Obsah rubriky: Cestopisy

Kubánský deník– 5. část

20091112

vodouš břehoušovitý (Catoptrophorus semipalmatus) – foto: J. Vaněk

21.1.2008

Ráno po snídani se loučíme s manželkou našeho kubánského kamaráda Josého Lucií, ještě tankujeme plnou nádrž a vyrážíme směrem na Trinidad. Cesta, až na nepatrné výjimky, není pochopitelně značena. Poučeni z předchozích nezdarů se raději na sporných místech ptáme na cestu, takže bez větších potíží přijíždíme odpoledne do Trinidadu. Po cestě mnoho ptáků k vidění není, respektive na jejich pozorování není čas. V průběhu jízdy Lojza hlásí jen vlaštovky stromové (Tachycineta bicolor), které se prohánějí v okolí silnice, další běžné druhy nás již nechávají chladnými.

Celý článek →

Kubánský deník – 4. část

poštolka pestrá (Falco sparverius) - foto: J. Vaněk

poštolka pestrá (Falco sparverius) – foto: J. Vaněk

18.1.

Ráno přijíždíme  s Petrem a Lojzou v 7.30 hodin na smluvené místo do  Playa Larga. Průvodce nás již očekává, takže nic nebrání, abychom vyrazili do terénu. K první zastávce velí průvodce snad již po sto metrech jízdy a ukazuje na skupinu stromů, vzdálenou od silnice pár desítek metrů. Teprve nyní objevujeme skupinku pěti amazoňanů kubánských (Amazona leucocephala). Vytahujeme stativák, prohlížíme papoušky, ale na fotografování je ještě příliš málo světla a také vzdálenost není ideální. Po chvíli pokračujeme v jízdě a z hlavní silnice odbočujeme do vnitrozemí poloostrova, kde jsou již pouze prašné cesty vedoucí  listnatým lesem. Z ničeho nic opět velí průvodce k zastávce a po vystoupení z auta ukazuje někam do korun stromů. Až po chvíli pátrání objevujeme na větvi sedícího kulíška kubánského (Glaucidium siju), který si nás zvědavě prohlíží a neprojevuje žádnou mimořádnou plachost. I tady je dost citelný nedostatek světla, ale kulíškova trpělivost nám umožňuje vyzkoušet všechna možná nastavení fotoaparátů, takže doufáme, že nějaký záběr vyjde. Po několika set metrech další jízdy opět zastavujeme a dále pokračujeme pěšky po pěšině do hloubi lesa.

Celý článek →

Kubánský deník – 3. část

datel kubánský (Xiphidiopicus percussus) - foto: J. Vaněk

datel kubánský (Xiphidiopicus percussus) – foto: J. Vaněk

14.1.2008

Ráno vyrážíme z Viňáles směr Havana, kde se chceme zastavit u paní Heleny a vzít si něco ze svých zavazadel. Během cesty dochází na příhodu dokonale dokumentující kubánské poměry. Když vyjíždíme z provinčního města Piňar del Rio a chceme najet na autopistu, tak zjišťujeme, že oba jízdní pruhy v našem směru jsou uzavřeny. Po chvílí čekání přichází nějaký uniformovaný chlapík a čekající řadu aut posílá do jednoho pruhu v protisměru. Drobná chybička spočívá v tom, že řidiči jedoucí proti nám nemají o ničem ani tušení a řítí se v obou jízdních pruzích. Následující scéna připomíná akční film – úhybné manévry aut jedoucích po dálnici proti sobě, naštěstí v tomto případě bez nějakého karambolu.Když ten zmatek před sebou vidíme, přejíždíme okamžitě dělící pás do našeho směru dálnice, kde stejně na silnici nikdo nepracuje a pak již v poklidu míříme k Havaně. Na pozorování ptáků dnes není čas, protože potřebujeme urazit poměrně dlouhou cestu na poloostrov Península deZapata (samosprávná oblast se jmenuje Ciénaga de Zapata) a ještě zde najít ubytování.

Celý článek →

„Vtáčím rájom“ – několik ornitologických střípků z NPR Senné – rybníky

 V rezervaci hnízdí až 60 párů rybáků bahenních (foto L.Kadeřávek)

V rezervaci hnízdí až 60 párů rybáků bahenních (foto L.Kadeřávek)

Navštívit rezervaci v Senném se rovná mému splněnému snu. Jako dvanáctiletý kluk jsem při prvním seznámení s knihou Fauna ČSSR nemohl nezaznamenat jméno známé ptačí rezervace na východním Slovensku, zejména v kapitolách, které se týkaly výskytu vodních druhů ptáků – a zvláště bahňáků. Ještě v roce 2004 jsem se zatajeným dechem pročítal znovu a znovu poutavý článek Pavla Žďárka v Panurusu o expedicích východočeských ornitologů na tuto lokalitu. Toužil jsem spatřit místa, kde se konaly proslulé „Erólie“ – čili kroužkovací akce, do té doby v této oblasti výzkumu neprobádané lokalitě. Okolnosti mi však dovolily stanout v těchto místech až po více než patnácti letech od prvních klukovských snů….

Celý článek →

Pohled z hladiny moře

Elba – strmé skály, pobřeží a zalesněné pahorky (foto: V Šoltys)

Nejkrásnější pohled na svět prý je ze hřbetu koně, tvrdili mongolští válečníci. Něco na tom může být obzvlášť tehdy, když je onen hřbet jediným vyvýšeným místem v krajině na stovky kilometrů široko daleko. Je ale jasné, že se nikdy neplavili lodí po moři, jinak by možná svůj výrok upravili.

Celý článek →

Kubánský deník – 2. část

kolibřík kubánský (Chlorostilbon ricordii) - foto: J. Vaněk

kolibřík kubánský (Chlorostilbon ricordii) – foto: J. Vaněk

11.1.2008

Ráno redukujeme svá zavazadla, část jich necháváme u Heleny a jen nejnutnější věci bereme s sebou. I tak je naše Kia nacpaná k prasknutí.

Naším nejbližším cílem je osada Las Terrazas. Toto turistické centrum leží něco přes sto kilometrů západně od Havany v pohoří Sierra del Rosario a je centrem přírodní rezervace pod patronací UNESCO. Okolí je tvořeno borovými lesy a byla zde vybudována přehrada zásobující vodou.

Celý článek →

Bělověžský prales

20090625a

Rašeliniště s rojovníkem bahenním a břízou pýřitou. Foto – Světlana Vránová.

   Od roku 2000 jsme v Bělověžském pralese byli už po šesté. Tenhle kus země na polsko-běloruské hranici nás chytil za srdce a určitě se sem ještě nejednou vrátíme. Máme tu spoustu přátel, spoustu oblíbených míst…, jezdíme sem jako domů. Když říkám „my“, mám na mysli naši rodinu. Když budu psát o „Bělověži“, mám tím na mysli nejen vlastní Bělověžský národní park (BPN – Białowieski park narodowy), ale i jeho blízké okolí. Součástí BPN je kromě pralesa také zámecký park v Bělověži a ukázková rezervace zubrů. Zahrnuje tak biotopově velmi pestré území. Jenže na loukách, vodách, v pralese a obcích, které k BNP přiléhají, ale nejsou součástí národního parku se vyskytují stejné druhy ptáků, proto jsem zvolila trochu jiné členění svého vyprávění.

Celý článek →

Kubánský deník – 1. část

Vlevo jespák drobný (Calidris minutilla), vpravo jespák srostloprstý (Calidris pusilla) - foto: J. Vaněk

Vlevo jespák drobný (Calidris minutilla), vpravo jespák srostloprstý (Calidris pusilla) – foto: J. Vaněk

Příprava a cesta

   Jak už tomu často bývá, plán výpravy na Kubu se zrodil jednoho večera na naší chalupě u několika lahví vína, na podzim roku 2007. Účastníky toho posezení byli moje manželka a dcera, obě jménem Helena, přítel dcery Petr a moje maličkost. Za pár dní po tomto sezení jsem účast na výpravě nabídl i zkušenému ornitologovi Lojzovi Holubovi, který bez delšího uvažování nabídku přijal. Tím se stal počet členů výpravy konečný a mohlo se začít s přípravami.

Celý článek →

Velkopolsko: Za velkou krásou malé labutě

labuť malá (Cygnus columbianus bewickii); Debnica dolní; 21.03.09 (foto: P.Suvorov)

labuť malá (Cygnus columbianus bewickii); Debnica dolní; 21.03.09 (foto: P.Suvorov)

Za chvíli bude poledne a naše „mezinárodní“ Česko-Polská výprava se už pomalu blíží k rybníku Debnica dolní, kde se na svém tahu z Britských ostrovů na sibiřská hnízdiště zastavily v našich krajích vzácné labuťě malé (Cygnus columbianus bewickii). Velké očekávání zbavilo naši dvoučlennou českou „menšinu“ posledních zbytků únavy z úmorné cesty. S radostí i napětím pozorujeme husy velké (Anser anser) a kormorány velké (Pharacrocorax carbo) na prvních rybnících zdejší soustavy, ležící u vesnic Debnica a Przygodice v „přírodním parku“ Dolina Baryczy. Po chvíli nám nad hlavami prolétá i trojice morčáků velkých (Mergus merganser). To nejlepší nás ale teprve čeká.

Celý článek →

Keoladeo – indický ptačí ráj

Alexandr malý (Psittacula krameri) - Indie, 2007 (foto: V. Lemberk)

Alexandr malý (Psittacula krameri) – Indie, 2007 (foto: V. Lemberk)

Národní park Keoladeo v indickém svazovém státě Rádžastán je na cedulích a prospektech vždy označován jako „Keoladeo bird paradise“. Takový honosný název určitě v „indických poměrech“ vyvolává pochybnosti o dostatku soudnosti místních ochranářů a rozhodně zavání snahou přilákat co nejvíce zahraničních návštěvníků (zejména těch s naditými peněženkami). Skutečnost však ráj plný ptáků a ostatní divoké zvěře rozhodně připomíná.

    Měl jsem možnost toto území ležící asi 200 km jižně od hlavního města Delhi navštívit dvakrát v odstupu pěti let. Zatímco návštěva první byla načasována do období soustředění zimujících ptáků, podruhé jsem v Keoladeu působil v době vrcholícího hnízdění.

Celý článek →