Články autora: Pobočka VČp Čso

    Strnad zahradní (Emberiza hortulana) je zajímavým zástupcem čeledi strnadovitých, se kterým, troufnu si poznamenat, se ve volné přírodě nesetkal každý z ornitologů. Tento druh náleží k ptákům s evropsko-turkestánským typem rozšíření tj. jeho výskyt pokrývá kontinentální Evropu se Skandinávií a oblasti střední Asie. Podle Hudce (1983) se ve střední Evropě objevil před více než sto lety, ale v posledních dekádách došlo k jeho silnému úbytku. Strnadi zimují na území subsaharské Afriky i v oblasti Arabského poloostrova.

   
Světová organizace Birdlife International uvádí na svých webových stránkách početnost strnada zahradního v jednotlivých evropských státech (včetně Turecka) s tím, že celková početnost je odhadována v širokém rozmezí na 5,2 až 16 mil. hnízdících párů. Těžiště jeho výskytu v Evropě pak leží právě v Turecku a v Rusku. Zajímavý je rovněž údaj o odhadované a velmi silné populaci v sousedním Polsku, kde se početnost pohybuje mezi 150 až 300 tisíci páry.

   
O to zajímavěji ovšem vyznívá kontrast s početností druhu v České republice. Birdlife uvádí početnost přibližně 100-200 párů, autoři Atlasu hnízdního rozšíření pro roky 2001-2003 dokonce jenom 80-150 párů, strnad zahradní je u nás tak zařazen do kategorie kriticky ohrožených druhů. Centrem jeho výskytu v ČR zůstávají severozápadní Čechy, oblast Polabí a jižní Morava.

   
A jak je na tom dnešní Pardubický kraji? Při namátkovém výběru (většinou v rámci pozorování publikovaných ve sborníku Panurus) zjistíme, že již pouhé pozorování strnada zahradního je dnes opravdovou vzácností. De facto byl strnad zahradní na území kraje zjištěn v posledních patnácti letech pouze třikrát, a to navíc naposledy v roce 1997 (!) Právě z onoho roku pocházejí všechna tři pozorování:

22.4.1997 1 M pozorován (Lačnov, Svitavy, M.Janoušek)

27.4.1997 chycen 1 M (rybník Hluboký u Libáně, CR, F.Bárta)

4.5.1997 1 F pozorována v poli (Nový rybník u Opatova, SY,M.Janoušek, F.Jetmar)

   
Přesto, že mi některá (i publikovaná) pozorování mohla uniknout, je zřejmé, že strnad zahradní se na území kraje stal v posledních letech raritním druhem.

   
Poněkud optimističtěji vyznívá situace za hranicemi kraje – tak např. z okolí Žehuňského rybníka (Stará Báň, Choťovice, Dlouhopolsko) popisuje Lubor Urbánek vcelku pravidelný výskyt strnada zahradního minimálně v letech 1998-2002. Velmi zajímavým se potom jeví také pozorování strnada zahradního z Krkonoš od Vosecké boudy, kdy 31.5.2003 pozoroval zpívajícího samce L.Jasso, a to ve výšce 1.300 m.n.m.!

   
Na závěr je třeba připomenout, že ještě v polovině dvacátého století byl strnad zahradní v některých oblastech Pardubicka nejběžnějším strnadem (např. Šachl, Zprávy ČSOS 1961). Vzhledem k
tomu, že problematika strnada zahradního v kraji by si zcela jistě zasloužila podrobnější zpracování, než poskytuje tento článek, apeluji na ornitology a pozorovatele ptactva, aby případná pozorování byla vhodně publikována a mohla sloužit jako podklad pro ucelenější zpracování výskytu tohoto velmi zajímavého a vzácného ptačího druhu.

Svitavsko – Poláci jsou zřejmě nejpočetnějšími potápivými kachnami palearktu. O tom, že si je řada poláků mezi sebou opravdu "blízce příbuzná“, svědčí i na ptačí svět poměrně velké množství mezidruhových kříženců. Kromě takovýchto ptáků se ale můžeme v přírodě občas setkat také s jedinci, kteří vykazují nějaké odchylky nebo zvláštnosti ve zbarvení a kříženci přitom nejsou. Zde jsou popsány dva netradičně zbarvení poláci, pozorovaní v posledních letech na Svitavsku.

Prvním takovým případem byl polák velký (Aythya ferina), zjištěný na svitavském Dolním rybníce ve dnech 17. – 18. 4. a 1. – 2. 5. 2004. Šlo o samečka s odlišně zbarveným hřbetem a boky těla. Zatímco hřbet byl šedý, podobný poláku kaholce (Aythya marila), boky měly jasně bílou barvu. Podle mínění odborníků však nešlo o křížence (ŠÍREK in verb.). Jednalo se nejspíš o poláka velkého s netypickým zbarvením. Prakticky stejně zbarvený pták byl na tomtéž místě pozorován také dne 29. 3. 2006, kdy vznikla i fotodokumentace, kterou můžete vidět nahoře. Zbývá ještě dodat, že s podobně vybarvenými jedinci jsem se párkrát setkal rovněž při svých toulkách po jižní Moravě. Je tedy možné, že tato „odchylka“ je poměrně častá.

Druhé pozorování, které chci zmínit, spadá do letních měsíců roku 2008, kdy se na rybníčku zvaném Pruh ležícím mezi opatovskými rybníky Nový a Hvězda zdržovala jedna samice poláka chocholačky (Aythya fuligula) s úzkým bílým proužkem kolem krku (nemotorný obrázek dole). Jinak ale tato samice nevykazovala žádné zvláštnosti ani ve zbarvení, ani v chování. Dokonce byla nejspíš v docela dobré kondici, vzhledem k tomu, že vychovala vzletné mládě.

Závěrem bych vás rád všechny poprosil o případné poznámky a postřehy k článku. Velmi vděčný vám rovněž budu za zaslání fotografií nebo informací o dalších zvláštně zbarvených polácích.

{mxc}