Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydali s podporou Pardubického kraje 31. číslo ornitologického časopisu Panurus. Nové číslo má rozsah 72 stran textu formátu A5. Obsahuje osm odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků převážně ve východočeském regionu. Konkrétně je zde představena Avifauna chrudimské přírodní památky Ptačí ostrovy či obecné shrnutí výsledků dlouhodobého sledování zimního chování sýkor v jabloňových sadech na Jičínsku. Neméně zajímavé jsou údaje o výskytu dudka chocholatého v Krkonoších nebo zpráva o predaci hnízda straky obecné luňákem červeným. Díky plnobarevnému tisku jsou zveřejněny i cenné dokumentární faunistické fotografie z regionu východních Čech.
Články autora: Libor Praus
Vyšel Panurus 31/2022
Vyšel nový Panurus
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydali s podporou Pardubického kraje 29. číslo ornitologického časopisu Panurus. Nové číslo má rozsah 136 stran textu formátu A5. Obsahuje 12 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků převážně ve východočeském regionu. Konkrétně zde jsou mimo jiné představeny změny ve druhovém zastoupení a početnosti vybraných ptačích skupin v národní přírodní rezervaci Bohdanečský rybník v období 2010–2020, výsledky Výzkumného víkendového tábora Vodní nádrž Rozkoš 2019 nebo informace o prvním prokázaném hnízdění jeřába popelavého a luňáka červeného v okrese Svitavy. Velmi zajímavý je i příspěvek shrnující historii hnízdění bukače velkého na Mladoboleslavsku v letech 1984–2004. Díky plnobarevnému tisku mohly být otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech.
Vyšel Panurus 27/2018
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydali s podporou Pardubického kraje 27. číslo ornitologického časopisu Panurus. Panurus 27 (2018) má rozsah 104 stran textu formátu A5 a vydán byl nákladem 250 výtisků. Obsahuje 10 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků převážně ve východočeském regionu a jednu recenzi knihy. Konkrétně zde budou mimo jiné představeny zkušenosti s vyhledáváním hnízd dravců na Náchodsku, rozebráno bude aktuální hnízdní rozšíření zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) na Pardubicku, výskyt potápek (Podicipedidae) na Kutnohorsku, nebo vývoj populace husy velké (Anser anser) na rybnících v ptačí oblasti Rožďalovické rybníky. Díky plnobarevnému tisku mohly být otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech.
Vyšel Panurus 26 (2017)
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydali s podporou Pardubického kraje 26. číslo ornitologického časopisu Panurus. Panurus 26 (2017) má rozsah 106 stran textu formátu A5 a vydán byl nákladem 250 výtisků. Obsahuje 11 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků a ornitologickém dění převážně ve východočeském regionu. Konkrétně je v tomto čísle mimo jiné podrobně zpracována avifauna Třesického rybníka v letech 2007–2016, faunisticky cenné je i první zdokumentované zahnízdění kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v Ptačí oblasti Rožďalovické rybníky na Jičínsku v roce 2013, nebo zastižení již několik desetiletí vyhynulého skalníka zpěvného (Monticola saxatilis) v Podkrkonoší na jaře 2016. Velmi záslužné je i otištění kompletní bibliografie emeritního zoologa Východočeského muzea v Pardubicích RNDr. Jana Sklenáře zpracované při příležitosti jeho osmdesátiletého jubilea. Díky plnobarevnému tisku mohly být v tomto čísle otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech.
Vyšel PANURUS 25/2016
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydaly s podporou Pardubického kraje 25. číslo ornitologického časopisu Panurus. Panurus 25 (2016) má rozsah 108 stran textu formátu A5 a vydán byl nákladem 250 výtisků. Obsahuje 11 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků převážně ve východočeském regionu. Konkrétně zde bude mimo jiné rozebráno aktuální rozšíření labutí velkých (Cygnus olor) na Svitavsku, úspěšné hnízdění poláků malých (Aythya nyroca) na Pardubicku a hnízdní rozšíření chocholoušů obecných (Galerida cristata) na periferii Mladé Boleslavi. Díky plnobarevnému tisku mohly být otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech.
Vyšel PANURUS 24/2015
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické při Východočeském muzeu v Pardubicích vydala s podporou společnosti Lesy České republiky, s. p. 24. číslo ornitologického časopisu Panurus.
Panurus 24 (2015) má rozsah 108 stran textu formátu A5 a vydán byl nákladem 300 výtisků. Obsahuje 12 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků převážně ve východočeském regionu. Příspěvky byly jako již tradičně zpracovány zejména amatérskými ornitology, většinou členy Východočeské pobočky České společnosti ornitologické. Odborníkům i laické veřejnosti nabízí Panurus 24 řadu aktuálních informací, týkajících se zejména regionální faunistiky a střednědobých trendů početnosti ptáků (viz níže uvedený seznam příspěvků). Díky plnobarevnému tisku mohly být otištěny i cenné dokumentační fotografie z regionu.
Publikujte v časopise Panurus
Ornitologický časopis Východočeské pobočky ČSO při Východočeském muzeum v Pardubicích (VČP ČSO) patří mezi nejkvalitnější tuzemské odborné ornitologické tiskoviny. V letošním roce došlo ke změně šéfredaktora, odstupujícího Martina Paclíka nahradil Libor Praus.
Personální změny v redakci časopisu by se neměly nijak projevit v zaběhlém způsobu chodu redakce. Nicméně kvalita časopisu bude i nadále závislá především na publikační aktivitě členů VČP ČSO
a dalších českých ornitologů.
Rukopisy do letošního čísla je možné posílat až do počátku července na e-mail libor.praus@gmail.com. Pokud se nechystáte psát dlouhý, např. faunistický článek, je tu také možnost zaslat až do poloviny srpna krátké sdělení nebo nějakou stručnou zajímavost z terénu. Inspirovat se můžete články v předchozích číslech. Všem přispěvatelům předem děkuji. Pokud váháte nebo si s něčím nevíte rady, neváhejte mě kontaktovat s žádostí o pomoc. Vaše data jsou cenná a jsou potřeba – podělte se o ně!
S pozdravem a nadějí na budoucí spolupráci Libor Praus
Má predace vliv na pokles ptačích populací?
Hnízdo kosa černého (Turdus merula)
Jistě každý z nás se stal někdy svědkem dramatického momentu zabití kořisti predátorem. Málokdo se zarazí při pohledu na slunéčko požírající mšici, ale s rostoucí evoluční příbuzností k člověku nepříjemné emoce narůstají. Pohled na zoufalé kosí rodiče snažící se zabránit strace odnést z hnízda malá kosata ponechá chladným již pouze ty nejotrlejší jedince. Síla negativního zážitku je umocněna naším tradičním dělením zvířat na „užitečná“ a „škodlivá“. Kos hezky zpívá a žere slimáky, zatímco straka skřehotá a žere kosy. Obecně se mezi veřejností soudí, že užitečné ptactvo ubývá na úkor krkavcovitých pěvců, lišek, kun a dalších drobných šelem. Tito inteligentní predátoři se velmi rychle naučili využívat bohaté potravní zdroje, které skýtá městské prostředí i moderní zemědělská krajina. Příčinná souvislost jejich vzestupu a úbytku „užitečného“ ptactva se zdá býti nabíledni. Ale vědecké studie nejsou v žádném případě tak jednoznačné.
Aktuální rozšíření chocholoušů obecných ve východních Čechách
Chocholous obecny, Bukovina nad Labem, 13. 10. 2012. Foto – Libor Praus.
Pred necelymi dvema lety jsem v clanku na techto strankach (zde) kratce shrnul smutny osud vychodoceskych chocholousu obecnych (Galerida cristata). Po roce 2000 chocholousi zcela vymizeli z mestskeho prostredi a zdalo se, ze druh v nasem regionu uplne vyhynul. Nicmene se tomu tak prozatim nestalo. Temer presne v soubehu se zanikem mestskych hnizdist se zacala objevovat pozorovani chocholousu z venkovskeho prostredi. V soucasnosti jsou ve vychodnich Cechach znamy ctyri pravidelne hnizdni lokality a jedno zimoviste, kde ptaci pres hnizdni sezonu nebyli zaznamenani. Vsechny lokality se nachazi v sirsim okoli reky Labe mezi Hradcem Kralove a Pardubicemi, v bezprostredni blizkosti zemedelskych druzstev s chovem krav.
Oologické sbírky z východních Čech
Maloco vypada v dnesni dobe obstarozneji nez sbirka vajec. V soucasnosti je vybirani vajec (ale i prazdnych hnizd) zapovezeno zakonem o ochrane prirody a krajiny (c. 114/1992 Sb., § 5a), nicmene tato forma sberatelstvi prirozene odumrela uz pred jejim oficialnim zakazem. Ac se to tak casto nezda, evropsky pohled na zivou prirodu se prirozene pomalu ale jiste meni smerem k lepsimu.
