Obě sponky, kterými je sešito jednadvacáté číslo zpravodaje východočeské pobočky, jsou rezavé. Ale text, ohlížející se za 4. VVT v Dolním Pometují od Milana Černého (originál ZDE) mne ani dnes nenechává v klidu, pro tuzemskou ornitologii tam byl vůbec prvně zdokladován smíšený slavičí pár! Hnízdění doloženo nálezem hnízda se snůškou, ze které dvě vylíhnutá mláďata byla v pozdějším čase Tomášem Divišem v optimálním věku okroužkována a vyfocena.
Články autora: Pavel Kverek
Lovy beze zbraní
Lovy beze zbrani… Vzpominate na ten porad? Ovladacem tak kliknout na televizi, kde by par nadsencu vzpominalo na svoje cesty prirodou. Na zazitky. A nejlepe tak sedet u krbu s nimi – a kdyz uz, tak v case silvestrovskem! Pridat k tomu „hosta na telefonu“ a bezplatnou linku volajicim. Zatopili bychom hned po ranu a domu sli az vecer. Vedel bych, koho pozvat. Paralelne by porad bezel po rozhlasovych vlnach a neverim, ze bychom v sledovanosti ci poslechovosti propadli. Krajina by mela reklamu, ja bych zastupoval boleslavske Pojizeri. Zazitku mam dost.
Na Pavla bylo spolehnutí…
Posledniho listopadu zemrel Pavel Zdarek a ja bych se s nim chtel rozloucit hrstkou vzpominek. Prispet k reakcim na jeho odchod, ktere prichazeji od lidi z mnoha mist „Ceskoslovenska“.
V minulem stoleti jsme byli sobe ornitologicky preci jen bliz, pozdeji spise na doslech. V zacatcich pro mne prekladal nemecke texty o slavicich a byl to on, kdo mne posunul od „objevovani“ objeveneho, k hledani nepoznaneho. Byl pro mne vzorem tim, ze ornitologii – stejne jako ja – nevystudoval. Ja byl kovar, on inzenyr od drahy. Dodavalo mi to sebevedomi, protoze jeho „amaterska ornitologie“ byla hutna a rezonovala. Navic, Pavel nebyl sobecky a ac nekdy s typickym podivem, o znalosti se rad rozdelil. Tak jsme z nej odcerpavali mnozi.
Zamyšlení nad starým výsledkem kroužkování
Kněžmostsko – Při výzkumu tehdy v České republice ojedinělého hnízděni slavíka modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula) na Kněžmostsku (okres Mladá Boleslav) v letech 1987-90, byla získána řada výsledků kroužkování. Největší pozornost na sebe váže velmi pozdní zástih modráčka v nevelké polní rákosině, v těsném sousedství tradičního hnízdiště na Novém rybníku jižně od Kněžmostu. Protože se vše tehdy odehrálo na přelomu října a listopadu, je vhodné si tento případ právě nyní připomenout. Dokonce nevím, byl-li někým pozdní zástih překonán.
V Mladé Boleslavi vznikne Muzeum slavíků
Už před mnoha lety jsem se chystal s mým (rodinným) týmem zrealizovat v regionu Slavičí háj – místo, kde bychom veřejnosti představovali vždy po čtyři měsíce roku krále pěvců tak nějak v přímém přenosu. Stále se nám však nedařilo vybrat místo v dosahu města – takové, kde by bylo možné ohlídat pořádek a současně usadit dva až tři páry slavíků. Řeč je pochopitelně o místně příslušném slavíku obecném (Luscinia megarhynchos). On je také tím věhlasným králem pěvců, on je předmětem mého mnohaletého bádání!
Poznámky k podzimnímu odletu slavíka obecného
Mladoboleslavsko – Shromazdovani udaju o odletu slavika obecneho (Luscinia megarhynchos) do zimovist se intenzivneji venuji sedm let. Prispelo k tomu nalezeni zpusobu, jak ptaky v lete v prostredi zjistit a v pobytu monitorovat. Zminenym vyhledavanim jsou slavici nyni uz chytani pro krouzkovani, probihaji u nich nektera mereni, vazeni a zjistovani tucnosti. Dokumentovano je pelichani dospelych i mladat, ktere odletu predchazi.
Nové poznatky o slavíku tmavém
Stále platí, že slavík tmavý (Luscinia luscinia) je na území naší republiky zjevem vzácným. Přesto se ornitologům daří s tímto druhem občas setkat, a v poslední době dokonce za velmi zajímavých okolností.
Nejvíce zástihů slavíka tmavého se týká podzimních mladých jedinců (kat.1K), chytaných do sítí kolem rybníků, při akcích v rákosinách. Naději na úspěch tam posilují zvláště plody černého bezu (bezinky). Mladí ptáci je na tahu s oblibou vyhledávají. Další možností setkat se s tímto slavíkem je období jarního tahu a zde už i ornitologové hlásí občasné zástihy. Stává se totiž, že tu a tam zaslechneme i hlas zpívajícího samce.
Pobyt slavíků u nás vstupuje do poslední třetí fáze
Konci cerven a s nim i vetsina slavicich hnizdeni. Ti, kteri zacali na jare vcas, prave vyvedli sva mladata. Dnesni tema predstavi, co slaviky obecne (Luscinia megarhynchos) na hnizdistich jeste ceka, jak vyzkum zacina zvolna odhalovat nektere pozoruhodnosti.
Na hnizdistich slaviku muzeme nyni, pred zacinajicimi skolnimi prazdninami, slaviky naposledy uslyset. Spise ojedinele se jeste ozve zpev, patrici hlavne neuspesnym samcum, nekdy vsak se k nemu uchyli i slavik vyvadejici mlade, aby odlakal pozornost. Nejde nikdy o plny jarni zpev, strofy jsou usecne (osizene), prednasene mnohdy polohlasem.
Zpětné zástihy přinášejí radost i poznání
Mladoboleslavsko – Snad kazdeho krouzkovatele potesi zpetne hlaseni, nejlepe pak, je-li „jeho“ krouzek ohlasen z ciziny. Mene castym, i kdyz rovnez cenenym, je pripad, kdy krouzkovatel odchyti operence s krouzkem zahranicni centraly. Pak jeste existuje kategorie „tuzemskych“ hlaseni, kdy krouzkovatelem oznaceny jedinec je pote nahlasen odkudsi z republiky a naopak, kdyz krouzkovatel odchyti ptaka s ceskym krouzkem, ktery v svem seznamu nema.
Druhá tvář „slavičího výzkumu“
Mladoboleslavsko – Neskryvam, ze bych chtel dosahnout toho, aby slavici Mladoboleslavsko v novem stoleti proslavili. Drive to byla predevsim jizni Morava s tamnimi znalci, kteri ornitologii zasobili novymi poznatky. Dnes se vyzkum slavika obecneho (Luscinia megarhynchos) soustredi spise do Cech a z velke casti prave na Mladoboleslavsko. V dnesnim prispevku mam vsak na mysli jiny rozmer meho vyzkumu, rozmer popularizujici.
A jeste vice tema zuzim vyloucenim dospele verejnosti a zamerenim se na oslovovani deti. Tam treba popularizovat. Tam zrim velkou sanci! Davno to vi i mnohe ornitologicke instituce s dnes jiz obdivuhodnymi vysledky. O tom,ze i moje snaha prispiva, bude tema zbyvajici.
Besedovanim po skolach kdysi davno jsem posbiral zkusenosti a jen lituji, ze z nedostatku casu tyto aktivity musim odkladat. Vyjimkou jsou pozvani mezi nevidome ci do boleslavske skoly specialni ci do mistni materske skoly. Byvam udiven, jak mnozi mladi posluchaci jsou znali, jak zvladaji komunikovat.