Druhým a závěrečným rokem probíhá celostátní mapování sýčka obecného (Athene noctua, blíže ZDE), ještě v druhé polovině 20. století byl sýček naší nejhojnější sovičkou, nyní je jednou z nejvzácnějších. To se týká i regionu východních Čech, kde lze v současnosti považovat populaci sýčka na hranici vyhynutí. Monitoring sýčků navíc probíhá v době mapování ptáků pro nově připravovaný atlas a tak lze očekávat zvýšené úsilí mapovatelů i o tento druh. Přineslo již tedy mapování sýčků nějaká překvapení v našem regionu?
Obsah rubriky: Faunistika
2016 – Rok pro krkavce velkého
V loňském roce se Východočeská pobočka ČSO poprvé rozhodla vyhlašovat konkrétní ptačí druh pobočkovým ptákem roku. Důvod a cíle jsou poněkud odlišné od celostátní akce ČSO. Důvodem pro výběr jsou zejm. nedostatečné znalosti o rozšíření konkrétního druhu v regionu východních Čech, popř. se jedná o konfliktní druhy z hlediska ochrany přírody s dalšími zájmovými skupinami či mohou působit hospodářské škody. Po volavce popelavé v roce 2015 (viz ZDE a ZDE), byl pobočkovým ptákem roku vybrán krkavec velký (Corvus corax).
Vycházka ke Dni mokřadů 2016 na Rozkoši
Den mokřadů si každoročně připomínáme 2. února. K příležitosti tohoto dne organizuje ČSO v průběhu února společné vycházky na mokřadní lokality po celé republice. V tomto roce se k této aktivitě rozhodla přidat i naše Východočeská pobočka ČSO. Pro společnou vycházku byla vybrána jedna z nejvýznamnějších mokřadních lokalit v našem kraji – vodní nádrž Rozkoš u České Skalice. Vycházka se uskutečnila dne 14. února, se srazem v 8,00 hodin v obci Šeřeč.
Ornitologická sezóna 2015 na Proudnickém rybníku
Již potřetí se na pobočkovém webu obracíme za uplynulou sezónou na zajímavé lokalitě, jíž je Proudnický rybník u Žiželic na Kolínsku, jen pár stovek metrů za hranicí Královehradeckého kraje. Rybník, ležící v blízkosti cidlinské nivy, na cestě mezi Žehuňským rybníkem a rybníky Bohdanečska, je součástí ptačího migračního koridoru, který výrazně ovlivňuje skladbu ptačích druhů i jejich početnost. Co přinesla sezóna 2015?
Výsledky Pobočkového ptáka roku 2015 aneb co víme o volavce popelavé ve východních Čechách?
V roce 2015 vyhlásila VČP ČSO pobočkovým ptákem roku volavku popelavou (Ardea cinerea). Akce si neklade za cíl jakkoli konkurovat Ptáku roku ČSO, základní snahou je doplnění znalostí o druzích, které jsou doposud regionálně útržkovité a lze jich popř. dále využít v ochraně přírody. Důvod výběru volavky je tedy nasnadě. Hlavní je fakt, že volavka je konfliktní druh mezi ochranou přírody a zejm. rybáři, kteří prosazují její regulaci. Je pravdou, že podle dostupných informací dochází v ČR k mírnému zvyšování početního stavu (dle Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v ČR, 2006). Hlavním cílem projektu pobočkového ptáka roku tedy bylo shromáždění co největšího množství dat a poznatků, které by nám blíže nastínily skutečnou situaci druhu v regionu a které by zároveň posloužily jako základní argument v konkrétních správních řízeních.
Ornitologické zajímavosti Svitavska v roce 2015
Při ohlédnutí za uplynulým rokem můžeme z pohledu zájmu o výskyt ptáků v terénu znovu konstatovat, že i tato sezóna přinesla z východu Čech některá netradiční a zajímavá pozorování. Hodnocení se tentokrát bude týkat celého okresu Svitavy.
Druhý rok atlasového mapování ve východních Čechách
Skončená hnízdní sezóna 2015 znamená přesně polovinu práce na mapování pro nově vznikající Atlas hnízdního rozšíření ptáků České republiky, potažmo i pro nový evropský Atlas (blíže viz ZDE). VČP ČSO aktivně přispívá sběrem dat nejen v rámci aktivit svých členů, ale i některé tradiční pobočkové akce se přednostně věnují sběru údajů z kvadrátů, které doposud mapovateli obsazeny nejsou, nebo je z nich zveřejněno pouze minimum dat (viz ZDE). Co tedy alespoň stručně přinesla hnízdní sezóna 2015 v našem regionu?
Vzácní slavíci od staré Metuje
Obě sponky, kterými je sešito jednadvacáté číslo zpravodaje východočeské pobočky, jsou rezavé. Ale text, ohlížející se za 4. VVT v Dolním Pometují od Milana Černého (originál ZDE) mne ani dnes nenechává v klidu, pro tuzemskou ornitologii tam byl vůbec prvně zdokladován smíšený slavičí pár! Hnízdění doloženo nálezem hnízda se snůškou, ze které dvě vylíhnutá mláďata byla v pozdějším čase Tomášem Divišem v optimálním věku okroužkována a vyfocena.
Hrozí hnízdišti racka chechtavého na štítské pískovně u Chlumce nad Cidlinou zánik?
Racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus) vždy patřil k neodmyslitelnému koloritu tradiční rybniční (ale i zemědělské) krajiny kdekoli v Čechách či na Moravě. V posledních desetiletích (zhruba od počátku 90. let minulého století) dochází v České republice k prudkému poklesu početnosti, která se projevuje zejm. zánikem tradičních hnízdišť na řadě lokalit. Tato situace se projevuje plně i v regionu východních Čech, kde po roce 2000 došlo k zániku drtivé většiny kolonií. V Královehradeckém kraji jsou v současné době obsazovány pouze dvě: kolonie na přehradě Rozkoš na Náchodsku a kolonie na pískovně Štít na Královehradecku. Té však reálně hrozí zánik!
Nový hnízdní atlas ptáků Krkonoš
V posledních dnech vyšel již druhý atlas hnízdního rozšíření ptáků Krkonoš, který navazuje na první mapování, které probíhalo mezi roky 1991 – 1994. Mimořádně zdařilé dílo ukazuje stav avifauny Krkonoš během let 2012 – 2014 na české a polské straně hor. Autory publikace jsou podobně jako u minulého atlasu Jiří Flousek, Bożena Gramsz a Tomáš Telenský. Na celkovém sběru dat se podílelo dalších 36 ornitologů z celé České republiky a Polska.