Navzdory tomu, ze Sumava lezi presne na druhem konci nez se rozkladaji vychodni Cechy, rada vychodoceskych ornitologu situaci na Sumave bedlive sleduje. A neni divu. Uz totiz nejde jenom o kurovce, ale o to zda Narodni park jeste zustane ci nezustane narodnim parkem a nepromeni se jen v horsky „Disneyland“ tak, jak se tomu deje v „nasich“ Krkonosich.
Nekteri nasi clenove se proto hromadne chystali na patecni demonstraci do Prahy, ktera se konala od 10 hodin pred Ministerstvem zivotniho prostredi. Navic take samy jednaji s vychodoceskymi senatory a snazi se je informovat o tom, proc je bezzasahovy rezim v nejcennejsich partiich Sumavy lepsi nez casto temer neucinny „boj s kurovcem“. Jeden takovy cerstvy dopis si muzete precist na nasledujicich radcich. Navic se, pokud jste zastupci dalsich ochranarskych nebo „biologickych“ organizaci naseho regionu, kterym neni osud Sumavy lhostejny, muzete k tomotu dopisu i (podobne jako VCP CSO) verejne pripojit (vice informaci ziskate od pracovniku sdruzeni JARO Jaromer).
Dobry den,
piseme Vam jmenem CSOP JARO Jaromer, tedy organizace stovek dobrovolnych nadsencu, kteri se jiz pres 20 let snazi uchovat a podporovat druhovou rozmanitost nasi prirody zejmena v oblasti vychodnich Cech. Aktivne napr. pecujeme o vice jak 100 prirodovedne hodnotnych lokalit (www.jarojaromer.cz/spolek), zajistujeme provoz zachranne stanice pro zvirata, kde rocne prijmeme az 500 zivocichu v nouzi, z nich vice jak polovinu se nam dari navracet zpet do volne prirody. Diky temto aktivitam se nam podarilo mnohdy temer za pet minut dvanact zachranit pred zanikem celou radu populaci vzacnejsich druhu zivocichu a rostlin. Jinde jsme to jiz nestihli a smutne je, ze prirodni rozmanitost (ktera ma mj. i nezanedbatelny ekonomicky vyznam pro cloveka – napr. armada opylovacu motyly pocinaje, pestrenkami konce) stale jiz zhruba od druhe svetove valky povazlive klesa. Smutnych dukazu co zde jeste nedavno zilo a co uz zde bohuzel nikde nezije ci neroste, jsou plna prirodovedna muzea v Hradci Kralove a Pardubicich – mozno se presvedcit osobne). Je smutne, kdyz se nam stale navzdory cele rade dilcich uspechu nedari zastavit ubytek prirodniho bohatstvi ve volne, nijak nechranene krajine. Avsak daleko smutnejsi je, kdyz by se to nemelo podarit dokonce ani v narodnich parcich…
Seriozni vedecke vyzkumy (vice napr. zde) zcela jasne dokladaji, ze pro celou radu zivocichu ci rostlin vazanych na horske lesy je velmi dulezity bezzasahovy rezim. Mj. napr. i pro preziti tetreva hlusce, tedy ptaka, ktery vlivem prilis silneho tlaku cloveka na lesy vymrel napr. v celem podhuri Krkonos (od roku 1955 se plocha, kde zili v CR tetrevi, snizila o vice jak 90%!) a vlivem prilis intenzivniho lesnictvi dnes aktualne vymira v Krkonosich (preziva zde poslednich cca 10 – 15 ex.) a to navzdory snaham o jeho posilovani z umelych chovu (vypusteno bylo pres 120 ex.).
Jsme presvedceni, ze ponechani 30% rozlohy NP Sumava v bezzasahovem rezimu je z hlediska hospodarskeho vyuzivani (vcetne striktni sanace kurovce) na zbyvajicich 70% lesu vice jak dobry kompromis pro „technokraticke“ pojeti pece o narodni park. Nicmene umysl snizeni rozlohy bezzasahovych ploch az na puvodne uvazovanych 15% je uz vazne z hlediska preziti zivocichu a rostlin opravdu zcela nedostatecna plocha. Tim spise, kdyz je jiz nejen z prikladu ze Sumavy znamo, ze bezzasahovy rezim neni nic nepatricneho. Dva priklady primo ze Sumavy z pera Mojmira Vlasina, se kterymi se plne ztotoznujeme:
„To co vedeni parku predvadi je arogance moci a jejim produktem jsou holiny. Vyvolava hysterii kolem Sumavy, ktera pry umira. Pritom prvni nenasilna blokada na Trojmezne se uskutecnila v prubehu tri letnich mesicu roku 1999. Tato blokada zachranila jednu z nejcennejsich prirodnich oblasti Sumavy. Je ale divne, ze nikdo z propagatoru nesmiritelneho boje proti kurovci nikdy nerekl – bezte se podivat na Trojmezi, co tam zpusobili ? A vite proc ? Protoze Trojmezna je nadhernym prikladem obnovy horskeho smrkoveho lesa a svedci to proti nim. Nic z toho, cim tehdy hrozili, totiz nenastalo.“
„Pritom bezzasahovy rezim je uz vyzkousen. V rezervaci Cerne a Certovo jezero, ktera lezi v chranene krajinne oblasti Sumava nedaleko hranice narodniho parku, byla uspesnost zasahu podrobne sledovana. Odbornici v miste, ktere charakterem a polohou odpovida prvnim zonam, vyuzili mimoradne prilezitosti ke srovnani obou postupu: zatimco v casti rezervace se proti kurovci nezasahovalo, na jinych mistech s nim lesnici svadeli tuhy boj.
Peclivy monitoring prinesl prekvapive vysledky: ani dusledna asanace kazdeho napadeneho stromu v zasahove casti zde nezabranila postupu kurovcove kalamity v roce 1996. Ucinnost kaceni byla o pouhe jedno procento vyssi, nez efekt prirozene regulace v nasledujicich letech v bezzasahovem pasmu. Pokles pocetnosti kurovce v bezzasahove casti rezervace byl temer shodny s plochami, kde se kacelo. Celkovy pocet smrku, jez padly za obet asanaci, je ale daleko vyssi: v roce 1998 totiz vichrice vyvratila a polamala mnozstvi stromu, z toho pres 88% v mistech masivnich zasahu a necelych 12% na bezzasahovych plochach. Pokud secteme kaceni a polomy, ktere v jeho dusledku vznikly, padlo asanaci za obet o 40% vice smrku, nez jich znicil kurovec pri bezzasahovem rezimu. „Dosavadni realizaci obranych opatreni byl zretelne urychlen rozpad lesniho porostu“, upozornuje studie.“
Nejen z vyse uvedenych duvodu Vas proto prosime, zda byste se zitra v Senatu PCR nepostavil na stranu podporujici ukonceni tezeb na Ptacim potoce a zejmena hajil bezzasahovy rezim na alespon 30% stavajici rozlohy NP Sumava. Dale Vas jmenem nasich nekolika set priznivcu ale i clenu a priznivcu dalsich vychodoceskych organizaci, ktere se k nasemu stanovisku pripojuji, prosime, abyste nas alespon strucne informoval o vasem postoji k celemu problemu. Zajima nas, kterym konkretnim politikum ci stranam neni osud nasi prirody lhostejny, abychom se podle toho se pak mohli rozhodovat v pristich volbach.
Dekuji a budeme se tesit na dalsi pripadnou spolupraci.
S uctou za CSOP JARO Jaromer David Cip.
David Cip
