Rorýsi jsou velcí letci, kteří tráví ve vzduchu většinu svého života. Za letu mohou jíst, pít i spát. Jsou k tomu vybaveni svou unikátní anatomií křídel a fyziologií svého mozku, kdy může „spát“ jen jedna hemisféra jejich mozku. Jejich život je tak plný tajemství. Až v poslední době poodkrýváme některá z nich jako je jejich cestování po Africe, přespávání v letu či na větvích stromů, cestování za potravou apod. Početnost rorýse obecného v ČR klesá spolu s nárůstem rekonstrukcí a zateplováním budov. Jejich hnízdiště z měst mizí a zachování stávajících je na místě. Rorýs je velmi vázaný na svou lokalitu a těžce obsazuje nová místa.
Křížlický evangelický kostel v Jestřabí v Krkonoších je po desetiletí oblíbeným hnízdištěm rorýsů obecných. Všechna hnízda jsou pravidelně monitorována od roku 2012. Čtyři hnízda jsou v nejvyšší části věže a po bocích byly umístěné 2 vícepatrové budky. Pravidelně bývá obsazeno 6-7 hnízd. Pan farář Weinfurter je přírodě velmi nakloněn stejně jako místní obyvatelé. Dá se říct, že tu rorýsi mají i svou strážkyni paní Fabiánovou, která o rorýsy pečuje už mnoho let a zajistila také vyvěšení budek či přístupnost věže rorýsům. Rorýsi nejsou jediní obyvatelé tohoto malebného horského kostelíka. Žijí tu také netopýři ušatí a velcí. Půda je tak plná života, ačkoliv se to na první pohled nezdá.
Přílet rorýsů na lokalitu bývá na začátku května. V celkovém počtu se dá říct, že od roku 2012 zde bylo úspěšně vyvedeno přes 120 mláďat rorýsů. U starých ptáků jsou záznamy pravidelně na jednom hnízdě i po 4 letech a to každý rok po sobě. Data o věrnosti hnízdišti je možné získávat jen díky jejich kroužkování. Velikost snůšek se pohybuje od 1 do 4 mláďat.
V letošním roce Východočeská pobočka ČSO přispěla na výrobu 3 nových dvoupatrových rorýsovníků. Výroby se zhostil ornitolog a truhlář z Valteřic Jaroslav Fišera. Počet hnízd má tak možnost ještě narůst. Přejme křížlickým rorýsům ať se jim v nových budkách líbí a jejich počty rostou.
Mgr. Luděk Petrilák