Články autora: Luk Kadava
Nenechte si ujít předpremiéru filmu Planeta Česko ve Svitavách
Filmař, ornitolog a člen VČPČSO Marián Polák debutuje celovečerním filmem, který zachycuje krásy naší země a ukazuje naši přírodu jako vzrušující prostředí, které si co do pestrosti a dobrodružnosti v ničem nezadá s exotickými krajinami. Snímek s komentářem namluveným hercem Kryštofem Hádkem je napínavou podívanou pro dospělé i děti, která díky nejmodernějším technologiím ukazuje fascinující příběhy více než čtyřiceti druhů zvířat. Diváci tak ve filmu Planeta Česko uvidí například tetřevy tokající za úsvitu, sysly, s nimiž na louce laškují děti, ledňáčka prorážejícího při lovu střemhlav vodní hladinu, lososy putující z českých řek do moře a zpátky nebo užovky v dramatickém zápase s rybí kořistí a další živočichy. Krásu a dobrodružství máme na dosah ruky – stačí se jen dobře dívat.
Východočeská pobočka ČSO obnovuje tradici členských exkurzí
Členské, respektive veřejné exkurze VČPČSO patřily dlouhá léta mezi stabilní náplň pobočkové činnosti. Jejich návštěvnost však ze strany členů byla v posledních letech konání různá a taktéž omezené organizační možnosti výboru byly poněkud omezené, což ve výsledku vedlo k útlumu těchto aktivit. Poslední dobou se však setkáváme se zájmem veřejnosti o komentované exkurze na ornitologicky zajímavých lokalitách ve východních Čechách. Na letošní rok tedy plánujeme několik exkurzí uspořádat. Děkujeme pobočkovým členům, kteří se ujmou průvodcovské role. První exkurze nepovede nikam jinam, než na jednu z perel východních Čech: do rezervace Bohdanečský rybník. Průvodci po zimním Bohdanečském rybníku, kde ptáci ani „v zimě nespí,“ budou Martin Paclík a Štěpán Šembera.
Výstava Litomyšlská ornitologie je otevřena!
Od 24. ledna 2018 mají návštěvníci Regionálního muzea v Litomyšli (RML) příležitost prohlédnout si velkou výstavu, která mapuje historii i současnost ornitologického dění v okolí Litomyšle, představuje významné ornitology Litomyšlska od 19. století po dnešek, seznamuje je s kroužkováním ptáků i s dalšími činnostmi ornitologických kroužků, které mají v Litomyšli dlouhou tradici už od 60. let 20. století. Jejich práci si bude možné prohlédnout i v reportážích z konce 70. let. Výstava taktéž představuje početné exponáty ptactva z bohatých sbírek RML, doplněné o vycpaniny ze sbírek muzeí v Chocni a Pardubicích. Kurátorem výstavy je Lubor Urbánek.
Jak je to s citlivostí na vyrušování u jeřábů popelavých?
Jeřáb popelavý je obecně uváděn jako druh, který je velmi citlivý na vyrušování v době hnízdění. Mezi ornitology se jednotlivá hnízdiště velmi často tají, zásadně nejsou doporučovány jakékoli nadbytečné návštěvy hnízda, či lokality, na níž k hnízdění došlo. V principu jsou tyto zásady jistě správné, jeřáb popelavý s sebou nese stále statut neobvyklého zážitku v přírodě, tím spíše, jde-li o hnízdiště. V neposlední řadě je legislativně chráněn jako druh kriticky ohrožený. V posledních letech zaznamenávám během své terénní praxe zvýšený výskyt jeřábů v hnízdní době na nových lokalitách. O prokázané hnízdění jde málokdy, jednak ptáci jsou během inkubace vajec a vodění mláďat velmi nenápadní, a také z důvodu, že k přímému hledání hnízda nenacházím důvod.
Vladimír Šoltys nalezl pro děti kouzelné pírko
Co se stane, když Vlaďka jednoho dne objeví kouzelné pírko? Co všechno dokáže jedno takové pírko „napáchat“? A co se asi přihodí v muzeu, kde na svou proměnu čekají ptačí cestovatelé z celého světa? Autor, ornitolog, veterinář, cestovatel, horolezec, fotograf a člen VČPČSO Vladimír Šoltys se po úspěšné knize „Proč má kos žlutý nos“ pouští do dalšího ptačího dobrodružství k knize „Tajemství kouzelného pírka“.
Zahnízdí husice nilské i na Královehradecku?
Husice nilská (Alopochen aegyptiacus) je v posledních letech nepřehlédnutelným přibývajícím druhem. Někteří autoři poukazují na možnost, že invazní druhy mohou být příčinou environmentálních a socio‐ekonomických problémů a mohou mít negativní dopad na nejen lokální, ale i světovou biodiverzitu. Jedním z těchto invazních druhů je i husice nilská, která byla vysazena v již v 17. století ve Velké Británii a její šíření v západní Evropě je pozorováno zejm. od 60. do 80. let 20. století. V České republice byla poprvé zjištěna v roce 1979 a první hnízdění v roce 2008. Na pobočkovém webu byla již pozornost husicím věnována a od té doby se již situace značně změnila (blíže viz ZDE). V regionu východních Čech ji lze označit za druh během migrace poměrně běžný a šestým rokem pravidelně hnízdící.
Avifauna.cz – nový český online magazín o ptácích
Možná jste zaznamenali, že na internetu byl spuštěn nový online magazín Avifauna. Za projektem stojí mladý ornitologický nadšenec Martin „Vlk“ Mrňous, který hledal inspiraci na převážně zahraničních platformách, jakým je např. allaboutbirds.org nebo Audubon.org. Pozoruhodný je již samotný vznik magazínu – vzešel z přání a zájmu čtenářů facebookové komunity Birding.cz a čtenáři na vznik magazínu sami vybrali cílovou částku potřebnou ke spuštění projektu.
Akce „Úklid“ na přehradě Rozkoš
V sobotu 8. dubna 2017 se na přehradě Rozkoš uskutečnila, dnes již tradiční akce, zaměřená na sběr odpadků na březích přehrady. Do této akce konané pod záštitou s.p. Povodí Labe Hradec Králové jsou zapojeny organizace a spolky, jejichž činnost je spojena s přehradou – tedy zejména rybáři, ale také ornitologové. Ti jsou zastoupeni prostřednictvím naší Východočeské pobočky ČSO, jejíž členové provádějí úklid v oblasti, která má formu ochrany v podobě významného krajinného prvku s názvem Východní zátoky.
Jak se již stalo tradicí, byla naše úklidová akce podpořena motivačními prvky, kterými jsou společný oběd u táboráku a hlavně exkurze zaměřená na pozorování ptáků na přehradě. Celý článek →
25 let odborného pobočkového časopisu aneb jak je důležité míti Panurus
V případě regionální organizace, jejímž základním existenčním cílem je výzkum, je vydávání odborného periodika svým způsobem nutností. Odborné časopisy představují základní platformu pro prezentování aktuálních poznatků oboru, a proto bývají zásadním zdrojem informací o současném stavu dané vědecké disciplíny. Časopisy jsou také bezprostředním zrcadlem povahy a úrovně bádání na regionální úrovni. Jak se tedy zrcadlí stav východočeské ornitologie prostřednictvím „svého“odborného časopisu?