Jeřábi popelaví v cidlinské nivě v lednu 2015. foto L. Vaněk
V roce 2007 byl publikován v Panuru příspěvek o prvním úspěšném zimování jeřába popelavého (Grus grus) ve východních Čechách na Jičínsku (a potažmo v celé České republice) v sezóně 2004/2005. Autoři mimo jiné vyslovují tezi, že s přibýváním klimaticky mírnějších zim bude přibývat i případů zimních zástihů jeřábů popelavých. Zatím je zimní období 2014 /2015 na zimní výskyt jeřábů ve východních Čechách velmi bohatý.
Jeřáb popelavý je tažným druhem. Od konce 20. století dochází k zajímavým změnám migrační strategie, které se projevují výrazným nárůstem počtu zimujících jeřábů na tradičních zimovištích na západní tahové cestě (Pyrenejský poloostrov). Jeřábi také začínají zimovat severněji a pravidelně obsazovaná zimoviště se od konce 70. let nacházejí např. v západní Evropě (zejm. severní Francii), což značně zkracuje vzdálenost mezi hnízdištěm a zimovištěm (až o 1 500 km). Současně se zvyšuje i počet případů přezimování jeřábů v celé Evropě. Zkracování tahové cesty se projevuje také klesajícím počtem zimujících jeřábů v Africe. Případy přezimování v hnízdním areálu druhu jsou ovšem stále vzácné (častěji je lze pozorovat např. v Německu), avšak i u nás v posledních několika letech vzrůstá počet pozorování jeřábů v období prosinec – leden.
Jeřábi popelaví v cidlinské nivě v lednu 2015. Foto L. Vaněk
Jednotlivá zimní pozorování ve východních Čechách lze většinou klasifikovat jako „průtah“. Doposud pouze vzácně se jednalo o dlouhodobější pobyt ptáků na konkrétní lokalitě. Zimování jeřábů bylo doposud zjištěno v Ptačí oblasti Rožďalovické rybníky (v letech 2004/2005) a v okolí NPR Bohdanečský rybník (v letech 2009/2010 a 2011/2012). V lednu 2014 byli opakovaně pozorováni 4 zimující ptáci v okolí obcí Chvojenec a Drahoš na Pardubicku (T. Bělka, Birds.cz). V sezóně 2014/2015 bylo v blízkosti Bohdanečského rybníka (okolí obce Dolany a Křičeň) zjištěno 8 ex. v období 15. – 28.12. 2014 (K. Bejček, M. Došlý, F. Pochmon). Dále byl zjištěn opakovaný zimní výskyt min. 3 ptáků (1 – 2 ad. + 2 imm.) v cidlinské nivě západně od Chlumce nad Cidlinou. Ptáci zde byli poprvé pozorováni 28.12. a naposledy 28.1. 2015. Nejvyšší počet byl zjištěn 20.1. – celkem 7 ptáků (R. Dobřichovský a V. Budková, Birds.cz). Jeřábi se v nivě pravděpodobně zdržují doposud. Na dalších třech lokalitách byl zjištěn zimní výskyt (průtah) bez dalšího zjištění ptáků (ryb. Velký Košíř, okolí obce Hlušice, ryb. Zrcadlo). Není bez zajímavosti, že nejvíce zimních záznamů pochází z oblastí, která jsou zároveň i hnízdišti jeřábů, což může svádět k domněnce, že zimující ptáci mohou být zároveň i místní). Bez přímého značení jednotlivých ptáků však tuto hypotézu ověřit nelze….
Jeřábi popelaví v cidlinské nivě v lednu 2015. Foto L. Vaněk
Změny v migračním chování byly v posledních několika letech zjištěny i na shromaždištích v Maďarsku, kde za mírnějšího počasí zůstávají déle. Až do začátku devadesátých let minulého století se během podzimní migrace v Hortobágy zdržovalo maximálně jen několik tisíc ptáků. V současnosti jsou počty jeřábů výrazně vyšší. Z výsledků kroužkování lze odvodit, že většina jeřábů sem přilétá z Finska a z pobaltských zemí (několik pozorovaných ptáků pochází také ze Švédska). I změny na těchto shromaždištích patrně mohou mít vliv na zimní výskyty jeřábů u nás. Neobvykle početná hejna (až 1000 ex.) byla pozorována v jižní a západní části ČR na podzim v roce 2012 a 2013 a je pravděpodobné, že se jednalo o přesun ptáků z Maďarska táhnoucích na zimoviště v západní Evropě. Taktéž v zimním období v roce 2014 zůstali jeřábi na maďarských shromaždištích déle (zaznamenáni byli ještě v průběhu ledna 2015, D. Horal, Birds.cz). Chování jeřábů mohou ovlivňovat jednak častější mírnější průběhy zim v oblasti střední Evropy a jednak celoevropský zvyšující se populační trend tohoto druhu.
Lukáš Kadava
Literatura a další info:
HARRIS J. (ed.) 2010: Cranes, agriculture and climate change. International Crane Foundation Baraboo, Wisconsin, USA
HANSBAUER M.M.,VÉGVÁRI Z. & HARRIS J. (Eds.) 2014: Eurasian Cranes and climate change. Will short term gains be followed by long term loss? International Crane Foundation, Baraboo, Wisconsin, USA
PACLÍK M. 2012: Zimování jeřába popelavého (Grus grus) na Bohdanečsku. Panurus 21: 97 – 102.
ŠOLTYS V., SAMEK R., SMOLÍK Z. & STRÁNSKÝ F. 2007: Zimování jeřába popelavého (Grus grus) v ptačí oblasti Rožďalovické rybníky v zimě 2004–2005. Panurus 16: 109 – 111.
Děkuji Luboši Vaňkovi za poskytnuté fotografie!
