Kněžmost – Kosa černého (Turdus merula) zpravidla nenajdeme ve výčtu nezapomenutelných setkání terénních ornitologů – a kroužkovatelé, ti o něj ztratili zájem v 80. letech 20. století, kdy spolu s drozdem zpěvným (Turdus philomelos) nebyl „doporučen“ pro kroužkování. Druh od té doby prošel určitým vývojem, snad nejnápadnější je prohloubení jeho soužití s člověkem, související zřejmě také s trvale slábnoucí úderností zimy. A právě zajímavému případu zimování jsou věnovány následující řádky.
Články autora: Pavel Kverek
Upsán ornitologii aneb cesta za štěstím
Pozval jsem ji do života a dobře spolu vycházíme. Stará se mi o volný čas a je na ni spolehnutí. Snaží se, abych byl šťasten, a plánuje věci příští. I proto mne v konci roku vybízí k řece, s předstihem vyhledat ledňáčka – novoroční symbol štěstí!
Káně rousná – příběh na pokračování…
Kněžmost, Laponsko – Podzimní povětří přivádí každoročně ke Kněžmostu (Mladoboleslavsko) mnoho dravých ptáků a mají-li pole co nabídnout, hosté pod jihozápadní hranicí Českého ráje cestu Evropou přibrzdí, nebo se zde rovnou ubytují. Ve dne i v noci pak nad vojtěškovými strništi slídí zraky, sklízející „úrodu“ hlodavců.
Pro nás je to příležitost k úplně jinému „sklopkaření“, než nabízejí slavíci. Červy vystřídají hlodavci, v batohu přibudou rukavice…
Brkoslavi přilétají – mnohde už jsou!
Východní Čechy – Přestože si zima svůj příchod rozmyslela, zimní hosté už tady jsou. Z mnoha míst republiky jsou hlášeny skupinky invazních brkoslavů severních (Bombycilla garrulus). Ornitologové se radují, veřejnost žasne! V lesích, sadech i alejích propukl kolosální raut, protože krajina s hosty počítala.
Mohou mokré střechy za problémy táhnoucích vodních ptáků?
Kněžmost – Existují důkazy o pomýlení vodních ptáků, kteří během svých tahů (zejména v noci) nedokázali rozpoznat namoklou silnici od vodní hladiny. V případě potápek či potáplic pak mělo takové „přistání“ fatální následky. Pokud se ptáci nezabili přímo, vzlétnout se jim už nepodařilo. Zmrzačení končili mnohdy pouť v nejbližších záchranných stanicích.
Ustane jarní průtah modráčků přes naše území?
Zdá se, že vzrušujícím odchytům protahujících slavíků modráčků (Luscinia svecica) přes naše území odzvonilo. Pryč jsou časy o závod klapajících sklopek v náplavech řek – prastaré divadlo, přitahující každého jara k vodě generace chytačů – sklopkařů zřejmě zažívá derniéru. Jen stěží by se mi podařilo vzpomenout všech těch nadšenců, nelenících na přelomu března a dubna vyčkávat na vyzkoušených místech na nejkrásnějšího z českých slavíků – modráka. Tajemného ptačího krasavce, věčně hladového, na svém putování proti proudu kamsi na sever.
Výzkum slavíků s létem nekončí
Mladoboleslavsko – Ačkoliv slavíci obecní (Luscinia megarhynchos) z mladoboleslavských hnízdišť dávno odletěli, jejich výzkum nekončí. Jakmile první mrazíky vyholí bylinný podrost, nabízí se příležitost k hledání hnízd. Zkoumáno je umístění stavby i použitý materiál. Času však není nazbyt, protože padající listí hnízda umístěná přímo na zemi znovu ukryje.
Mohou „zelené“ fasády za zbloudění táhnoucích ptáků?
Kněžmost – Náš dům s kovárnou v Kněžmostě (Mladoboleslavsko) stojí dvacet let. Světlou škrabanou omítku jsme nechávali vyniknout do doby, než nás zlákaly moderní „zelené“ fasády. K ozelenění jsme zvolili loubinec (Parthenocissus) neboli přísavník a jeho kouzlu jsme podlehli natolik, že velkou část stavby časem pohltilo členité loubí z několika druhů popínavých lián.
Koňadry infikované virem ptačích neštovic
Kněžmost, rybník Stržák – Při výzkumu hnízdících slavíků u rybníka Stržák poblíž Kněžmostu (Mladoboleslavsko) byl dne 1. května letošního roku odchycen do nárazové sítě i pár sýkor koňader (Parus major), který měl na první pohled nápadné defekty kůže. Ptáci byli po vyjmutí ze sítě pouze vyfoceni a bez okroužkování znovu vypuštěni.
Podobný úkaz, avšak v daleko menším rozsahu (zduření očního víčka), byl zaznamenán o několik dní dříve u samice pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla)
2 kilometry západním směrem u rybníka Pátek na Budách. Jednalo se tehdy
o první zjištění tohoto postižení během čtvrtstoletí mého výzkumu.
Otazník nad hnízděním slavíků tmavých u nás stále trvá
Česká republika (Východní Čechy) – Existuje nepochybně celá řada ornitologů, kteří slavíka tmavého (Luscinia luscinia) u nás viděli či slyšeli. Od příbuzného slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) jej rozpoznali podle zpěvu, s dobrým dalekohledem pak i podle zbarvení. Mnohem jednodušší to mají kroužkovatelé při možnosti určení v ruce.
Většina slavíků tmavých je na území České republiky zastižena buď v čase jarního, zejména však podzimního průtahu. Existují ovšem případy, kdy byl zjištěn i v hnízdní době. Ve většině případů se jednalo o zpívajícího samce. Jak však prokázat případné hnízdění páru slavíků tmavých jinak, než samotným odchytem ptáků, nejlépe pak v čase, kdy samici lze bezpečně určit podle hnízdní nažiny? Jsou v literatuře zmiňovaná hnízdění na našem území takto doložena či existuje fotografie, zachycující zřetelně oba rodiče? Domnívám se, že nikoliv.