Rozsáhlá rekonstrukce jičínského náměstí jiřičkám příliš neprospívá. Foto – Vladimír Šoltys.
Jičín – Málokdo ví, že původně se tomuto drobnému ptáčkovi z čeledi vlaštovkovitých říkalo „jiříček“ podle jarního data příletu. Na Svatého Jiří totiž nevylézají jen hadi a štíři, ale navrací se k nám ze zimoviště právě jiřička. Jiřičku obecnou (Delichon urbica) zná snad úplně každý, ať již ornitolog, či naprostý laik. Není města, vesnice nebo jen malé osady, kde by si nepostavila alespoň jedno dvě hnízda na fasádě domu, stodoly nebo stáje. Na mnohých místech zahnízdí jen jednou, na jiných vytváří kolonie po mnoho dlouhých let. Jsou ale místa, kde kontinuita trvání hnízdní kolonie jiřiček přetrvává staletí.
Hnízdo na venkovní fasádě jičínského zámku. Foto – Vladimír Šoltys.
První seriózní zmínky o hnízdění jiřiček v podloubí jičínského náměstí se datují do doby poměrně nedávné. Spolu s kavkami a rorýsi popisuje Dr. Šír (1890) hnízdění jiřiček na fasádě jičínského zámku a Valdické brány. Museli bychom patrně založit novou vědní disciplínu nazvanou nejspíš „ornitologická archeologie“, abychom zjistili, kdy přesně se zde objevila první hnízda jiřiček. Nicméně se zřejmě můžeme domnívat, že to bylo poměrně záhy poté, co byla jiřičkám nabídnuta tato hnízdní příležitost. Většina domů, z nichž všechny bez výjimky mají podloubí, pochází z 16. a 17. století, kdy bylo město obnovováno po velkém požáru v r. 1568. Valdická brána, v jejímž průchodu jiřičky také hnízdí, byla postavena v r. 1578. Lze se tedy oprávněně domnívat, že vznik této hnízdní kolonie se datuje již do období výstavby kamenných domů, možná ještě dříve, neboť i dřevěné měšťanské domy již byly stavěny s podloubím.
Opravy podloubí vedou automaticky k odstranění hnízd jiřiček. Foto – Vladimír Šoltys.
Obávám se, že neexistují žádné záznamy z minulých let o početnosti a osudech této hnízdní kolonie jiřiček na jičínském náměstí. První sčítání hnízd tedy bylo zřejmě uskutečněno v r. 2002. Bylo zjištěno 200 postavených hnízd, z nichž pouze 50 bylo obsazených. V r. 2003 bylo nalezeno pouze 100 hnízd, z toho však 84 obsazených. Tento výrazný početní rozdíl byl zapříčiněn intenzivními rekonstrukcemi fasád domů v tomto období a v mnoha případech odstraněním starých hnízd, jež byla často obsazována vrabci domácími. Jiřičky si v následujícím roce vybudovaly hnízda nová, která ještě vrabci neobsadili, což vysvětluje i vysoké procento obsazenosti hnízd. Plných 45% hnízd se nachází na severním okraji náměstí, jež je nejvíce vystaveno slunečnímu záření. V současné době (2009) prochází jičínské náměstí další rozsáhlou rekonstrukcí. Zároveň s ní je opravována fasáda dalších domů s podloubím. To je pravděpodobně příčinou toho, že se zde v současnosti nachází pouze 52 hnízd, z toho jen 32 obsazených.
Vylétlá mláďata shromažďující se na římsách domů. Foto – Vladimír Šoltys.
Neobvyklé kulovité hnízdo na lampě s naznačenou vstupní chodbou. Foto – Vladimír Šoltys.
I přes takovýto výrazný úbytek počtu hnízd kontinuita kolonie trvá. Zatím. Nikdo to už přesně nespočítá, ale je nepochybné, že právě někdy nyní, v probíhajících letech, uplynulo pětisté výročí vzniku hnízdní kolonie jiřiček na jičínském námětí. Úctyhodné jubileum, kterým se tato lokalita řadí k jedné z nejstarších hnízdních kolonií jiřiček u nás a možná i ve střední Evropě.
Pro úplnost je třeba doplnit, že asi 200 až 300 hnízd se nachází na jičínském sídlišti Na Jihu. Vzhledem k masivním přestavbám balkonů a zateplování bytů však není procento obsazených hnízd známo.
Vladimír Šoltys
Několikrát přistavované hnízdo, vedle hnízda, jež v průběhu hnízdění spadla. Foto – Vladimír Šoltys.
