Každý rok pořádá organizace A Rocha letní dětský tábor pro děti s přírodovědným zaměřením. Letos byl termín přesunut na Srpen a tábor se konal kousek od vznikajícího ekocentra Krupárna. Tábora se zúčastnilo 27 dětí. Přírodovědné programy se konaly každý den a byly provázeny zábavnými hrami a celotáborovou hrou. Děti se seznámili se stopami a pobytovými znaky zvířat i ptáků, jak je správně pozorovat a čeho si všímat při identifikaci, jak probíhá migrace ptáků a čím se na svých dlouhých cestách řídí, dále o životě ve vodě, invazních druzích a také o fosíliích a zkamenělinách.
Články autora: Luděk Petrilák
Hormony určují, kdy mláďata opustí hnízdo
Mořští ptáci krmí své mladé před vylétnutím z hnízda méně, ale jsou to hormony, které určují, kdy mládě hnízdo opustí. Nový výzkum uveřejněný v Behavioral Ecology se zaměřil na hlavní „spínač“, který určuje, kdy mláďata opustí své hnízdo a započne jejich samostatný život. Výzkum probíhal u buřňáků severních (Puffinus puffinus) na ostrově Skomer ležící na jihovýchodě Walesu. Vědci si všimli, že rodiče si při krmení nevšímají zvyšujícímu se žadonění mláďat a krmí méně před tím, než mláďata opustí hnízdo. Ve stejné době se u mláďat začala zvyšovat hladina hormonu kortikosteronu. Otázkou pak bylo, zda je zvýšená hladina hormonu důsledkem snížené frekvence krmení nebo je nezávislá.
Ptačí nemoc z Británie se rozšířila i do Česka
Na podzim jsme informovali (zde), že z Británie se šíří do Evropy nemoc trichomonóza, způsobená prvokem bičenkou drůbeží (Trichomonas gallinae). Tato nemoc je poměrně běžná u holubovitých ptáků a u dravců, kteří je loví. Ovšem od roku 2005 se v Británii objevila i u pěvců, zejména u zvonků a pěnkav. V roce 2008 se nemoc rozšířila do Skandinávie pravděpodobně migrujícími ptáky a v roce 2009 se objevila v Německu. Letos byly zaznamenány první případy této nemoci i u nás v České Republice. Nejvíce nemocných ptáků se objevuje na konci léta a na podzim.
Je dobré znát svého souseda
Nová studie ukázala, že sýkory koňadry (Parus major) profitují ze sousedských vztahů. Vědci z Oxfordské univerzity zjistili, že koňadry, které dobře znají své sousedy, jsou úspěšnější pří vyvádění mláďat. Navíc samice pak snášejí více vajec a jejich mláďata bývají v lepší kondici při opouštění hnízda. K tomuto poznatku vědci došli při vyhodnocování hnízdních dat z více než 40tiletého výzkumu v mezi ornitology už dobře známé oblasti Wytham Woods v Oxfordshire ve Velké Británii.
Vliv lesnických zákroků na populace ptáků s otevřenými hnízdy. – výzkum ze Skandinávie
Ve Fennoskandinávii je přes 99% lesů pozměněno lesnickými zásahy, které vytvořily les s věkovými strukturami a složením odlišný od lesa původního. Už dříve bylo studováno, jak lesnictví ovlivňuje početnost ptačích druhů, ale velmi málo studií se zabývalo jeho vlivem na jejich rozmnožování v pozměněném prostředí, což se projevilo v managementu lesů. Studie kolegů ze Švédska se zaměřila právě na vlivy lesních probírek a těžby na hnízdní úspěšnost lesních dlouhodobě žijících ptáků hnízdících v otevřených hnízdech. Jako modelový druh použili typického obyvatele jejich lesů – sojku zlověstnou (Perisoreus infaustus).
Ptačí choroba se šíří z Británie
Podle nove studie se smrtici ptaci choroba – Trichomonoza, ktera se v Britanii objevila v roce 2005 siri z Britanie do Evropy. Hlavnimi nakazenymi druhy jsou zvonci obecni Carduelis chloris a penkavy obecne Fringilla coelebs. Puvodcem onemocneni je prvok bicenka drubezi Trichomonas gallinae, ktery parazituje horni cast traviciho traktu. Nejcasteji se vyskytuje u dravcu a holubu, ale od roku 2005 je stale vice pripadu zaznamenano u penkavovitych ptaku. Nektere oblasti byly silne zasazeny a populace penkav poklesly o 20% a zvonku az o 35%.
Jak bezpečný je odchyt ptáků do nárazových sítí?
Odchyt ptáků do nárazových sítí za účelem kroužkování je jednou z nejpoužívanějších výzkumných metod v ornitologii. Dosud však nebyla vypracována studie, která by ve větším měřítku ukázala jak bezpečná je to metoda. Výzkumníci v Kalifornii použili data od 22 kroužkovacích stanic, z toho v sedmi stanicích poskytli kontinuální data za více než 10 let a ve 4 stanicích data za více než 20 let. Celý objem dat zahrnoval 345 752 chycených ptáků ve 188 druzích v 31 čeledích. Do vyhodnocení byly zahrnuty i faktory, které by mohly ovlivnit pravděpodobnost zranění či úmrtí jako velikost ptáka, věk, frekvence odchytu a roli predátorů.
Dětský tábor A Rocha
I v tomto roce se konal tradicni detsky tabor A Rocha u Dobreho u Dobrusky. Ucastnilo se ho 31 deti od 7 do 16 let. Na tomto tabore se snazime propojit zabavne a prirodovedne programy, a prohloubit tak jak znalosti z prirody, tak vztah k ni. V prubehu tabora jsme okrouzkovali 38 ptaku v ramci 9 druhu. Pocty jsou podstatne nizsi nez v minulych letech kvuli kratsi dobe chytani zpusobene pocasim, a take pravdepodobne pozdejsi dobou konani tabora.
Bekasina větší, dosud nejrychlejší zaznamenaný migrující pták
Migrující ptáci na svých dlouhých cestách překonávají spoustu překážek, nástrah a velké množství různých biotopů – lesy, moře, pouště apod. Na dlouhé cestě se zastavují na migračních zastávkách na vhodných místech, aby si odpočinuli a doplnili zásoby energie na další cestu. Poslední výzkum pomocí geolokátorů u bekasin větších (Galinago media) však ukázal velmi překvapivé výsledky.
Světový den ptačí migrace
Ptaci migranti na svych velkolepych cestach dlouhych nekolik stovek kilometru prekracuji mnoho hranic statu i ekosystemu. Kazdorocni migrace kolem 50 bilionu ptaku reprezentujicich 19 % z 10 000 ptacich druhu je jednim z nejvetsich divu prirody. A kazdy rok vice a vice prirodnich biotopu, ktere ptaci potrebuji, mizi nebo se zmensuje.