Ostruženské rybníky

Ostruženský rybník. Foto V. Šoltys

Charakteristika území
Soustava Ostruženských rybníků se rozprostírá na západ od města Jičín kolem osady Ostružno v nivě toků Velkého a Malého Poráku. Území je situováno ve nadm. výšce 250 – 290 m mezi jižním úbočím Prachovského hřebene a severními svahy velišského hřebene. Od západu je chráněno vyvýšeninami Sv. Anna (360 m.n.m.) a Houser (388 m.n.m.). K východu se celá pánev otevírá směrem k městu Jičínu, od nějž je vzdálena asi 2 km. Soustava se rozkládá ve východní části Jičínské pahorkatiny na rozhraní kopcovitého Podkrkonoší a rovinatého Polabí. Rozloha sledovaného území činí 650ha.
Sledované území představuje významnou vodní a mokřadní enklávu uprostřed kulturní zemědělské krajiny. Krajina je mozaikou několik obcí (Ostružno, Kacákova Lhota, Březina, Ohaveč, Dolní lochov), polí, luk a vodních a mokřadních ploch s ojedinělými stromovými porosty typu remízů, alejí, případně křovinných porostů. Na rybniční soustavu navazují na jižním a západním okraji sledovaného území souvislé lesní porosty velišského hřbetu s nejvyšším bodem Veliš (429m.n.m.).
Území zahrnuje 8 rybníků různé velikosti. Největším je Ostruženský rybník (50 ha), který spolu s Tureckým rybníkem a Čeperkou tvoří jádro celé soustavy nejen pro svou velikost, ale i pro svůj význam. Jsou zde však ještě další rybníky – Lhotský, Vyplatil, Jíkavec, U Sv. Trojice a bezejmenný rybníček na jižním úbočí vrchu Houser. Poslední dva nemají z hlediska ornitologického větší význam. Historie Není zcela přesně jasné, kdy soustava Ostruženských rybníků vznikla. Je to zapříčiněno především ztrátou rozsáhlé části archivu rodiny Schliků v průběhu minulého století. Jako v případě jiných rybničních soustav, byla i tato kdysi daleko rozsáhlejší, než jak se zachovala do dnešních dnů. Svědčí o tom např. mapa z císařského archivu z r. 1770, na kterém je vyznačen rybník Porák na jižním okraji města Jičína. Tento rybník byl asi 10x větší, než současný největší rybník soustavy. Existují ovšem některé indicie, které napovídají, že i Ostruženská rybniční soustava vznikla pravděpodobně současně se vznikem jiných rybničních soustav, jako jsou například rožďalovická nebo pardubická. Postupem času některé rybníky zanikly. Charakter území byl naposledy razantně měněn v 70-tých letech po rozsáhlých melioračních pracích především v okolí rybníka Turecká a potoka Malý Porák pod Ostruženským rybníkem Tímto zásahem zanikla hnízdiště mnoha dnes vzácných a ohrožených druhů.

Ostruženský rybník. Letniště labutí. foto V. Šoltys

Rákosiny Ostruženského rybníka. Foto V. Šoltys

Ornitologický význam
V minulosti v rozsáhlých mokřinách a rákosinách na východním okraji rybníka Turecká a podél toku Malého Poráku hnízdila celá řada ptečích druhů. Patřil mezi ně např. bukáček malý (Ixobrychus minutus), bekasina otavní (Gallinago gallinago), vodouš rudonohý (Tringa totanus), břehouš černoocasý (Limosa limosa). V rákosinách a pobřežních porostech Lhotského rybníka bylo v minulosti zaznamenáno i hnízdění bukače velkého (Botaurus stellaris) a vodouše kropenatého (Tringa ochropus). Ještě na začátku 80. let existovala na Ostruženském rybníce kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus).
V současné době je území velmi intenzivně sledováno a prakticky každý týden faunisticky monitorováno. Z hnízdících druhů se zde každoročně v počtu několika párů vyskytuje čejka chocholatá (Vanellus vanellus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), potápka černokrká (Podiceps nigricollis), moták pochop (Circus aeruginosus), ťuhýk šedý (Lanius excubitor), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), čáp bílý (Ciconia ciconia). Jako nepravidelný hnízdič je pozorován kulík říční (Charadrius dubius), konipas luční (Motacilla flava), strnad luční (Miliarda calandra), žluva hajní (Oriolus oriolus), žluna šedá (Picus canus).

Úpolíny u Turecké. Foto V. Šoltys

V hnízdním období zde nepravidelně bývá pozorován chřástal kropenatý (Porzana porzana), chřástal malý (Porzana parva), volavka popelavá (Ardea cinerea), orel mořský (Haliaeetus albicilla), kopřivka obecná (Anas strepera), čírka obecná (Anas crecca) i čírka modrá (Anas querquedula). Velmi zajímavá jsou i tahová pozorování, např. husice liščí (Tadorna tadorna), polák kaholka (Aythya marilla), polák malý (Aythya nyroca), morčák prostřední (Mergus serrator), hoholka lední (Clangula hyemalis), moták lužní (Circus pygargus), moták pilich (Circus cyaneus), racek mořský (Larus marinus), racek malý (Larus minutus), rybák bělokřídlý (Chlidonias leucopterus), slavík tmavý (Luscinia luscinia), slavík modráček (Luscinia svecica). Pravidelně je zde v únoru a březnu pozorováno několik táhnoucích jeřábů popelavých (Grus grus).
Ostruženské rybníky jsou velmi významným letním stanovištěm nehnízdících labutí velkých (Cygnus olor). Kromě toho zde pravidelně hnízdí 4 – 6 párů.
Celkem zde bylo zastiženo 188 druhů ptáků. V posledních pěti letech zde bylo zaznamenáno 102 hnízdících druhů.

Geologie
Povrch v okolí rybníků je pokryt holocenními diluviofluviálními usazeninami, místy rašeliništěm, na okrajích pleistocenními sprašovými hlínami. V zářezích Malého Poráku jsou odkryty svrchnokřídové sedimenty – slinité pískovce a slínovce jizerského souvrství. Do jihovýchodního okraje zasahuje drobné žilné těleso neogenního olivinického nefelinitu. Povrch pokrývají většinou hydromorfní půdy – organonem typická (glejová), glej typický (organozemní), a pseudoglej typický. Na sprašových horninách se nachází i hnědozem typická. Niva potoka Velký Porák je vyplněna holocenními fluviálními písčitohlinitými usazeninami. Svahy údolního zářezu jsou obdobné, jako v případě Malého Poráku. Pouze v jižní části odkrývají navíc vápnité jílovce řezenského souvrství (coniak), v severní části též kvádrové pískovce teplického souvrství (svrchní turon až coniak). Půdní složení gleje typické a organozemní s organozemí glejovou, ve vyšších partiích hnědozem typická a pararendzina pseudoglejová.

Využití
Celá oblast je intenzivně využívána zemědělsky. Na všech rybnících je provozováno rybářské hospodářství. V těsné blízkosti rybníku Jíkavce vzniklo v druhé polovině minulého století rekreační středisko. Po celém území jsou objekty využívány jak pro trvalé bydlení, tak pro víkendovou rekreaci. V těsném sousedství oblasti je v provozu travnaté letiště. Větší průmyslové provozovny v oblasti nejsou. Mezi sledovanou oblastí a prachovským hřebenem probíhá silnice I. třídy mezi Jičínem a Mladou Boleslaví.

Ochrana území
Ve sledovaném území se nachází dvě chráněná území. Ostruženské rybníky s výměrou 67,91 ha a Rybník Jíkavec s rozlohou 7,31 ha. Obě lokality byly vyhlášeny v r. 1990 za účelem ochrany místní květeny.

Rostlinstvo
Porost xerotermní stráně náleží svazu Bromion erecti a zbytky slatinných luk svazu Caricion davalliane. Na suchých stráních rostou řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), bukvice lékařská (Betonica officinalis), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum). Prvosenka jarní (Primula versi), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum) aj. Na slatinných loukách pak můžeme nalézt česnek ořešec (Allium scorodoprasum), několik druhů ostřic (Carex sp.), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), bařička bahenní (Triglochin balustre), kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a další. Slatinné louky okolo rybníka Jíkavec skýtají útočiště vlhkomilným druhům, jako jsou suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), svízel severní (Galium boreale), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), violka bahenní (Viola palustris) aj.

Zvířena
V hojném počtu se zde vyskytuje kriticky ohrožený skokan skřehotavý (Rana ridibunda), kuňka obecná (Bombina bombina), v břehových porostech pak rosnička zelená (Hyla arborea). V mělkých částech rybníků se rozmnožují čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (T. alpestris). Běžným plazem je zde užovka obojková (Natrix natrix). Ze savců se zde vyskytuje ondatra pižmová (Ondatra zibethicus), v posledních pěti letech v této rybniční soustavě pravděpodobně rozmnožuje též nutrie říční (Myocastor corpus). Běžnými druhy jsou zde i kuna lesní (Martes martes) a kuna skalní (Martes foina), vzhledem k blízkosti větších lesních komplexů je zde dosti hojná i liška obecná (Vulpes vulpes) a srnec obecný (Capreolus capreolus). Poměrně vzácně lze zde spatřit prase divoké (Sus strofa).

Ohrožení
Území v současné době je nejvíce ohroženo enormní výstavbou rodinných domů v těsné blízkosti vodních a rákosinových ploch. Pravidelně v některých částech sledované oblasti dochází k nešetrné holoseči křovin a alejovitých porostů podél cest. Velmi významným faktorem potenciálně ohrožující některé lokality je značný turistický ruch v podobě pěších i cyklistických návštěvníků. V těsném sousedství chráněného území rybníka Jíkavec je rekreační zařízení Sklář s koupalištěm a kempem s chatovou osadou. V celé oblasti probíhá intenzivní zemědělská výroba, na podmáčených lukách probíhá dvakrát ročně senoseč. Na všech rybnících probíhá intenzivní chov ryb. Celá oblast je zároveň mysliveckou honitbou. Možným ohrožujícím faktorem je i plánovaná tzv. jižní varianta výstavby dálnice Jičín – Turnov směrem na Sobotku a Mnichovo Hradiště.