Belorusko – V Belorusku bylo zjisteno 320 druhu ptaku a z tohoto poctu 39 druhu patri do podradu Limicolae – bahnaci. Bahnaci nalezi k nejzajimavejsim skupinam ptaku a patri mezi ne i druhy pravem povazovane za jedny z nejlepsich letcu. Jako v mnoha jinych zemich, i v Belorusku se ornitologove, kteri se zabyvaji studiem techto druhu, sdruzuji v „Beloruske pracovni skupine pro vyzkum bahnaku“ (BPGK).
Studium bahnaku nezavislem Belorusku je nerozlucne spojeno s Poleskym regionem (tedy s okolim reky Pripjat). Od roku 1996 zacalo aktivni sledovani luhu v okoli mesta Turau. Uz v tomto roce zde byla okrouzkovana prvni mladata cejek chocholatych (Vanelus vanelus) a vodousu rudonohych (Tringa totanus).
„Turauska blata“ se zahy stavaji „vyznamnym ptacim uzemim“ (IBA), jako jedno z dulezitych mist zastavky mnohych migrujicich bahnaku a hnizdiste mnoha v Belorusku vzacnych ptaku. Na zaklade toho vznikla potreba provadeni staleho monitoringu v tomto uzemi a take vybudovani krouzkovaci zakladny. Rok 1996 je tedy mozne povazovat za rok vzniku Turovske krouzkovaci zakladny (Turov ringing station).
V roce 1999 se zde poprve zacinaji pouzivat specialni vrse pro odchyt bahnaku a od roku 2005 se provadeji specialni odchyty do bahnacich siti s pouzitim prehravani hlasu ptaku. V poslednich deseti letech zakladna funguje jako specializovane centrum pro sledovani ptaku na Polesi a bahnaku v Belorusku. Zakladni naplni cinnosti stanice v Turave je scitani migrujicich ptaku, sledovani jejich potravy, sledovani uspesnosti hnizdeni bahnaku ve vyznamnym ptacim uzemim „Turauska blata“, identifikace faktoru, ktere ovlivnuji uspesnost hnizdeni a barevne znaceni bahnaku. Za patnact let fungovani zakladny zde bylo okrouzkovano vice nez 27 tisic bahnaku, od kterych bylo ziskano vice nez 150 tisic zpetnych hlaseni. Jednim z nejvzdalenejsich mist, odkud jsme dostali hlaseni je Gabon, vice nez 6000 km daleko, odkud prislo zpetne hlaseni bekasiny vetsi (Gallinago media). Krome vedeckych sledovani se na zakladne poradaji take vzdelavaci projekty, mezinarodni letni tabory a setkani. Velmi plodne se vyviji spoluprace se zahranicnimi ornitology. Zamestnanci zakladny jsou vzdy otevreni pro zajimave projekty a navrhy.
Mezi mnohymi bahnaky, kteri jsou na stanici studovani, si zvlastni pozornost zaslouzi vodous maly a jespak bojovny.
Vodous maly (Xenus cinereus) je seversky druh, ktery do Beloruska prileta jako jeden z poslednich (prumerne datum priletu je 14. dubna). Jeho hlavni areal se nachazi v tundre, temer po celem severu Ruska, male hnizdni populace jsou ve Finsku (20 paru), v Belorusku a na Ukrajine (400 paru). Vodous maly ma charakteristicke chovani, typicke pro obyvatele tundry: pozdni prilet, rychle kratke hnizdni obdobi a brzky odlet dospelych ptaku. To se da vysvetlit kratkym trvanim leta v tundre. Po letech sledovani muzeme rici, ze v Belorusku se nachazi izolovana hnizdni populace, pres jejiz uzemi nebyl pozorovan tah ptaku z jine casti arealu. Prvni vodousi mali, kteri se u nas objevi, maji nase barevne krouzky a zustavaji hnizdit v tomto uzemi. Mista zimovani beloruskych vodousu malych pro nas ale zustavaji neznama. Od vice nez 200 ptaku, okrouzkovanych v prubehu poslednich deseti, jsme dosud neziskali ani jedno zpetne hlaseni. V malicke finske populaci naproti tomu byl chycen ptak s kenskym krouzkem, ktery snad dava tusit, kde zimuji prislusnici tamni populace.
Dostupna vzdalenost beloruske populace vodousu malych k Evropske unii zpusobila, ze se tento ptak stal jednim z vyhledavanych druhu pro zahranicni ornitology. Proto se vodous maly stal jednim ze symbolu nevelkeho starobyleho mesta Turau, ktere lezi na rece Pripjat. Zajimave je, ze zde v roce 2009 byl na hlavnim namesti tomuto ptaku odhalen specialni pamatnik.
Jespak bojovny (Philomachus pugnax) je jednim z mnoha bahnaku, protahujicich pres Belorusko, ktery vyuziva zatopene louky u Pripjati jako dulezitou zastavku v obdobi jarniho tahu. Podzimni tah je znacne slabsi a neni tak vyznamny. Na vrcholu tahu jsou zde pozorovany tisicova hejna jespaku bojovnych, pricemz vrchol tahu samcu, kteri v tomto obdobi jiz aktivne tokaji, je pozorovan drive, nez samic. Z techto ohromnych poctu jen male mnozstvi (asi 2000 paru) jespaku bojovnych zustava na hnizdistich v Belorusku.
Jednim ze zajimavych ukazu, pozorovanych v poslednich nekolika letech, je pritomnost dospelych samcu jespaku bojovnych, kteri vypadaji jako samice. Takovi jedinci dostali nazev „feder“ (z anglickeho faeder). V Holandsku byl dokonce pozorovan pripad snahy samce o kopulaci s takovym jedincem („feder“ v sate samice byl oznaceny norskym barevnym krouzkem, proto bylo jiste, ze jde skutecne o samce). Na Turauske ornitologicke zakladne je temto jedincum venovana pozornost, jsou chytani, mereni a byly provadeny take odbery krve na rozbory DNA.
Pro pozorovani ptaku je nejlepsi obdobi k navsteve Turava konec dubna a kveten, kdy jsou luhy plne tisicihlavych hejn migrujicich ptaku a u vetsiny druhu zacina hnizdeni. Ovsem zaroven je v tomto obdobi dlouhy pobyt na luhu a fotografovani ptaku u hnizd nezadouci.
Pokud by chtel nekdo „Turauska blata“ navstivit, ma nekolik moznosti, jak to udelat.
Vetsina lidi sem prijizdi jen pozorovat ptaky nebo fotografovat. „Turauska blata“ se nachazeji v bezprostredni blizkosti starobyleho mesta Turau v Zytkavicskem okrese Homelske oblasti. Turau je male mesto s priblizne ctyrmi tisici obyvatel. Dostat se sem muzeme za ctyri hodiny z Brestu nebo z Homelu (Turau je na dalnici Brest – Homel) nebo take z Minsku. Ze vsech techto mest take jezdi do Turava autobusy. Vlakem je mozne dojet do okresniho mesta Zytkavicy, odkud uz je mozne dojet do Turava autobusem.
Jako zakladnu je mozne vyuzit objekt spolecnosti „Achova ptusak Belarusi“ (Ochrana ptaku Beloruska – belorusky ekvivalent nasi CSO), ktery je primo na okraji luhu. Na pozemku je mozno postavit stany, k dispozici je voda a plyn na vareni. Poplatky za pobyt jsou symbolicke, ale je nutna predbezna domluva s kancelari APB.
Krome toho ve meste primo na brehu reky Pripjat celkem dobry hotel, nedaleko je jidelna, kavarna i bar. Ve meste je historicko-archeologicke muzeum a Muzeum prirody. Hned vedle hotelu je vchod na „Turauska blata“. Mistni obyvatele nabizeji k pronajmu sve lodky.
Krome toho v Turave take pusobi turisticka firma, ktera za urcity poplatek muze zajistit navstevu „Pripjatskeho narodniho parku“, rezervace „Stredni Pripjat“ a dalsich zajimavych mist.
Pro ornitology je tu ale take moznost prijet pracovat na Turavskou krouzkovaci zakladnu (tj. provadet nocni odchyty, scitani ptaku, hledani hnizd apod.). Jidlo a ubytovani pro takove lidi jsou zajisteny. Kazdopadne je treba pocitat s tim, ze pri pobytu v Belorusku, ktery presahne tri pracovni dny je nutne se zaregistrovat na cizinecke policii (napr. v Zytkavicach).
Turau a luhy v jeho okoli jsou mista, ktera maji co nabidnout sirokemu okruhu lidi. Podle poslednich zprav se na „Turauskych blatech“ uz objevily prvni cejky, vodousi rudonozi a kulici pisecni (Charadrius hiaticula), coz znamena, ze nova hnizdni sezona, ktera prinese nove poznatky a nova setkani uz je blizko.
Tak nashledanou v Belorusku!
Jauhen Sliz
Beloruska pracovni skupina pro bahnaky (BPGK)
