vodouš břehoušovitý (Catoptrophorus semipalmatus) – foto: J. Vaněk
21.1.2008
Ráno po snídani se loučíme s manželkou našeho kubánského kamaráda Josého Lucií, ještě tankujeme plnou nádrž a vyrážíme směrem na Trinidad. Cesta, až na nepatrné výjimky, není pochopitelně značena. Poučeni z předchozích nezdarů se raději na sporných místech ptáme na cestu, takže bez větších potíží přijíždíme odpoledne do Trinidadu. Po cestě mnoho ptáků k vidění není, respektive na jejich pozorování není čas. V průběhu jízdy Lojza hlásí jen vlaštovky stromové (Tachycineta bicolor), které se prohánějí v okolí silnice, další běžné druhy nás již nechávají chladnými.
kulík tlustozobý (Charadrius wilsonia) – foto: J. Vaněk
Před odjezdem nám José předal kontakt na svého známého z Casildy, což je menší městečko asi dva kilometry od Trinidadu. Tento známý zde provozuje casa particular, čili ubytování v soukromí. Jeho domek jsme našli bez potíží, ale protože toto místo bylo dost vzdálené od pláží, rozhodli jsme se této možnosti zatím nevyužít a poohlédnout se jinde. Naše cesta tedy vedle na poloostrov Ancón, kde se nacházejí nádherné pláže a pochopitelně několik hotelů. Naše volba nakonec padla na hotel Costasur, kde pobyt pro dvě osoby s AI stojí 110,-CUC. Lojza se rozhodl k úspornější formě bydlení v soukromí v Casildě. Nutno poznamenat, že ubytování a strava v hotelu byly na výborné úrovni. Mě a Petra také velmi mile překvapila hotelová pláž, protože jsme zde objevili nečekané množství ptactva. Tedy, ptáci nebyli přímo na pláži mezi hotelovými hosty, ale posedávali na skaliscích vystupujících z moře, nebo se brodili na mělčinách. Nejhojněji, v řádu mnoha desítek, zde byli zastoupeni kulíci Bonapartovi (Charadrius semipalmatus), tlustozobí (Ch. wilsonia) a bledí (Pluvialis squatarola), dále několik pisíků amerických (Actitis macularia). Novým druhem pro nás byl vodouš břehoušovitý (Catoptrophorus semipalmatus). Na mělčinách si potravu hledaly volavky zelenavé (Butorides virescens), volavky bílé (Egretta alba) a jedna volavka tříbarvá (Egretta tricolor), ve vzduchu se vznášeli rybáci královští (Sterna maxima), racci atlantští (Larus atricilla) a fregatky vznešené (Fregata magnificens). Zbytek dne trávíme s Petrem tak, že se po pás brodíme ve vodě a snažíme se fotografovat zdejší ptačí osazenstvo.
22.1.2008
kulík hvízdavý (Charadrius melodus) – foto: J. Vaněk
Po snídani s Petrem vyrážíme do Casildy za Lojzou, děvčata přirozeně volí pobyt na pláži. Lojza nám představuje svého spolubydlícího, kterým je český student Lukáš. Lukáš studuje v Anglii historii Kuby a na rozdíl od nás hovoří perfektně španělsky (kromě toho také anglicky, francouzsky a německy). K seznámení Lukáše s Lojzou došlo za poměrně komických okolností, které nelze neuvést. Lojza byl včera shánět ubytování a hned na úvod uvedl, že je Čech, což se na Kubě dost osvědčuje. Následovalo vřelé přivítání a následné uvedení na pokoj, téměř jako by jej očekávali. Jak se po chvíli ukázalo, tak ve skutečnosti neočekávali Lojzu, ale Lukáše, který měl pokoj telefonicky zamluvený a o kterém si pamatovali jen to, že je Čech. Takže pan domácí považoval Lojzu za Lukáše a byl velmi překvapený, když se skutečný Lukáš dostavil s tím, že má zamluvený pokoj. V něm už se totiž spokojeně rozvaloval Lojza. Nakonec se vše vyřešilo ke všeobecné spokojenosti, na pokoji zůstali oba a navíc je ubytování přišlo na polovinu, protože se počítá cena za pokoj a nikoliv za počet osob. Nakládáme Lojzu s Lukášem do auta a vyrážíme na úvodní průzkum do pohoří Sierra del Escambray, které se tyčí hned za Tridadem. Někde zde má být turistická trasa, vedoucí k jednomu z vodopádů v horách. Vjíždíme do hor, cestou se zastavujeme u jednoho baru u silnice s vyhlídkou na moře a na Trinidad. Pěší výlet pro dnešek neplánujeme, a tak se vracíme, abychom stihnuli v hotelu oběd. Cestou do hotelu ještě na chvíli zastavujeme u jednoho z mokřadů na poloostrově Ancón. Prochází se zde několik ibisů bílých (Eudocimus albus) a na okolních stromech posedávají anhingy americké (Anhinga anhinga), což je vděčný námět pro naše fotoaparáty. Po obědě míříme za ptactvem na hotelovou pláž. Mezi druhy ze včerejška zde objevuji ke své radosti jednoho kulíka hvízdavého (Charadrius melodus), jehož světlý prostý šat se mezi ostatními kulíky pěkně vyjímá. Večer využíváme výhod AI u hotelového baru v družné zábavě se dvěma mladými Kubánci zaměstnanými v hotelu.
23.1.2008
Již od rána řešíme jeden zásadní problém. Ubytování jsme měli zaplaceno do dneška, ale dál již nemají volné pokoje. Přes veškerou snahu personálu, včetně našich známých ze včerejška od baru, se nám nedaří sehnat ubytování ani v okolních hotelích. Vše je beznadějně plné. Vyrážíme tedy shánět ubytování někde v soukromí do Trinidadu a okolí. Opět marně. Buď mají plno, nebo je úroveň bydlení tak mizerná, že odmítáme. Nakonec dostávám spásný nápad a jdu za známým Josého. Hned jak se zeptám na ubytování, tak mi sděluje, že je plno. Když mu ale vysvětlím, že jsme Josého přátele, tak obrací a srdečně nás vítá. On sám sice místo nemá, ale okamžitě telefonuje a pak nás posílá na jinou adresu o kousek dál. Zde jsme vřele přivítáni a za chvíli již obsazujeme dva pokoje. Po ubytování vyrážíme zpět na poloostrov Ancón na pláž. Teď už nevyužíváme hotelovou pláž, ale pláž vedle hotelového areálu, která se na koupání ukazuje, jako mnohem lepší, ale zase zde nejsou ptáci, protože chybí skály trčící z moře. Na pláži nacházíme Lukáše, který nás informuje, že Lojza zmizel někde v mangrovech. Z těch se Lojza vynořuje téměř za tmy, kdy už o něho začínáme mít obavy. Večer trávíme ve společnosti našeho pana domácího Gustáva a jeho rodiny, přičemž konverzaci udržuje převážně dcera v angličtině, kterou Gustávo brilantně ovládá.
24.1.2009
Ráno odjíždíme opět na pláž a zde se rozhodujeme pro výlet na katamaránu se šnorchlováním. Lojza se rozhodl této kratochvíle nezúčastnit, a než se stačíme vrátit, tak nám opět zmizel v mangrovových porostech. S Petrem se tedy vydáváme za ním, ale najít Lojzu se nám nedaří. Uprostřed mangrovových porostů se rozkládají mělká jezírka s volnou hladinou a na nich pozorujeme několik druhů bahňáků a volavek, v křovinách občas zahlédneme nějakou drobotinu. Celkový souhrn druhů pozorovaných na poloostrově Ancón uvedu pro větší přehlednost najednou na konci zítřejšího dne. Asi po dvou hodinách se vracíme na pláž, kde se později zase setkáváme s Lojzou. Ještě před setměním odjíždíme do Trinidadu, abychom si prohlédli město a pořídili nějaké fotky. Trinidad byl v roce 1988 prohlášen za světové dědictví pod záštitou UNESCO. Je to město se starou koloniální architekturou, úzkými dlážděnými uličkami, domy vevedenými v pestrých barvách a velmi družnými obyvateli, což je však na Kubě celkem obvyklé. Město má svoji osobitou atmosféru a rozhodně stojí za prohlídku. Večer opět trávíme ve společnosti pana domácího a jeho rodiny. Pan domácí se jmenuje Gustávo Rodriguez Guerra, takže jej oslovujeme Gustávo. Jeho partnerka je Rebeka Hermida López, takže Rebeca. Je rozhodně o čem povídat, protože je to člověk s velkým rozhledem. Povoláním je stomatolog, dále je vynikajícím kuchařem a má poněkud neobvyklého koníčka. Tím je, světe div se, vyšívání, se kterým se úspěšně účastní i různých soutěží. Také nám své výrobky předvádí a děvčata se nestačí divit. Krom jiných informací nám také poskytl rady na plánovanou vycházku do hor. Sám má zdejší hory prochozené skrz naskrz a lituje, že s námi zítra nemůže jít. Musím říci, že celá tato rodina na nás udělala silný dojem a případným cestovatelům na Kubu mohu pobyt u nich vřele doporučit. Kontakt mohu případným zájemcům poskytnout.
25.1.2008
todi pestrý (Todus multicolor) – foto: J. Vaněk
Děvčata se výletu do hor zřekla, takže je ráno odvážíme na pláž a sami míříme ke kopcům. Za vstup na naučnou stezku, vedoucí k vodopádu se platí vstup 6,5,- CUC. Cesta je dlouhá asi 2 km a vede lesem podle potoka. Mnoho ptáků není vidět, ani slyšet. Nejvýraznější hlasy patří trogonům kubánským (Priotelus temnurus), ale jen občas na chvíli některého z nich zahlédneme. Využíváme toho, že z naučené trasy vedou vyšlapané stezky kamsi do hor a po jedné z nich se pouštíme. Zde objevujeme několik kolibříků kubánských (Chlorostilbon ricordii) a kubánku velkou (Tiaris olivacea), což není žádné místní děvče, ale pták z řádu pěvců (Passeriformes). V jednu chvíli zahlédneme mezi stromy dravce kroužícího nad údolím. Dohadujeme se nad jeho determinací a nakonec jej určujeme jako jestřába kubánského (Accipiter gundlachi). Ke druhům, které vždy potěší oko ornitologa patří i todi pestrý (Todus multicolor) a ani datel karibský (Melanerpes supercilialis) se jen tak neomrzí. Žádné turistické značení zde však není, takže se asi po hodině stejnou trasou vracíme na naučnou stezku a míříme k vodopádu, kde trasa končí. Náš pobyt u vodopádu je zpestřen pozorováním hejnka několika květomilů modrých (Cyanerpes cyaneus). Ti se však zdržují dost vysoko v korunách stromů, takže je jasné, že pořízené záběry nebudou nic moc. Poté se již vracíme na parkoviště k autu a jedeme na poloostrov Ancón, abychom se ještě podívali do mangrovů.
Za našeho zdejšího pobytu strávil nejvíce času v mangrovech Lojza, takže jemu patří většina pozorovaných ptačích druhů. Pro větší přehlednost však uvedu pozorování dohromady za celou naší skupinu a také souhrn za všechny dny, které jsme zde prožili.
volavka modrošedá (Egretta caerulea) – foto: J. Vaněk
Mělké vodní plochy uprostřed porostů na poloostrově Ancón poskytují ideální podmínky volavkám a jejich příbuzným z řádu brodivých (Ciconiiformes). Nejpočetněji zde byly zastoupeny volavky bělostné (Egretta thula), bílé (E. alba) a modrošedé (E. caerulea). Méně početné zde byly volavky tříbarvé (E. tricolor) (do 5 ex) a volavky červenavé (E.rufescens) (do 3 ex). Celkem třikrát byl pozorován kvakoš žlutočelý (Nyctanassa violacea), jednou nesyt americký (Mycteria america) a také jednou 4 ex atraktivního kolpíka růžového (Ajaia ajaja). Početněji zde byl zastoupen ibis bílý (Eudocimus albus), kdy jsme pohromadě pozorovali až 15 ptáků. Překvapivě málo jsme za celého pobytu na Kubě viděli vrubozobých (Anseriformes) a situaci příliš nevylepšila ani zdejší lokalita. Nejvíc jsme zde viděli lžičáků pestrých (Anas clypeata) – asi 25 ex. Počet pozorovaných druhů pak zvýšili hvízdák americký (Anas americana) – (1 ex) a čírka modrokřídlá (Anas discors) – (1 ex). Skromné bylo zastoupení potápek (Podicipediformes), a to 2 ex potápky americké (Podilymbus podiceps) a rovněž krátkokřídlých (Gruiformes), což však vzhledem k jejich skrytému způsobu života příliš nepřekvapuje. V tomto případě situaci zachraňoval chřástal dlouhozobý (Rallus longirostris), jehož se podařilo zahlédnout hned několikrát. Vzhledem ke zdejším podmínkám byli nejpočetněji zastoupenou skupinou, co do pozorovaných druhů i počtu, bahňáci (Charadrii). Nejpočetnějším bahňákem byl s převahou vodouš velký (Tringa melanoleuca) v počtu až 100 ex. Na dalším místě se umístil s počtem cca 80 ex slukovec krátkozobý (Limnodromus griseus) a bronzová příčka patří pisile karibské (Himantopus mexicanus) v počtu cca 60 ex. Další pozice patří kulíku bledému (Pluvialis squatarola) – asi 10 ex, který však byl mnohem početnější na pobřeží. Posledním druhém bahňáka pozorovaného na lokalitě byl vodouš břehoušovitý (Catoptrophorus semipalmatus) v počtu asi 5 ex. Další druhy bahňáků, kterým zdejší prostředí nevyhovuje, jsme pak pozorovali přímo na pobřeží Karibiku, jak už jsem popsal dříve. Na rozhraní těchto lokalit, konkrétně na parkovišti aut u pláže, se pak prohánělo až 20 kulíků zrzoocasých (Charadrius vociferus). Téměř bych zapomněl na jediného zástupce řádu veslonohých (Pelecaniformes), který se zde vyskytoval, a sice kormorána neotropického (Phalacrocorax brasilianus). Ti na zdejší lokalitu zalétali nocovat v počtu asi 150 ex. Husté křoviny samozřejmě vyhovují řadě druhů z řádu pěvců (Passeriformes). Tyto ptáky zahlédnout a navíc správně určit druh je však často nad lidské síly. Přesto se podařilo určit několik druhů lesňáčků – lejskovitého (Setophaga ruticilla), žlutohrdlého (Geothlypis trichas), žlutého (Dendroica petechia), severního (D. magnolia), proužkobokého (D. virens), lišejníkového (Parula americana) a všudypřítomného lesňáčka bažinného (D. palmarum). Další a poslední skupinou pěvců jsou vlhovci. V křovinách poloostrova jsme pozorovali vlhovce hnědokřídlé (Agelaius humeralis) a v širším okolí pak vlhovce antilské (Quiscalus niger) a kubánské (Dives atroviolaceus).
Před odjezdem ještě dáváme závěrečnou koupel v Karibiku, protože zítra ráno odjíždíme zpět do Havany, kde jsme se rozhodli strávit několik posledních dnů.
Jaroslav Vaněk
Konec 5. části
anhinga americká (Anhinga anhinga) – foto: J.Vaněk
kubánka velká (Tiaris olivacea)
