V případě regionální organizace, jejímž základním existenčním cílem je výzkum, je vydávání odborného periodika svým způsobem nutností. Odborné časopisy představují základní platformu pro prezentování aktuálních poznatků oboru, a proto bývají zásadním zdrojem informací o současném stavu dané vědecké disciplíny. Časopisy jsou také bezprostředním zrcadlem povahy a úrovně bádání na regionální úrovni. Jak se tedy zrcadlí stav východočeské ornitologie prostřednictvím „svého“odborného časopisu?
Články autora: Lukáš Kadava
25 let odborného pobočkového časopisu aneb jak je důležité míti Panurus
Co přinesla sezóna 2016 na Proudnickém rybníku?
Krajina v okolí Proudnického rybníka. Foto L. Kadava
Od roku 2012 každoročně si na těchto stránkách můžete přečíst, co nejzajímavějšího přinesla právě uplynulá sezóna na Proudnickém rybníku u Žiželic (okres Kolín). Nejinak je tomu i letos, kdy se ohlédneme za rokem 2016. Rybník leží zemědělské krajině v blízkosti cidlinské nivy, z jižní strany je dominantní hradba převážně listnatého lesa, ze severu je dominantou těleso dálnice D11 a intravilán obce Žiželice.
Výsledky pobočkového ptáka roku 2016 – krkavce velkého
Portrét krkavce velkého. Foto Libor Šejna
Již druhým rokem VČP ČSO vyhlásila „svého“ ptáka roku. Důvody jsou ryze praktické. Jedná se o druhy, u nichž pobočce citelně chybí konkrétní data o současném, ale i historickém rozšíření v regionu východních Čech. Fundovaná a odborná role pobočky je tak v případných správních řízení oslabena a omezena. V roce 2016 byl vybrán krkavec velký (Corvus corax), druh, který (nejen) ve východních Čechách zvyšuje svoji početnost. Ruku v ruce s tímto faktem přichází i zvyšování počtu konfliktů mezi ochranou přírody a hospodářským využitím krajiny. Co tedy víme o krkavci v našem regionu?
Revitalizace drobných vodotečí – dobrá příležitost pro ptáky
Cvrčilka zelená. Foto J. Bartoš
V České republice vodní toky ve zcela přirozeném stavu nacházíme jen zřídka. Většina řek i drobnějších potoků byla v minulosti (od počátku průmyslové revoluce) postupně cíleně upravována, především napřímením, prohloubením, rozšířením a opevněním koryt. S těmito technickými úpravami docházelo i k likvidaci břehových porostů, mokřadů a podmáčených stanovišť, byly nevratně zničeny říční biotopy. V současnosti je snaha o přiblížení modifikovaných vodních ekosystémů přírodě blízkým podmínkám, ať už pomocí jejich revitalizace či renaturace. Tento příspěvek je ukázkou, že citlivě provedená revitalizace, byť drobné bezejmenné vodoteče v polích, může mít již první sezónu po provedení prací významný pozitivní vliv na místní avifaunu.
Vytvoření náhradních hnízdišť pro rorýse obecného v Hořicích
Rorýs obecný na hnízdě. Foto L. Petrilák
V květnu letošního roku jsem požádal v rámci interního grantového řízení VČP ČSO o poskytnutí finančních prostředků na nákup 5 ks rorýsích budek. Důvodem bylo, že v minulých letech došlo k likvidaci nejdůležitějšího hnízdiště rorýsů v Hořicích (desítky hnízdících párů) v bytových domech v Pelikánově ulici, které se nacházejí v blízkosti sídla společnosti Swell, a.s.
Luňáci červení na Novobydžovsku se stali obětí traviče
Nalezený luňák červený v typické pozici naznačující možnost otravy jedem. Foto Dušan Rak
Problematika trávení vzácných druhů ptáků, zejm. dravců, je v posledních letech stále velmi aktuální. Jednou z doposud posledních známých obětí se stal kriticky ohrožený luňák červený, který byl nalezen 14.4. 2016 přímo na hnízdní lokalitě nedaleko Nového Bydžova. V Královehradeckém kraji jde o velmi vzácný druh hnízdící řídce jen v počtu jednotlivých známých párů. Celorepublikový počet prokázaných hnízdících párů pak aktuálně nepřesahuje 100.
Stávají se čápi bílí závislými na nezdravých potravních zdrojích?
Čápi bílí na hnízdě. Foto R. Waldhauser
Migrační vzory ptáků se mění v reakci na globální změny životního prostředí. Řada ptačích druhů se na tyto změny adaptuje např. častějším zimováním v místech, která doposud obývaly striktně tažné populace. Mezi tyto druhy lze jistě zařadit i čápy bílé (Ciconia ciconia), u nichž lze fenomén relativně již častého a pravidelného zimování v našich zeměpisných šířkách vysvětlit mírnými průběhy zim a tím dostupnějšími potravními zdroji. Přesto však stále můžeme řadit záznamy zimujících čápů u nás jako neobvyklá pozorování. Jinak je tomu v jižní Evropě, zejm. ve Španělsku.
Publikujte v časopise Panurus
Časopis Panurus, který vydává Východočeská pobočka České společnosti ornitologické (VČP ČSO) ve spolupráci s Východočeským muzeem v Pardubicích, stále patří mezi nejkvalitnější tuzemské odborné ornitologické tiskoviny, které dlouhodobě plní obecně prospěšnou roli recenzovaných přírodovědných periodik, a to i v době rychlejších a atraktivnějších (ale ne vždy dostatečně důvěryhodných) způsobů prezentace výsledků na internetu.
Nicméně existence časopisu bude i nadále závislá především na publikační aktivitě členů VČP ČSO
a dalších českých ornitologů. Rukopisy do letošního čísla je možné posílat až do počátku června 2016 na e-mail libor.praus(at)gmail.com. Pokud se nechystáte psát dlouhý, např. faunistický článek, je tu také možnost zaslat až do poloviny července krátké sdělení, nebo nějakou stručnou zajímavost z terénu. Inspirovat se můžete články v předchozích číslech. Všem přispěvatelům předem děkuji. Pokud váháte nebo si s něčím nevíte rady, neváhejte mě kontaktovat s žádostí o pomoc. Vaše data jsou cenná a jsou potřeba – podělte se o ně! Pokyny pro autory ZDE
S nadějí na budoucí spolupráci
Libor Praus, šéfredaktor
Blýská se sýčkům ve východních Čechách na lepší časy?
Sýček obecný na Chlumecku v roce 2014. Foto L. Kadava
Druhým a závěrečným rokem probíhá celostátní mapování sýčka obecného (Athene noctua, blíže ZDE), ještě v druhé polovině 20. století byl sýček naší nejhojnější sovičkou, nyní je jednou z nejvzácnějších. To se týká i regionu východních Čech, kde lze v současnosti považovat populaci sýčka na hranici vyhynutí. Monitoring sýčků navíc probíhá v době mapování ptáků pro nově připravovaný atlas a tak lze očekávat zvýšené úsilí mapovatelů i o tento druh. Přineslo již tedy mapování sýčků nějaká překvapení v našem regionu?
