Svitavy – V posledních letech se na různých úrovních diskutuje o ubývání vrabců domácích (Passer domesticus). O příčinách se vedou debaty a probíhají i určité odbornější iniciativy, které mají osvětlit příčiny toho stavu, projevujícího se především v západní Evropě. Mnohé příčiny úbytku jsou patrné „na první pohled“, k jiným se budeme muset vyjádřit až na základě skutečně doložených výsledků vědeckých studií. Pozorování synantropních druhů ptáků se věnuje poměrně široké spektrum osob, včetně těch, které neholdují ornitologii nebo birdwatchingu. Setkání s vrabcem domácím tak u nás stále ještě při troše snahy a pozornosti není ničím výjimečným.
Vrabce můžeme sledovat na návsích, v blízkosti chovu skotu a drůbeže, u kontejnerů na odpadky, v letištních a nádražních halách, v podloubí náměstí u obchodů s potravinami, v zimě pak i uvnitř obchodních center a na řadě dalších míst, kde nacházejí potravu, kterou jim člověk většinou nevědomky poskytuje. Mezi taková prostředí patří i pekárny.
Před několika lety mě oslovili pracovníci té svitavské. Řešili výskyt vrabců v jejich provozu, kam mají pochopitelně z hygienických důvodů ptáci cestu „zapovězenou“. A protože vyhnat vrabce z často členitého prostoru není věc jednoduchá, obávám se, že nejenom v pekárnách zřejmě někdy rozhodují i tradiční způsoby se zbraní v ruce.
Nedávno jsem při procházení okolí pekárny NOPEK, a.s. ve Svitavách obhlížel podmínky, za kterých se tu vrabcům domácím evidentně daří. Všiml jsem si, že k hnízdění mají v blízkosti řadu velmi dobrých příležitostí v podobě různých nik u střešních žlabů nebo přímo ve stěnách budov. Podstatné jsou keře dřevin (především ptačího zobu), které i díky pravidelné úpravě zastřiháváním poskytují vrabcům ideální úkryt, odkud odlétají na místo hledání potravy. Tím jsou zejména prostory, kde je prováděna nakládka pečiva do automobilů a potom také okolí prodejního okénka, kam chodí lidé nakupovat pečivo. Naštěstí pro vrabce, ale třeba i kosy černé (Turdus merula), se v těchto místech nezametá.
Pokud se týká provedených opatření, kterými se pekárna brání nežádoucímu průniku vrabců do interiéru, můžeme si všimnout oplechování nákladového venkovního prostoru, instalace plachet, a zejména samozavírajících se dveře. Ty jsou však šikovní „brableci“ (jak se jim říkávalo na nedalekém Svojanovsku) v případě nutnosti jistě schopní také „zdolat“. Vrabci se zejména dopoledne mají čile k neustálému hledání potravy v místech, kde právě v této části dne panuje dost intenzivní ruch, při němž se auta u ramp střídají poměrně často. Otrlým vrabcům to žádné velké problémy nedělá. Před projíždějícími auty jsou schopni rychle odletět do blízkých keřů. Že tu tráví hodně času (možná i při nocování) se pozná i podle slušné dávky trusu.
Až budete chtít slyšet uprostřed města vrabčí čimčarání, pak se jděte projít ve Svitavách Wolkerovu alejí u pekáren. I to je místo, kde vrabci projevují svoji neobyčejnou přizpůsobivost, a které jim snad pomůže v jejich přežívání.
Jiří Mach
ccc
