druhy o ně nemusely soupeřit.
Podpora hnízdění dutinových ptáků a netopýrů na území Městských lesů Hradce Králové
1.Obnovení funkčnosti části původního systému hnízdních budek pro dutinové pěvce a netopýry na území Městských lesů Hradce Králové
V předjaří r. 2009 proběhla díky aktivitě RNDr. Jiřího Porkerta kontrola stavu umělých dutinek pro drobné pěvce a netopýry v lokalitách s instalovanými systémy hnízdních budek na území lesů města Hradce Králové. Původní linie umělých dutin pocházely z období před 20 lety a některé ještě z druhé poloviny 80 let. I když se rekonstrukce nabídky umělých dutin týkala pouhých cca 30 % z původně instalovaných, bylo jich pro první sledovanou hnízdní sezonu (2009) zprovozněno celkem 930.
Mapujeme ptáka roku
kolonie brehuli (foto Petr Heneberg)
Ptakem roku 2013 je brehule ricni, nase nejmensi vlastovka hloubici si sve nory v kolmych piscitych a hlinitopiscitych stenach. Na jare brehuli priletelo po mnoha letech neobvykle velke mnozstvi, pocetnost kolonii na vetsine v kvetnu zkontrolovanych mist byla vyssi nez v uplynulych letech. Chladne pocasi, silne deste a vzedmute hladiny rek na zacatku cervna ale brehulim vubec nesvedci a tak jiz evidujeme celou radu kolonii zcela preplavenych vodou, castecne sesunutych, a obavame se i pomerne nizke hnizdni uspesnosti u kvetnovych snusek. Brehule jsou vsak velmi flexibilni a lze ocekavat, ze v prubehu cervna jeste vetsina z nich stihne realizovat nahradni hnizdeni podobne jako tomu bylo napriklad vloni po intenzivnich cervnovych bourkach.
Víkendový výzkumný tábor Východočeské pobočky České společnosti ornitologické 2013
„Vyznamne ornitologicke lokality okresu Nachod“
Brodsky 6. – 9.6.2013
Ve dnech 6. az 9.6.2013 se na rybnicich u Cerveneho Kostelce setkali clenove nasi pobocky a jeji hoste, aby v ramci interniho projektu registrace a ochrany vyznamnych ornitologickych lokalit (VOL) sbirali nejnovejsi poznatky o slozeni ptacich spolecenstev na rybnicich Spinka, Brodsky a Cermak, na rybniku Turi u Slavetina a na uzemi Vyznamneho krajinneho prvku Rozkos – vychodni zatoky. Pruzkum se konal pod hlavickou jubilejniho 20. Vikendoveho vyzkumneho tabora Vychodoceske pobocky Ceske spolecnosti ornitologicke.
Akce „Úklid“ na přehradě Rozkoš v roce 2013
Dobrovolnici pri praci. Foto: R. Waldhauser
Dne 20. dubna 2013 probehla v okoli prehrady Rozkos akce, zamerena na uklid odpadku, ktere zde dilem zanechali neukazneni navstevnici prehrady, pripadne sem byly naplaveny z reky Upy. Garantem akce bylo Povodi Labe, statni podnik, Hradec Kralove a jejimi ucastniky mesto Ceska Skalice, obce Provodov – Sonov, Nahorany a Velka Jesenice, Autocamping Rozkos s.r.o., Cesky rybarsky svaz a Vychodoceska pobocka CSO.
Za ptáky do zoologických zahrad (47): Tierpark Bochum
Tato zoo patri k nejmensim zarizenim, ktere nemaji jeste statut zookoutku, ktere jsem v Nemecku navstivil. Navstivil jsem ji v srpnu 2008. Hned vedle vchodu se rozprostiral pristineny, piscity vybeh s hejnem plamenaku starosvetskych (Phoenicopterus roseus). Bokem jsem si vsiml zastinene voliery pro brodive ptaky, ve ktere jsem zahledl nekolik kolpiku bilych (Platalea leucorodia), volavky stribrite (Egretta garzetta) a ibise rude (Eudocimus ruber). Pote jsem si odskocil do (na tak male zarizeni prekvapive) krasne expozice sladkovodnich i morskych akvarii.
Výsledky soutěže o nejkrásnější fotku ohrožených ptáků
V poslednich letech pribyva po celem svete amaterskych i profesionalnich fotografu ptaku. To na jednu stranu prinasi spoustu krasnych snimku, na druhou se vsak obcas muzeme setkat s rusenim vzacnych, hnizdicich druhu. Dnes bych ale nechal stranou celou tuto problematiku, ktera navic zavisi hlavne na pristupu a moralnich hodnotach jedince. Rad bych zde nyni jen upozornil na vysledky druheho rocniku mezinarodni fotograficke souteze The World?s Rarest Birds, jiz porada Birdlife International.
Hnízdní podpora dutinových dravců a sov na Javořích horách V.
Významným predátorem drobných hlodavců zůstává vedle uvedených podporovaných druhů také volně hnízdící káně lesní (Buteo buteo). S ohledem na současné zemědělské hospodaření s dlouhodobě vysokým podílem trvalých travních porostů je jeho populace na území Javořích hor ustálená. Jen na jižních svazích masivu od západní části Vižňova k oblasti pod Jelením vrchem lze předpokládat trvalý výskyt nejméně 7 párů. Vezmeme-li v úvahu průměrnou velikost okrsku, kde se ptáci aktuálně pohybují a loví, dosahuje jejich hustota 0,58 páru/km2. To je plně srovnatelné např. se severovýchodním údolím Orlických hor, kde se jejich hustota již dlouhodobě pohybuje kolem 0,56 páru/km2.
Za ptáky do zoologických zahrad (46): Zoo Bucureşti
Do prvni vychodoevropske zoo jsem se vydal cestou z krouzkovani na Delte Dunaje, kam jsem jel s kamaradkou Tarou Stankovou (ucastnici projektu Labute 200 8 -2010 si ji zajiste jeste pamatuji). Kamaradka me pred navstevou zoo varovala slovy, ze se jedna o „koncentracni tabor“ na zvirata. Presto jsem si chtel overit, jak to se zoologickou zahradou nejdulezitejsi rumunske metropole je v realu.
