Litomyšl – Minulý víkend, ve dnech 22. a 23. listopadu proběhl již 27. aktiv spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea – konaný (jako již v posledních letech tradičně) v pohostinných prostorách litomyšlské pedagogické školy. Nesl se v duchu dvou důležitých událostí – jednak zde proběhla volba nového předsedy Společnosti spolupracovníků KS NM za odstupujícího Jana Matouše (novým předsedou se stal David Hořák) a zároveň zde byl oficiálně představen výše jmenovaný migrační atlas českých a slovenských ptáků.
Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky bilancuje už téměř stoletou historii kroužkovací činnosti v našich zemích, ale především zpracovává nejvýznamnější výsledky, zjištěné pro jednotlivé ptačí druhy. Zevrubné hodnocení této publikace jistě provedou osoby k tomu povolanější, ovšem již dnes lze bezesporu konstatovat, že vzhledem k rozsáhlosti informací a propracovanosti tématu by atlas neměl chybět v knihovně žádného systematicky pracujícího ornitologa. Více než výše uvedená slova nakonec mnoho napovídá zájem účastníků aktivu, díky němuž bylo všech více než 300 dovezených exemplářů na místě rozebráno.
Aktiv se ale samozřejmě netýkal jen atlasu. Z téměř dvaceti přednášek určitě zaujalo vystoupení Pavla Kverka na obligátní téma slavíků (už 26 let systematické práce na této skupině, postřehl-li jsem údaj dobře!?), tentokrát zaměřené na problematiku křížení mezi slavíkem obecným a slavíkem tmavým. Zdeněk Moudrý zajímavě informoval o vlastních zkušenostech a metodických problémech s odchytem křepelek na hlasové nahrávky. Pavel Žďárek představil novou švýcarskou příručku k určování stáří a pohlaví pěvců, oproti poslední schůzi naší pobočky s rozšířeným obrazovým doprovodem. Za zmínku stojí i nové poznatky o tahu kormorána velkého (například zkracování vzdálenosti přeletů a s tím spojené nebezpečí odstřelu místních populací), o nichž hovořil Petr Musil. Co však mnohým bez nadsázky „vyrazilo dech“ (přestože jsme o problému měli možnost číst na stránkách ČSO), jsou alarmující údaje o dramatickém poklesu několika (zejména tří) druhů supů v Indii. Strmý pokles početnosti má na svědomí masivní aplikace léku zvaného Diclofenac na místním hovězím dobytku, z jehož mršin se pak supi kontaminují. U nejpostiženějších druhů poklesla populace řádově na procenta původního stavu, jak v prezentaci potvrdil Luboš Peške, který se nedávno účastnil odchytu a značení těchto ptáků přímo v Indii! Snad všechna rychle přijímaná opatření (náhrada Diclofenacu nezávadným lékem, zřízení odchovných stanic, přikrmování apod.) zabrání jejich úplnému vymření. Aktiv se jako vždy nesl v pracovním duchu a stejná atmosféra se přenesla i do večerních debat v litomyšlských restauracích, protože, a to mnozí ornitologové dobře vědí, řada důležitých problémů a úkolů se vyřeší právě v neoficiální části podobných setkání…
Martin Fejfar
