Články autora: Miroslav Dusík

Hnízdění poštolky obecné v plastové budce. Foto – Miroslav Dusík.

Poštolka obecná (Falco tinnunculus) se velmi dobře usazuje do polobudek v otevřené zemědělsky využívané krajině i na horských loukách, přiléhajících k rozsáhlým lesním komplexům. Na území CHKO Orlické hory měla v roce 2011 k dispozici 106 velkých polobudek, umístěných převážně na loukách a pastvinách do 800 m n. m. Navštěvovala celkem 74 umělých hnízdišť, ale nakonec založila snůšku ve 44 polobudkách. Z toho úspěšně vyvedla mladé ze 41 hnízd a ve třech případech byla snůška opuštěna. Kotlinky vykroužené v hnízdním substrátu, vývržky nebo kořist bez následného hnízdění byly zjištěny v deseti hnízdech a dospělí ptáci se v jejich bezprostředním okolí zpravidla trvale zdržovali po celé jarní i letní období.

Celý článek →

Kdo se zabývá hnízdní podporou některých skupin ptáků a případnými možnostmi rozvoje i případným využitím jejich populací, možná uvítá informaci o dosahovaných výsledcích v konkrétní geografické části. Rozsah následujícího příspěvku, rozděleného do šesti částí, nemůže zdaleka postihnout celou problematiku. Bude-li rozvinuta diskuse na těchto stránkách, na případné dotazy se pokusím uspokojivě odpovědět.

Celý článek →

Násada vajec poštolky obecné v polobudce. Foto – Miroslav Dusík.

Začátek tzv. „biologického potlačování populačních hustot drobných polních hlodavců pomocí dravců a sov“ se u nás datuje již do přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. V té době byla iniciativa vedena především snahou o omezení ztrát v populacích dravců a sov vlivem narůstajícího používání rodenticidů v ochraně zemědělských kultur. Bylo třeba posunout povědomí tehdejší veřejnosti a změnit nahlížení na jakékoli predátory jako na „škodnou“, a naopak naznačit cestu k jejich nutné ochraně a také možnému využití při tlumení gradací především hraboše polního (Microtus arvalis).

Celý článek →

Sýkora koňadra s ostatními druhy sýkor patří k významným predátorům listožravého hmyzu. Foto – Stanislav Šimek.

O možnosti zapojení drobných druhů dutinových ptáků do potlačování některých ekonomicky závažných skupin hmyzu u nás především v lesnictví bylo již v minulosti hodně napsáno. Existuje řada prací renomovaných organizací i samostatných pracovníků, které dokládají až překvapivě vysokou účinnost zapojení např. sýkor do potlačování populačních hustot řady druhů motýlů. Nejsou výjimkou údaje o snížení početnosti housenek po přilákání ptactva do zájmového prostoru o 80 – 90 i více procent. Také mé vlastní výsledky ukazují na možnost stlačení početnosti housenic např. pilatky smrkové nebo ploskohřbetek predací sýkorami na hranici základního stavu i v lokalitách s chronickým výskytem.

Celý článek →

Ptačí zahrada. Vhodné hnízdní prostředí pro budníčka a pěnice je tvořeno nedosečenou stařinou pod keřem a trnitým dřišťálem. Foto – Miroslav Dusík.

Pro početnou skupinu ptáků je životním prostorem rozptýlená zeleň, která jim poskytuje vedle potravních zdrojů také hnízdní příležitosti, možnost úkrytu před nepřízní počasí, predátory a pod. Stav i rozloha stromového, keřového i bylinného patra zásadním způsobem ovlivňuje i osídlení jednotlivými druhy ptáků a jejich početnost. V současné krajině s narůstající výměrou zastavěných ploch a intenzivně udržovaných trávníků s minimem vysázených nebo nevhodných druhů keřů, o stromech ani nemluvě, se příliš ptačímu osazenstvu dařit nemůže. Chybí zde nejen pestrá potravní nabídka v podobě plynule se rozvíjejích společenstev hmyzu i ostatních bezobratlých živočichů, ale také postupně zrajících bylinných i travních semen.

Celý článek →

Mladí puštíci při manipulaci často využívají pasivní obrany – nehybně leží. Foto – Miroslav Dusík

Hnízdní podpora dutinových dravců a sov je podstatně náročnější aktivitou na zdatnost a houževnatost, než je tomu u drobných pěvců. Samotná instalace umělých hnízdišť pro jednotlivé druhy vyžaduje určitou zkušenost, schopnost komunikace s majiteli pozemků, porostů nebo i staveb. Pracujeme-li s cílem zvýšit populační hustoty těchto vrcholových predátorů, pohybujeme se po velkých plochách lesního prostředí nebo zemědělské krajiny včetně intravilánů obcí, obvykle v hranicích celých geografických celků o rozloze několika set km².

Celý článek →