Pojďte s námi na Vítání ptačího zpěvu. Dále naleznete aktuální pozvánky na jednotlivé akce v regionu východních Čech.
Články autora: Pobočka VČp Čso
Kolik u nás zimuje králíčků ohnivých? Zapojte se do jejich monitoringu!
Králíček ohnivý je na rozdíl od králíčka obecného v našich podmínkách přísně tažný druh. Pravidelně zimuje v západní Evropě a Středomoří, zimní výskyty u nás i v okolních zemích byly donedávna ojedinělé (údaj o zimování tisíců ptáků v Atlase zimního rozšíření je evidentním omylem). Významnější počty zimujících králíčků ohnivých byly zaznamenány v sousedním Německu v zimě 2013/14 – tato zima byla nejmírnější zimou od konce 19. století. Na konci této zimy byl rovněž zaznamenán velmi časný přílet na naše území. Od této zimy jsou hlášena častější zimní pozorování z některých oblastí ČR (především z Prahy). Rok 2016 je však prvním rokem, kdy se tah králíčků ohnivých buď výrazně opozdil nebo se část populace rozhodla využít naše území k přezimování ve významnějších počtech.
Zemřel Bohumil Rejman
Dne 1.7.2016 zemřel ve věku 92 let pan Bohumil Rejman, dlouholetý člen Východočeské pobočky ČSO, ornitolog, jehož životní vášní byli zejména čápi bílí. Podařilo se mu založit a pečlivě vést po mnoho roků kartotéku čapích hnízd v České republice. Byl hlavním organizátorem celoevropského sčítání čápů bílých v letech 1984, 1994 a 2004 pro ČR. Napsal o čápech téměř 60 článků a závěrečných zpráv.
Připomeňme si tohoto neobyčejného člověka v rozhovoru k jeho 85. narozeninám, který s ním v jeho Litomyšli vedla Světlana Vránová, ZDE
Za Východočeskou pobočku ČSO Lukáš Kadava
Vliv managementu lučních porostů a přikmování na prostorovou aktivitu sýčků během hnízdního období
Populace sýčka obecného v Dánsku je na pokraji vyhynutí. Primární příčina poklesu sýčka je uváděna nedostatek a nedostupnost potravy v průběhu hnízdní sezóny. Jako hlavní managementové aktivity pro zvýšení hnízdní úspěšnosti sýčků jsou uváděny přikrmování hnízdních párů a dále pak vytváření vhodných loveckých biotopů – a to zejména tvořených krátkostébelnou vegetací – v blízkosti hnízda. Kromě zvýšení hnízdní úspěšnosti může přikrmování a management loveckých biotopů v blízkosti hnízdišť snížit energetické náklady dospělých jedinců a tím zvýšit jejich přežívání a tak i investice rodičů do budoucích hnízdění. V rámci naší nové studie jsme telemetricky sledovali lovecké úsilí pěti párů sýčků v letech s přítomností a nepřítomností přikrmování a managementu lučních biotopů v blízkosti hnízd.
Páté setkání skupiny na ochranu chřástala polního v roce 2015
Skupina na ochranu chřástala polního spadající pod organizaci BirdLife International uspořádala své páté setkání ve dnech 7. – 9. října 2015 v Plzni. Konference se zúčastnilo 57 odborníků z 16 zemí. Cílem setkání bylo představení současných znalostí o velikosti hnízdních populací chřástala polního v Evropě, změnách jeho početnosti a (stávajících způsobech ochrany tohoto druhu včetně vyhodnocení jejich přínosů. Následující prohlášení jsou společně schválenými výstupy jednání.
Ornitologové ze čtyř zemí budou diskutovat v Pardubicích
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické se stává jednou za pět let organizátorem celostátní ornitologické konference s mezinárodní účastí „Metody a výsledky výzkumu ptačích populací“. Letos tomu tak bude již po šesté! Konference proběhne ve dnech 16. – 18. října 2015 v krásných prostorech pardubického zámku.
Proč má kos žlutý nos?
Vážení přátelé, s potěšením představujeme zbrusu novou knížku Vladimíra Šoltyse „Proč má kos žlutý nos?“, která v těchto dnech vychází. Knížka pohádek a povídek z ptačí říše nenásilnou formou odkrývá dětem tajemství života ptáků, ale přináší i řadu dobrodružství a učí lásce k přírodě. Sháníte-li vánoční dárek pro děti, vřele doporučujeme! Více o knize zde: http://www.edika.cz/proc-ma-kos-zluty-nos/#
Ptačí festivaly 2013 ve východních Čechách
Prvni rijnovy vikend uz leta patri Ptacimu festivalu. Ornitologove, milovnici prirody, stejne jako dalsi nadsenci se mohou sejit na rade mist nasi vlasti a pozorovat protahujici ptaky. Ve vychodnich Cechach a blizkem okoli meli lide moznost navstivit celkem 6 lokalit, kde pozorovali napriklad jespaky obecne, racka belohlaveho, slucku malou, cirky obecne a volavky bile. Jak jednotlive festivaly probihali a co vsechno ucastnici zazili, si muzete precist na nasledujicich radcich.