Články autora: Jiří Česák

Ráby – Zimující havrany polní (Corvus frugilegus) kroužkuji již dvacet osm let a prošlo mi jich rukama víc než 17 000 (viz také článek zde na webu z loňského roku). Takže by se dalo předpokládat, že už by mě při odchytu neměli ničím novým překvapit. Pravda je ale opačná, obzvláště letos (to je ale na kroužkování to správňácké). Mnohaleté zkušenosti říkají, že havrani se většinou chytají při chladném počasí a hlavně při náhlém ranním ochlazeni s mírným sněžením. Když je teplo, tak se nechytají, to mají dost potravy na okolních polích. Stejně tak když napadne větší vrstva sněhu a udrží se delší dobu, tak se havrani odstěhují na velká smetiště, jako je třeba ve Chvaleticích, a žádný se nechytí.

Ale začnu od začátku. Letos jsem chytil prvního havrana do sklopky 6. listopadu. Asi ale málo volal na ostatní, a tak jsem natáhl sklopku znovu 27. listopadu – a chytili se do ní dva havrani najednou! To se mi zatím nikdy nepodařilo. Pokaždé se chytí jen jeden, a to ještě musí být sklopka hodně dobře zamaskovaná. Oni havrani jsou dost opatrní a nedůvěřiví, stačí když zahlédnou jen kousek sklopky pod maskovací trávou a hned od ní odskočí a víc k ní nejdou. Oba chycení havrani dostali hliníkové kroužky a šli to voliéry. Než jsem doma vypil kávu, chytli se do voliéry první letošní dva havrani, již díky těmto volavcům.

A hned následující den se začali chytat i když teploměr vzduchu ukazoval 12° až 16° C a na okolních polích měli dostatek potravy, takže by se dalo předpokládat, že do voliér se chytat nebudou. A přeci se chytali, a to v hojném počtu (30 až 88 kusů).

Na začátku ledna přišla sněhová kalamita, která dělala problémy po celé republice hlavně v dopravě, ale v odchytu havranů paradoxně ne. Sněhu v okolí voliér napadlo přes 30 cm, a to v minulých letech byl pro havrany pokyn aby odlétli na hojně zásobené smetiště. Letos se tak ale nestalo. Každé ráno přilétlo k zemědělskému družstvu do Brozan a do Rábů přibližně tisíc havranů, v některých dnech až dva tisíce a jednou jsem navečer odhadoval jejich počet na 15 až 17 tisíc. Posedali si na stromy kolem senážních jam, na kterých sbírali potravu a odtud zaletovali k voliérám, které jsou ve vzdálenosti coby havraním pírkem dohodil asi 250 m. A zatím se pořád chytají velmi dobře (60, 77 a taky 87 ptáků v jeden den).

Na odchyt labutí na Bajkale v Pardubicích mně 2. ledna přivezl Pawel T. Dolata barevné plastové kroužky z Polska. A hned od 3. ledna jsem jimi okroužkoval již přes 150 havranů.

Kroužky jsou žluté barvy se třemi černými číslicemi (003 až 250). První dva mi praskly, vadilo jim mrazivé počasí a kroužky jsou dost tvrdé. Proto jsem musel zvolit staronovou techniku kroužkování. Havrany nosím v pytlích domů do dílny a plastové kroužky namáčím do horké vody, pak nepraskají.

Podařilo se také odchytit 16 kavek, jedna měla již na noze kroužek od některého jiného ornitologa. Kavkám, které chytnu do voliér v zimě, dávám zelené plastové kroužky. To je výzkum kavek Světlany Vránové.

V úterý 12. ledna jsem poprvé za osmadvacet pozoroval létat kolem voliér mladého racka chechtavého. Během půl hodiny přilétl k voliérám třikrát a společně s havrany nalétával na obě voliéry.

Byl bych velmi vděčný za každou zprávu od vás, kteří nosíte na krku dalekohled nebo fotoaparát a pozorovali jste někde havrany se žlutými kroužky. Kroužky jsou pěkně čitelné, tak doufám, že nějaká pozorování přijdou.

Jiří Česák

Kontakt: cesakjiri@volný.cz

Přečtěte si také autorův článek:
Česák J.: Početnost a věková struktura zimujících havranů polních (Corvus frugilegus) v Rábech u Pardubic v období 1982–2007. Sylvia 45/2009.

   Ráby – Zimující havrany polní (Corvus frugilegus) se do voliér v Rábech chytám již od zimy 1982 – 83. Do loňského roku, to je za 26 let se podařilo odchytit 16,299 „krákošů“ jak říká Světlana havranům. Kromě havranů se podařilo chytit i s nimi všude přítomné kavky obecné (Corvus monedula), těch si do voliér pro kroužky skočilo 450. V posledních letech několik kavek dostalo i plastové kroužky zelené barvy se dvěma písmeny. Z dalších krkavcovitých se za stejné období ještě chytlo 8 strak obecných (Pica pica) a jedna sojka obecná (Garrulus glandarius).

   Kromě krkavcovitých se do voliér občas chytí i jiní ptáci, nejčastěji dravci. Nejvíce se chytilo kání lesních (Buteo buteo) – 23 ex. a jestřábů lesních (Accipiter gentilis) – 17 ex., v menším počtu pak také poštolka obecná (Falco tinnunculus) – 7 ex. a krahujec obecný (Accipiter nisus) – 4 ex. V roce 2008 byl chycen jediný zástupce z řádu sov – 1 puštík obecný (Strix aluco). Posledním občas chyceným druhem je špaček obecný (Sturnus vulgaris) – 4 ex.

   Do dnešního dne se podařilo získat od havranů 223 zpětných hlášení, přičemž 110 hlášení je z osmi Evropských zemí (nejvíce z Polska – 32 a z Ruska – 22). Pět odchycených havranů mělo kroužky zahraničních centrál. Od 72 havranů přišlo hlášení z České republiky. S kroužky jiných českých ornitologů se chytlo 24 havranů a 12 ptáků jsem chytil znovu po víc jak roce. Jeden rekordman se znovu chytil dokonce až po deseti letech. Nejdelší rekord ale má havran hlášený ze zahraničí: po okroužkování v Rábech byl nahlášený z Polska po 15 letech 7 měsících a 11 dnech.

   Je pravdou, že v posledních dvou zimních sezonách se havrani nijak valně nechytali. V zimě 2007 – 08 se chytilo jen 206 havranů a o rok dřív dokonce jen 3 jedinci. Pokud vezmeme v potaz, že jsem byl zvyklý chytat kolem jednoho tisíce havranů za zimu (nejvíc jich bylo 1.777 v průběhu jedné zimy), jsou počty z posledních zim dosti nízké. Proto jsem netrpělivě očekával dvacátou sedmou odchytovou sezonu…

   To, že se žádný havran nechytil koncem listopadu, ještě šlo. To, že se nechytali ani během prosince, už vypadalo špatně i pro letošní sezonu. Přesto, že jsem prvního volavce dal do voliéry 17. 12. a druhého 28. 12. 2008, tak až do 6. ledna 2009 se k voliérám žádný havran nepřilétl ani podívat.

   Šestého ledna večer jsem přivezl kavku, která měla naražené křídlo. Bylo vidět, že to není vážné a že během dvou, tří dnů bude létat a bude moct být vypuštěna. Jaké bylo moje překvapení, když následující den (7. ledna) dopoledne přilétli dva havrani, sedli na voliéru a po chvilce odlétli k obci Brozany, kde sedělo na siláži a okolních stromech přibližně tisíc havranů. Do večera se chytlo letos prvních 55 havranů a s nimi 3 kavky. Následující den se to opakovalo, pouze s tím rozdílem, že se chytilo rovných 100 havranů. Do 21. ledna se podařilo chytit 369 havranů, 13 kavek a jedna káně lesní. Pak bohužel přišla obleva, slezl sníh a havrani se někam vytratili. Teď nezbývá než čekat, až se zase ochladí, napadne sníh a začnou se snad znovu chytat.
Jiří Česák