Pozorování poláka malého (Aythya nyroca) patří k těm zajímavým a atraktivním ornitologickým zážitkům. Přestože je na tahu pozorován v malém počtu každoročně, jako hnízdící v ČR vymizel. Poslední hnízdění uvádějí stránky Faunistické komise ČSO z roku 1988 na rybníku Chobot na Třebíčsku. V roce 1992 uvádí hnízdění 1 páru v NPP Žehuňský rybník M. Jelínek (in litt.). Je také pravdou, že v některých letech bývá vzácně pozorován i v hnízdní době (např. v roce 2003 na Znojemsku, nebo v roce 2009 na Střední Moravě) avšak doposud bez prokázaného hnízdění. Jediný údaj o hnízdění uvádí V. Šena z roku 2006 na Českolipsku, kde měla být pozorována rodinka s mláďaty (tento údaj však FK ČSO neeviduje). Z východních Čech údaje o hnízdění chybí od 80. let minulého století. Až teprve letos bylo hnízdění poláka malého prokázáno na rybníku Černý Nadýmač na Přeloučsku.
Obsah rubriky: Faunistika
Střídání „správců“ čapích hnízd
Na začátku 70. let 20. století hnízdilo na jihu okresu Náchod celkem osm párů čápa bílého (Ciconia ciconia) – čtyři páry na březích přehrady Rozkoš, tři páry v Dolním Pometují a pár v Rasoškách. Později byla nová hnízdiště založena a obsazena na dalších 10 místech – čtyři v Dolním Pometují, dvě v blízkosti Rozkoše a čtyři na jiných místech. V několika posledních letech jsou ne zcela pravidelně vyváděna mláďata už jen z dvou hnízd v Dolním Pometují, z jednoho hnízda na břehu Rozkoše a dvou hnízd na jiných místech jižní poloviny okresu Náchod (bližší viz Diviš, T., 2011: Čáp bílý v Dolním Pometují – historie a současnost).
Přírodní památka Pamětník z „ptačí perspektivy“
Říční nivy v přírodě blízkém stavu se v podmínkách České republiky uchovaly jen zřídka. Komplex biotopů zahrnující neregulovaný tok Mlýnské Cidliny a její říční nivy s krajinnými strukturami, mající místy antropogenní původ (tj. zatopené maloplošné pískovny a sečené louky), vytvářejí pestrou a harmonickou krajinu v k.ú. obce Pamětník u Chlumce nad Cidlinou v Královehradeckém kraji, která je od roku 1995 chráněna jako Přírodní památka Pamětník. Dne 1.7. 2015 uplyne 20 let od vyhlášení PP, kterou místní nazývají Kotrdáč. To je jistě důvod k alespoň stručnému vyzdvižení významu, který má lokalita i mimo své hlavní předměty ochrany. Ornitologické poměry byly doposud poněkud stranou zájmu a to zvláště pro nedostatek místních dat. Lokalita také nebyla systematicky a dlouhodobě sledována. Jaká je tedy zdejší současná krajina „z ptačí perspektivy“?
Kontrola hnízdních budek pro skorce vodního na území CHKO Orlické hory v roce 2014
V zimních měsících 2007/2008 bylo instalováno 35 hnízdní polobudek pro skorce vodní (Cinculs cinclus) na tocích říčky Bělé, Zdobnice a Divoké Orlice na území CHKO Orlické hory. Od sezony 2012 byl počet těchto hnízdních příležitostí rozšířen na konečných 72 ks. V počátku hnízdní podpory byly budky instalovány pod mostky přímo na jmenovaných tocích nebo jejich bočních přítocích nejčastěji na stěnu mostů nad vodou. Část budek byla umístěna na kmeny doprovodných dřevin.
Luňák hnědý a luňák červený pravidelně hnízdí na Novobydžovsku
Ještě před několika lety byly oba druhy luňáků (Milvus migrans / Milvus milvus) v západní části bývalého okresu Hradec Králové opravdovou vzácností. Luňák hnědý byl vůbec prvně zjištěn až v roce 2008. Od té doby krajinu Novobydžovska (méně již Chlumecka) vzali oba druhy těchto elegantních druhů dravců za svoji a dnes můžeme směle prohlásit, že se jedná ve zdejší oblasti o pravidelně hnízdící druhy.
První pololetí roku 2014 na přehradě Rozkoš
V tomto ohlédnutí za ornitologickým děním na přehradě Rozkoš se vrátím do první poloviny roku 2014. Vzhledem k velkému množství dat z této lokality se jedná jen o výběr některých pozorováním, jejichž zajímavost je dána buďto atraktivitou samotného ptačího druhu, mimořádným počtem pozorovaných jedinců, nebo neobvyklou dobou pozorování. Pro lepší přehlednost jsem použil členění podle jednotlivých řádů.
Úspěšné orlí anabáze
I na tak velké ptáky, jako je orel mořský (Halliaeetus albicilla) číhá v přírodě řada nástrah. Nejznámější jsou bohužel zejm. v souvislosti s cílením pokládáním otrávených návnad, kterých jsou orli mořští často obětí. Pokud se však události obrátí správným směrem ke zdárnému konci, je to vždy potěšující příběh. Tím spíše, že v jedné ze dvou níže popsaných událostí hrají důležitou roli lesníci či myslivci.
Jaká bude letošní sezóna čápů bílých ve východních Čechách?
V loňském roce se ve východních Čechách čápům dařilo. V Královéhradeckém a Pardubickém kraji bylo zaznamenáno více než 140 obsazených čapích hnízd. Byl to v porovnání s předchozími roky dosud nejvyšší zjištěný počet. Nejvíce párů sídlilo v okrese Ústí nad Orlicí (32 párů), nejméně naopak v okrese Pardubice (9 párů). Tyto počty podporují známý trend, kdy čápi mizí z nížinných oblastí a přibývá jich ve vyšších nadmořských výškách. Největší vliv na tento přesun má zřejmě způsob obhospodařování zemědělské krajiny. Čápům totiž nejvíce vyhovuje pestrá krajina s dostatkem luk a pastvin, kde nachází dostatek potravy. Loňský rok byl i úspěšný počtem odchovaných mláďat. Celkem jich z hnízd vylétlo více než 250.
Druhé pololetí roku 2013 na přehradě Rozkoš – část 2.
S určitým zpožděním, způsobeným výpadkem pobočkových webových stránek přináším souhrn nejzajímavějších ornitologických pozorování z přehrady Rozkoš za druhou polovinu roku 2013. V předchozím příspěvku jsem se zaměřil na přehled pozorování nejpečlivěji sledované skupiny ptactva na lokalitě – na bahňáky. Tento příspěvek přináší přehled zajímavých pozorování ostatních skupin ptactva.
Bude zimovaní jeřába popelavého ve východních Čechách pravidelností?
V roce 2007 byl publikován v Panuru příspěvek o prvním úspěšném zimování jeřába popelavého (Grus grus) ve východních Čechách na Jičínsku (a potažmo v celé České republice) v sezóně 2004/2005. Autoři mimo jiné vyslovují tezi, že s přibýváním klimaticky mírnějších zim bude přibývat i případů zimních zástihů jeřábů popelavých. Zatím je zimní období 2014 /2015 na zimní výskyt jeřábů ve východních Čechách velmi bohatý.