Rádi bychom Vás pozvali na letošní ročník VVT, který se uskuteční začátkem června v Orlickém Záhoří.
Přihlašování: ZDE
Rádi bychom Vás pozvali na letošní ročník VVT, který se uskuteční začátkem června v Orlickém Záhoří.
Přihlašování: ZDE
Rorýsi jsou velcí letci, kteří tráví ve vzduchu většinu svého života. Za letu mohou jíst, pít i spát. Jsou k tomu vybaveni svou unikátní anatomií křídel a fyziologií svého mozku, kdy může „spát“ jen jedna hemisféra jejich mozku. Jejich život je tak plný tajemství. Až v poslední době poodkrýváme některá z nich jako je jejich cestování po Africe, přespávání v letu či na větvích stromů, cestování za potravou apod. Početnost rorýse obecného v ČR klesá spolu s nárůstem rekonstrukcí a zateplováním budov. Jejich hnízdiště z měst mizí a zachování stávajících je na místě. Rorýs je velmi vázaný na svou lokalitu a těžce obsazuje nová místa.
V červenci roku 2020 začali obyvatelé Roztok upozorňovat na nešťastně umístěné hnízdo čápů bílých na sloupu el. vedení. Hnízdo bylo využíváno střídavě až třemi jedinci k nocování, ke hnízdění však nedošlo. Důvodů může být hned několik, že se jedná o mladé jedince nebo o proměnlivé složení lichých jedinců z jiných lokalit apod… Shodou okolností tento rok začala firma JH comercial, s.r.o. ve svém areálu, kde sídlí Nelly s.ro., upravovat komín. Došlo k jeho snížení a zastřešení. Byla to tedy příhodná situace oslovit majitele, zda by se na střechu komína mohla umístit i hnízdní podložka pro čápy a původní nebezpečné hnízdo zlikvidovat a sloup zabezpečit.
Milý čtenáři!
Pokud jsi i Ty (stejně jako já) naprostý laik, ale přesto Tě ptáci a jejich svět okouzlují – ať již při pohledu na krmítko před oknem, z procházek po parku či po městě, cestou do práce, školy, školky a nebo Ti „něco“ švitoří na zahrádce a Ty nechceš už jen listovat v knihách, ale chtěl bys také něco zažít, poznat nové lidi stejného zájmu a máš chuť objevovat a učit se nové věci, neváhej se na tento kurz příští rok přihlásit, poněvadž přesně pro takové, jako jsi Ty, je určen!
V posledních dnech vyšel již druhý atlas hnízdního rozšíření ptáků Krkonoš, který navazuje na první mapování, které probíhalo mezi roky 1991 – 1994. Mimořádně zdařilé dílo ukazuje stav avifauny Krkonoš během let 2012 – 2014 na české a polské straně hor. Autory publikace jsou podobně jako u minulého atlasu Jiří Flousek, Bożena Gramsz a Tomáš Telenský. Na celkovém sběru dat se podílelo dalších 36 ornitologů z celé České republiky a Polska.
Nedávno publikovaná studie švédských vědců ukázala, že někteří rákosníci velcí (Acrocephalus arundinaceus) jsou nakažení ptačí malárií. S tímto parazitem (prvokem) se dostávají do kontaktu na svém zimovišti v Africe. Malárie je těžkým soupeřem pro člověka, ovšem ptáci se s tímto onemocněním dokázali vyrovnat nebo se na nich onemocnění zřetelně neprojevuje – infikovaní i zdraví jedinci hnízdí a úspěšně vychovávají mláďata. Tento jev byl doposud hádankou pro ornitology i evoluční biology. Protože onemocnění běžně mívá nějaký vliv na zdatnost jedince. Důkladnou analýzou vzorků krve vědci zjistili, že infekce má dvě fáze. První fáze je akutní stádium s typickými vnějšími symptomy, které se projeví krátce po nakažení. Druhá je trvalá chronická fáze, kdy nejsou symptomy rozpoznatelné.
Je to práce, kterou by asi nikdo nechtěl. Být ve vedení letové formace, mít tu největší dřinu s větrnými proudy, zatímco se ostatní „vezou“. Asi většina lidí tuto formaci do „V“ zná a ví, že ten první ve formaci rozráží vzduch a dalším za ním se letí snadněji. Setkáme se s ní u řady ptačích druhů, nejznámější jsou u nás asi husy. Co ale vede ptáky k tomu takto létat ve formaci? Z evolučního hlediska má smysl se „obětovat“ pro své příbuzné a tedy nějak podpořit své geny. V ptačím hejnu jsou ale i ptáci nepříbuzní. Co je tedy vede k této vzájemné kooperaci a šetření energie?
V zásadě jednoduchá otázka, ale s odpovědí je to trochu složitější. Doposud se odpověď skládala z toho, že má sova upravené obratle a vazy, které ji to umožňují. Nová studie ale ukazuje, že přizpůsobení není jen jedno a přesně anatomicky vykresluje, jak dokonalý tento systém je. Studie také vyhrála hlavní cenu posterů na 2012 International Science & Engineering Visualization Challenge a vyšel v časopise Science.
Ptáci se na své migrační cestě setkávají s řadou nástrah a nebezpečí. Jeden druh nebezpečí je ale provází celý život a to jsou predátoři. Nová studie objevila, že se tažní ptáci učí na své cestě od ostatních rezidentních ptáků poznávat nebezpečí v dané lokalitě. Tažní ptáci totiž na cestě přeletují velké vzdálenosti a v každém biotopu na ně číhá jiný druh nebezpečí.
Rorýsi obecní jsou úžasní letci, tráví většinu svého života ve vzduchu a jsou tak zahaleni mnohými tajemstvími svého života. Nyní, za pomoci nových technologií, můžeme nějaké záhady pomalu rozkrývat, například o jejich migraci. V poslední době se staly trendem tzv. geolokátory. Jsou to zařízení o hmotnosti 0,6 g, která do sebe ukládají data o slunečním svitu. Jejich přesnost je menší (+/- 100km), ale jejich hlavní výhodou je malá hmotnost a velikost.