Klikněte na obrázek:
Stále platí, že Vaše podpora je klíčovým faktorem pro úspěšné fungování projektu. Více na webu ČSO ZDE
Články autora: Lukáš Kadava
Zajímavé ornitologické postřehy z pěti sezón JPSP v okolí Proudnického rybníka
Krajina u Proudnického rybníka. Foto L. Kadava
Jednotný program sčítání ptáků (JPSP) je dlouhodobý monitorovací projekt, který každoročně sleduje vývoj početnosti většiny druhů u nás hnízdících ptáků. Projekt je organizován Českou společností ornitologickou (ČSO) a dobrovolní spolupracovníci zapojení do tohoto programu sčítají v hnízdní sezóně na vybraných lokalitách pomocí standardní metodiky všechny ptačí druhy. Výstupem sčítání jsou pravidelně upravované trendy početnosti jednotlivých druhů ptáků, které na základě dat od spolupracovníků sestavuje koordinační tým. Jednou ze sčítaných oblastí je rozhraní Kolínska a Královehradecka mezi obcemi Žiželice a Pamětník.
Přírodní památka Pamětník z „ptačí perspektivy“
Moták pochop v PP Pamětník nepravidelně hnízdí. Foto L. Kadava
Říční nivy v přírodě blízkém stavu se v podmínkách České republiky uchovaly jen zřídka. Komplex biotopů zahrnující neregulovaný tok Mlýnské Cidliny a její říční nivy s krajinnými strukturami, mající místy antropogenní původ (tj. zatopené maloplošné pískovny a sečené louky), vytvářejí pestrou a harmonickou krajinu v k.ú. obce Pamětník u Chlumce nad Cidlinou v Královehradeckém kraji, která je od roku 1995 chráněna jako Přírodní památka Pamětník. Dne 1.7. 2015 uplyne 20 let od vyhlášení PP, kterou místní nazývají Kotrdáč. To je jistě důvod k alespoň stručnému vyzdvižení významu, který má lokalita i mimo své hlavní předměty ochrany. Ornitologické poměry byly doposud poněkud stranou zájmu a to zvláště pro nedostatek místních dat. Lokalita také nebyla systematicky a dlouhodobě sledována. Jaká je tedy zdejší současná krajina „z ptačí perspektivy“?
Luňák hnědý a luňák červený pravidelně hnízdí na Novobydžovsku
Luňáci hnědí. Foto J. Peltomäki
Ještě před několika lety byly oba druhy luňáků (Milvus migrans / Milvus milvus) v západní části bývalého okresu Hradec Králové opravdovou vzácností. Luňák hnědý byl vůbec prvně zjištěn až v roce 2008. Od té doby krajinu Novobydžovska (méně již Chlumecka) vzali oba druhy těchto elegantních druhů dravců za svoji a dnes můžeme směle prohlásit, že se jedná ve zdejší oblasti o pravidelně hnízdící druhy.
Úspěšné orlí anabáze
Portrét vypouštěné orlice na Žehuňském rybníku. Foto L. Kadava
I na tak velké ptáky, jako je orel mořský (Halliaeetus albicilla) číhá v přírodě řada nástrah. Nejznámější jsou bohužel zejm. v souvislosti s cílením pokládáním otrávených návnad, kterých jsou orli mořští často obětí. Pokud se však události obrátí správným směrem ke zdárnému konci, je to vždy potěšující příběh. Tím spíše, že v jedné ze dvou níže popsaných událostí hrají důležitou roli lesníci či myslivci.
Podaří se zastavit úbytek břehouše černoocasého v Evropě?
Břehouš černoocasý v bystřické nivě na Královehradecku v květnu 2014. Foto V. Štorek
Břehouš černoocasý (Limosa limosa) je již řadu let výrazně ubývajícím druhem nejen v České republice, ale v celé řadě evropských zemí. Polovina populace tohoto bahňáka doposud hnízdí v Nizozemsku, avšak i zde jde o druh výrazně ubývající. Organiazce Birdlife International je již od počátku devadesátých let upozorňována, aby byl druh zařazen mezi celosvětově ohrožené. Mimo zdokumentovaný úbytek evropské populace pak zejména z důvodu nedostatečně známého populačního trendu poddruhu L.limosa melanuroides v Asii. Pouze u evropského poddruhu L. limosa islandica bylo zaznamenáno zvýšení početnosti lokální islandské populace.
Mapování rozšíření a populační hustoty sýčka obecného v České republice v letech 2015-2016
Sýček obecný (Anthene noctua) patří k druhům, jejichž počty se výrazně snižují ve velké části hnízdního areálu. Také v České republice jde o druh, jehož početnost klesla v minulých letech na kritickou mez. Zdali se nalezne cesta k ochraně této sovičky, napoví již čtvrtý program celorepublikového sčítání sýčka obecného, který organizuje Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců Akademie věd České republiky. Ve východních Čechách patří sýček v řadě oblastí k nezvěstným druhům. Přesto není vyloučeno, že existují lokality, kde sýčci přežívají a unikají pozornosti.
Jak jsme se prošli po dně Bohdanečského rybníka
Jeřábi popelaví v NPR Bohdanečský rybník. foto L. Kadava
Projít se po obnaženém dně NPR Bohdanečský rybník se hned tak nepoštěstí. Vidět známou východočeskou rezervaci z míst, kam se běžný návštěvník nedostane – navíc s odborným výkladem Vlastimila Peřiny a Milana Růžičky z AOPK Pardubice a Adolfa Vondrky z místního rybářského podniku. To byla hlavní lákadla „Procházky po dně“ NPR Bohdanečského rybníka, kterou pro VČP ČSO připravila pardubická Agentura ochrany přírody a krajiny v sobotu 14. února 2015. A zajímaví ptáci samozřejmě byli také k vidění!
Změny v redakci časopisu Panurus
Po vydání Panuru č. 23/2014 ukončil roli vedoucího redaktora po osmi redigovaných číslech Martin Paclík. Za příkladnou péči o vysokou odbornou i technickou kvalitu našeho ornitologického časopisu si zaslouží upřímné poděkování. Od letošního čísla po něm přebírá pozici vedoucího redaktora Libor Praus. Příspěvky do letošního čísla zasílejte elektronicky na e-mailovou adresu libor.praus@gmail.com a nebo ve výjimečných případech poštou na adresu Východočeské pobočky ČSO při VČM v Pardubicích, Zámek 2, 530 03 Pardubice.
Bude zimovaní jeřába popelavého ve východních Čechách pravidelností?
Jeřábi popelaví v cidlinské nivě v lednu 2015. foto L. Vaněk
V roce 2007 byl publikován v Panuru příspěvek o prvním úspěšném zimování jeřába popelavého (Grus grus) ve východních Čechách na Jičínsku (a potažmo v celé České republice) v sezóně 2004/2005. Autoři mimo jiné vyslovují tezi, že s přibýváním klimaticky mírnějších zim bude přibývat i případů zimních zástihů jeřábů popelavých. Zatím je zimní období 2014 /2015 na zimní výskyt jeřábů ve východních Čechách velmi bohatý.
