Dvacátá osmá letní odchytová akce na Žehuňském rybníku proběhla opět poněkud později ve dnech 5. až 12. srpna 2017 v tradičním kroužkovatelském obsazení a znovu hojného počtu návštěvníků. Nepřízeň počasí nás pronásledovala jen minimálně, kvůli vysokým teplotám byl odchyt zpravidla v odpoledních hodinách přerušen mimo zastíněná stanoviště v aleji a večer byly chytány vlaštovky na stanovištích A a C, v pátek před odjezdem jsme se dočkali dešťů a bouřek. Celkem bylo trvale nataženo jen 210 metrů sítí s oky 6 mm (stanoviště H bylo zrušeno pro odstřel divokých prasat a bohužel, poprvé za 28 let, jsme se setkali i s krádeží sítě). Dále byla krátce natažena jedna síť pro odchyt dravců, 3 sítě pro nepravidelný odchyt slavíků a sítě na křepelky . Na stanovišti A byla instalována vrš pro odchyt chřástalů. Noční odchyty slavíků byly konány ve spolupráci s Pavlem Kverkem.
Obsah rubriky: Faunistika
Jak je to s citlivostí na vyrušování u jeřábů popelavých?
Jeřáb popelavý je obecně uváděn jako druh, který je velmi citlivý na vyrušování v době hnízdění. Mezi ornitology se jednotlivá hnízdiště velmi často tají, zásadně nejsou doporučovány jakékoli nadbytečné návštěvy hnízda, či lokality, na níž k hnízdění došlo. V principu jsou tyto zásady jistě správné, jeřáb popelavý s sebou nese stále statut neobvyklého zážitku v přírodě, tím spíše, jde-li o hnízdiště. V neposlední řadě je legislativně chráněn jako druh kriticky ohrožený. V posledních letech zaznamenávám během své terénní praxe zvýšený výskyt jeřábů v hnízdní době na nových lokalitách. O prokázané hnízdění jde málokdy, jednak ptáci jsou během inkubace vajec a vodění mláďat velmi nenápadní, a také z důvodu, že k přímému hledání hnízda nenacházím důvod.
Hnízdění morčáka velkého na Pardubicku
Dle průběžných výsledků mapování bude morčák velký (Mergus merganser) jedním z nejvýraznějších „skokanů“ připravovaného atlasu hnízdního rozšíření. Tento atraktivní druh potápivé kachny byl ještě v průběhu druhého mapování (1985-1989) hlášen z pouhého jednoho procenta území s prokázaným hnízděním v jediném kvadrátu. Třetí mapování v letech 2001-2003 již tento druh zaznamenalo tento druh na třech procentech území (čtyři kvadráty s prokázaným hnízděním). V rámci aktuálního mapování bylo hnízdění doposud prokázáno v 51 kvadrátech a některá z hnízdních kategorií je uváděna ze 17% čtverců. Těžištěm současného výskytu jsou především povodí Odry, Jizery a Ohře.
Zahnízdí husice nilské i na Královehradecku?
Husice nilská (Alopochen aegyptiacus) je v posledních letech nepřehlédnutelným přibývajícím druhem. Někteří autoři poukazují na možnost, že invazní druhy mohou být příčinou environmentálních a socio‐ekonomických problémů a mohou mít negativní dopad na nejen lokální, ale i světovou biodiverzitu. Jedním z těchto invazních druhů je i husice nilská, která byla vysazena v již v 17. století ve Velké Británii a její šíření v západní Evropě je pozorováno zejm. od 60. do 80. let 20. století. V České republice byla poprvé zjištěna v roce 1979 a první hnízdění v roce 2008. Na pobočkovém webu byla již pozornost husicím věnována a od té doby se již situace značně změnila (blíže viz ZDE). V regionu východních Čech ji lze označit za druh během migrace poměrně běžný a šestým rokem pravidelně hnízdící.
25 let odborného pobočkového časopisu aneb jak je důležité míti Panurus
V případě regionální organizace, jejímž základním existenčním cílem je výzkum, je vydávání odborného periodika svým způsobem nutností. Odborné časopisy představují základní platformu pro prezentování aktuálních poznatků oboru, a proto bývají zásadním zdrojem informací o současném stavu dané vědecké disciplíny. Časopisy jsou také bezprostředním zrcadlem povahy a úrovně bádání na regionální úrovni. Jak se tedy zrcadlí stav východočeské ornitologie prostřednictvím „svého“odborného časopisu?
Výsledky pobočkového ptáka roku 2016 – krkavce velkého
Již druhým rokem VČP ČSO vyhlásila „svého“ ptáka roku. Důvody jsou ryze praktické. Jedná se o druhy, u nichž pobočce citelně chybí konkrétní data o současném, ale i historickém rozšíření v regionu východních Čech. Fundovaná a odborná role pobočky je tak v případných správních řízení oslabena a omezena. V roce 2016 byl vybrán krkavec velký (Corvus corax), druh, který (nejen) ve východních Čechách zvyšuje svoji početnost. Ruku v ruce s tímto faktem přichází i zvyšování počtu konfliktů mezi ochranou přírody a hospodářským využitím krajiny. Co tedy víme o krkavci v našem regionu?
Ornitologické zajímavosti Svitavska v roce 2016
V tomto příspěvku jsou hodnocena ornitologická pozorování z oblasti okresu Svitavy za uplynulý kalendářní rok. Pocházejí z autorovy osobní databáze a birds.cz/avif (pozorování ptáků).
Vyšel PANURUS 25/2016
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydaly s podporou Pardubického kraje 25. číslo ornitologického časopisu Panurus. Panurus 25 (2016) má rozsah 108 stran textu formátu A5 a vydán byl nákladem 250 výtisků. Obsahuje 11 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků převážně ve východočeském regionu. Konkrétně zde bude mimo jiné rozebráno aktuální rozšíření labutí velkých (Cygnus olor) na Svitavsku, úspěšné hnízdění poláků malých (Aythya nyroca) na Pardubicku a hnízdní rozšíření chocholoušů obecných (Galerida cristata) na periferii Mladé Boleslavi. Díky plnobarevnému tisku mohly být otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech.
Revitalizace drobných vodotečí – dobrá příležitost pro ptáky
V České republice vodní toky ve zcela přirozeném stavu nacházíme jen zřídka. Většina řek i drobnějších potoků byla v minulosti (od počátku průmyslové revoluce) postupně cíleně upravována, především napřímením, prohloubením, rozšířením a opevněním koryt. S těmito technickými úpravami docházelo i k likvidaci břehových porostů, mokřadů a podmáčených stanovišť, byly nevratně zničeny říční biotopy. V současnosti je snaha o přiblížení modifikovaných vodních ekosystémů přírodě blízkým podmínkám, ať už pomocí jejich revitalizace či renaturace. Tento příspěvek je ukázkou, že citlivě provedená revitalizace, byť drobné bezejmenné vodoteče v polích, může mít již první sezónu po provedení prací významný pozitivní vliv na místní avifaunu.
Letní odchytová akce v NPP Žehuňský rybník 2016
Letošní, již dvacátá sedmá, letní odchytová akce na Žehuňském rybníku proběhla poněkud později ve dnech 6. až 13. srpna 2016 za rekordního počtu nejen kroužkovatelů, ale i návštěvníků, kteří zde s námi strávili minimálně dvě noci. Nepřízeň počasí nás pronásledovala jen minimálně, kvůli vysokým teplotám byl odchyt zpravidla v odpoledních hodinách přerušen mimo zastíněná stanoviště v aleji a večer byly chytány vlaštovky na stanovištích A a C. Celkem bylo trvale nataženo 229 metrů sítí s oky 6 mm, a jedna síť pro odchyt dravců. Dále byla instalována vrš pro odchyt chřástalů u stanoviště A. Zvláštností byly noční odchyty slavíků ve spolupráci s Pavlem Kverkem a také odchyt křepelek na čerstvém strništi u stanoviště H, které bylo v důsledku probíhajících žní většinou nenataženo.