Svitavy – Diky mym oblibenym jizdam na kole za ptaky patrim k tem, kteri krajinu a prirodu jihovychodniho koutu Pardubickeho kraje v oblasti od Milov ve Zdarskych vrsich, pres Pansky vrch u Trpina, az po reku Trebuvku u Vranove Lhoty nebo po rybniky u Opatova, maji poznanou pomerne dobre. Pochopitelne i tak rada malebnych a zajimavych lokalit jeste ceka na moji navstevu. Presto jsem si behem lonskeho leta potvrdil stare zname pravidlo o tom, ze jsou stale mista i na hranicich meho bydliste, ktera jsou nepoznana, a tak opomijena. O to vetsi skoda, kdyz to jsou to plochy prirodovedne zajimave. Jednu takovou jsem v minulem roce „objevil“.
Články autora: Jiří Mach
Výskyt zajímavých ptačích druhů na Svitavsku v roce 2011
Podzimní návštěva NP Hortobágy, tentokrát kvůli jeřábům
Kdo by neslyšel o jednom z evropských ornitologických fenoménů v území maďarské puszty a rybníků, kde každoročně dochází ke shromažďování desetitisíců jeřábů popelavých (Grus grus) na jejich cestě ze severu a severovýchodu Evropy do zimovišť. Kdo by také nechtěl někdy vidět toto „přírodní divadlo“, kde vystupuje jeden jediný ptačí druh, a být tak užaslým divákem nevšedních okamžiků a zážitků.
Ptáci na vlajkách a praporech obcí a měst krajů Pardubického a Královéhradeckého
Ptaci telo nebo konkretni ptaci druh patri mezi tradicni heraldicke symboly jiz od dob davno minulych. Historie nametu a podoby motivu na vlajkach muze byt velmi ruznoroda. Pomerne casto muzeme sledovat zamer smerovat jej k nazvu obce nebo mesta. Proto zrejme ma obec Jestrebi jestraba, Kosice maji kosa nebo Vranova Lhota ma vranu. Na druhou stranu tak jako Kraliky nemaji kralika nebo Zajecice nemaji zajice, tak obec Orel nema ve znaku orla, Strakov nema straku, Vyrava nema vyra nebo Skrivany nemaji skrivana.
Kolik strak hnízdí ve Svitavách?
Svitavy – Straka obecna (Pica pica) je do urcite miry synantropnim druhem jiz od nepameti. V nasi ornitologicke literature z konce 19. stoleti se muzeme docist, ze vyhledavani lidske pritomnosti je jiz dlouhodobym znakem populaci strak i na nasem uzemi. V prubehu druhe poloviny 20. stoleti se vsak zacaly vice projevovat zmeny, ktere se staly markantni nejen diky castejsi pritomnosti strak v prostredi vesnic a mest, ale pozdeji i jejich pocetnejsim pripadum opakovaneho uspesneho zahnizdeni v tomto prostredi.
Ptactvo odkalovací nádrže v Sádku u Poličky
Poličsko – Pokud se rozhodnete poznavat a pozorovat zejmena vodni ptaky v oblasti Policky, pak zrejme nejlepsi moznosti, pokud se tyka druhove rozmanitosti, bude odkalovaci nadrz ZRUD – Masokombinatu Policka a.s. Nachazi se 3 km severozapadne od Policky (kv. 6263), ve zvlnene krajine poli a lesu, na okraji Ceskomoravske vrchoviny a Zdarskych vrchu.
Duvodem ornitologicke nebo birdwatcherske atraktivity je zejmena to, ze vodni plocha 7 ha je nejvetsi v sirsim okoli, lokalita lezi v otevrenem terenu a vodni rezim je behem roku promenlivy.
Za ptáky Hostýnských vrchů
Hostynske vrchy – Pro podstatnou cast Vychodocechu bude oblast vychodni Moravy zrejme dost „exotickym“ prostredim, ve kterem jako urcite birdwatcherske lakadlo ziji nektere horske druhy ptaku. Oproti napriklad Kralickemu Snezniku je system Vnejsich Zapadnich Karpat podstatne rozsahlejsi, a vybrat si tak lokalitu s ornitologickym cilem nemusi byt nakonec tak snadne. V druhe polovine dubna letosniho roku jsem zvolil Hostynske vrchy na pomezi Kromerizska, Zlinska a Vsetinska.
K Baltu na sever Polska za zimujícími vodními ptáky
Polsko, Helský poloostrov – Záměr navštívit sever Polska a jeho pobřeží Baltského moře zrál v hlavě některých členů naší malé výpravy delší čas. Pro některé to zas byla otázka jen několika dní, než našli motivaci navštívit v končícím zimním období tuto zřejmě poměrně málo našimi ornitology navštěvovanou oblast. O tom, jaká překvapení nám nejen kosa helského poloostrova připraví v období od 5. do 7. března, nic netušila rozmanitá skupina ve složení Jiří Mach, Antonio Mulet (Španěl nyní studující v Praze), Luboš Novák, Petr Suvorov a Jaroslav Richtr.
Ornitologické zajímavosti Svitavska v roce 2010.
Svitavsko – Mezi cleny nasi pobocky, kteri po uplynuti kazdeho roku radi bilancuji nejen sva pozorovani ptaku z jarniho nebo podzimniho tahu, z prubehu zimniho obdobi nebo hnizdni sezony, nejsem vyjimkou. Pri listovani v terennich blocich a probirani nejruznejsich dalsich zaznamu a zdroju informaci se pak vracim nejen do nasich oblibenych lesnich, lucnich, polnich nebo rybnicnich lokalit, ale rad zavzpominam i na ornitologicke zazitky, ktere jsem prozil na dalsich zajimavych mistech nasi republiky nebo i v zahranici. A jaky tedy byl podle meho pohledu „ornitologicky“ rok 2010 na Svitavsku?
Co přináší ptákům zateplování budov?
Svitavy – O pomerne novodobem fenomenu zateplovani budov a jeho vlivu na ptactvo u nas i v zahranici jsme si uz mohli nekolik prispevku v ornitologicky zamerenych mediich precist. Predpokladam, ze i kazdy z vas ma sve zkusenosti a postrehy, nekdy i prekvapive. Nevychazi vzdy jen z pozorovani znacne prizpusobivosti ptacich druhu v urbannim prostredi, ale i z vyhledavani a hodnoceni rizik, ktere stavebni prace pri zateplovani pro ptaky predstavuji. Da se ocekavat, ze po panelovych domech, diky statni dotacni politice v oblasti uspor energie, budeme cim dal vice sledovat vyvoj vztahu cloveka a ptaku prostrednictvim oprav fasad objektu i na dalsich typech budov.
Ve Svitavach se diky jiste osvicenosti vedeni mesta zapocalo s revitalizaci a zateplovanim panelovych domu jiz na konci 90. let minuleho stoleti.