Druhým a závěrečným rokem probíhá celostátní mapování sýčka obecného (Athene noctua, blíže ZDE), ještě v druhé polovině 20. století byl sýček naší nejhojnější sovičkou, nyní je jednou z nejvzácnějších. To se týká i regionu východních Čech, kde lze v současnosti považovat populaci sýčka na hranici vyhynutí. Monitoring sýčků navíc probíhá v době mapování ptáků pro nově připravovaný atlas a tak lze očekávat zvýšené úsilí mapovatelů i o tento druh. Přineslo již tedy mapování sýčků nějaká překvapení v našem regionu?
Rubrika: Faunistika (Strana 4 z 7)
V loňském roce se Východočeská pobočka ČSO poprvé rozhodla vyhlašovat konkrétní ptačí druh pobočkovým ptákem roku. Důvod a cíle jsou poněkud odlišné od celostátní akce ČSO. Důvodem pro výběr jsou zejm. nedostatečné znalosti o rozšíření konkrétního druhu v regionu východních Čech, popř. se jedná o konfliktní druhy z hlediska ochrany přírody s dalšími zájmovými skupinami či mohou působit hospodářské škody. Po volavce popelavé v roce 2015 (viz ZDE a ZDE), byl pobočkovým ptákem roku vybrán krkavec velký (Corvus corax).
Den mokřadů si každoročně připomínáme 2. února. K příležitosti tohoto dne organizuje ČSO v průběhu února společné vycházky na mokřadní lokality po celé republice. V tomto roce se k této aktivitě rozhodla přidat i naše Východočeská pobočka ČSO. Pro společnou vycházku byla vybrána jedna z nejvýznamnějších mokřadních lokalit v našem kraji – vodní nádrž Rozkoš u České Skalice. Vycházka se uskutečnila dne 14. února, se srazem v 8,00 hodin v obci Šeřeč.
Již potřetí se na pobočkovém webu obracíme za uplynulou sezónou na zajímavé lokalitě, jíž je Proudnický rybník u Žiželic na Kolínsku, jen pár stovek metrů za hranicí Královehradeckého kraje. Rybník, ležící v blízkosti cidlinské nivy, na cestě mezi Žehuňským rybníkem a rybníky Bohdanečska, je součástí ptačího migračního koridoru, který výrazně ovlivňuje skladbu ptačích druhů i jejich početnost. Co přinesla sezóna 2015?
V roce 2015 vyhlásila VČP ČSO pobočkovým ptákem roku volavku popelavou (Ardea cinerea). Akce si neklade za cíl jakkoli konkurovat Ptáku roku ČSO, základní snahou je doplnění znalostí o druzích, které jsou doposud regionálně útržkovité a lze jich popř. dále využít v ochraně přírody. Důvod výběru volavky je tedy nasnadě. Hlavní je fakt, že volavka je konfliktní druh mezi ochranou přírody a zejm. rybáři, kteří prosazují její regulaci. Je pravdou, že podle dostupných informací dochází v ČR k mírnému zvyšování početního stavu (dle Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v ČR, 2006). Hlavním cílem projektu pobočkového ptáka roku tedy bylo shromáždění co největšího množství dat a poznatků, které by nám blíže nastínily skutečnou situaci druhu v regionu a které by zároveň posloužily jako základní argument v konkrétních správních řízeních.
Při ohlédnutí za uplynulým rokem můžeme z pohledu zájmu o výskyt ptáků v terénu znovu konstatovat, že i tato sezóna přinesla z východu Čech některá netradiční a zajímavá pozorování. Hodnocení se tentokrát bude týkat celého okresu Svitavy.
Skončená hnízdní sezóna 2015 znamená přesně polovinu práce na mapování pro nově vznikající Atlas hnízdního rozšíření ptáků České republiky, potažmo i pro nový evropský Atlas (blíže viz ZDE). VČP ČSO aktivně přispívá sběrem dat nejen v rámci aktivit svých členů, ale i některé tradiční pobočkové akce se přednostně věnují sběru údajů z kvadrátů, které doposud mapovateli obsazeny nejsou, nebo je z nich zveřejněno pouze minimum dat (viz ZDE). Co tedy alespoň stručně přinesla hnízdní sezóna 2015 v našem regionu?
Obě sponky, kterými je sešito jednadvacáté číslo zpravodaje východočeské pobočky, jsou rezavé. Ale text, ohlížející se za 4. VVT v Dolním Pometují od Milana Černého (originál ZDE) mne ani dnes nenechává v klidu, pro tuzemskou ornitologii tam byl vůbec prvně zdokladován smíšený slavičí pár! Hnízdění doloženo nálezem hnízda se snůškou, ze které dvě vylíhnutá mláďata byla v pozdějším čase Tomášem Divišem v optimálním věku okroužkována a vyfocena.
Racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus) vždy patřil k neodmyslitelnému koloritu tradiční rybniční (ale i zemědělské) krajiny kdekoli v Čechách či na Moravě. V posledních desetiletích (zhruba od počátku 90. let minulého století) dochází v České republice k prudkému poklesu početnosti, která se projevuje zejm. zánikem tradičních hnízdišť na řadě lokalit. Tato situace se projevuje plně i v regionu východních Čech, kde po roce 2000 došlo k zániku drtivé většiny kolonií. V Královehradeckém kraji jsou v současné době obsazovány pouze dvě: kolonie na přehradě Rozkoš na Náchodsku a kolonie na pískovně Štít na Královehradecku. Té však reálně hrozí zánik!
V posledních dnech vyšel již druhý atlas hnízdního rozšíření ptáků Krkonoš, který navazuje na první mapování, které probíhalo mezi roky 1991 – 1994. Mimořádně zdařilé dílo ukazuje stav avifauny Krkonoš během let 2012 – 2014 na české a polské straně hor. Autory publikace jsou podobně jako u minulého atlasu Jiří Flousek, Bożena Gramsz a Tomáš Telenský. Na celkovém sběru dat se podílelo dalších 36 ornitologů z celé České republiky a Polska.