Opatovské rybníky. Vzadu Nový a Hvězda.
V širším kontextu patří rybníky u Svitav do soustavy „svitavsko-opatovské“. Vodní plochy u Opatova a Opatovce, které leží od Svitav asi 3-6 km severním směrem, však patří do povodí Labe, zatímco rybníky u Svitav v pramenné oblasti řeky Svitavy náleží k povodí řeky Moravy. Svitavské rybníky Dolní (25 ha), Horní – též „Rosnička“ (15,5 ha) a Lánský (7 ha), nacházející se prakticky v příměstské okrajové části města, leží v Ústecké brázdě mezi Hřebečovským a Kozlovským hřbetem na svrchnokřídových sedimentech v nadmořské výšce přibližně 435 m n.m. Všechny rybníky leží ve vzájemně v krátké doletové vzdálenosti (Dolní sousedí s Horním), a tak jsou časté přelety jednotlivých ptačích druhů mezi rybníky. Nejstarší rybník Horní, jehož dřívější rekreační využití (např. i sportovní rybolov) přetrvává dodnes. Rybníky Dolní a Lánský byly vystavěny v polovině 20.století a hospodaří na nich Rybářství Litomyšl s.r.o. Přestože Dolní rybník má vytvořené poměrně bohaté litorální i terestrické porosty (zblochan, orobinec a rákos), problémem zůstává vysoká intenzita rybářského hospodaření, silné zabahnění a existence přiléhající zahrádkářské kolonie. Výhodou Lánského rybníka je zejména okolní plochá zemědělská krajina, která se podílí na zvyšování pestrosti zdejšího ptačího společenstva.
Dolní rybník po výlovu. Foto J. Mach
Na Horním rybníku se vyskytuje v době tahu například potáplice severní (Gavia arctica), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), orlovec říční (Pandion haliaetus), morčák prostřední (Mergus serrator), morčák velký (Mergus merganser), rybák velkozobý (Sterna caspia) a výjimečně i orel mořský (Haeliaeetus albicilla) nebo orel křiklavý (Aquila pomarina). Z historie je rybník znám prvním zástřelem kormorána malého (Phalacrocorax pygmeus) na tehdejším území republiky (rok 1951) a hnízděním pisily čáponohé (Himantopus himantopus) v roce 1958.
Dolní rybník poskytuje hnízdní příležitosti pro potápku roháče (Podiceps cristatus), labuť velkou (Cygnus olor), poláka chocholačku (Aythya fuligula), poláka velkého (Aythya ferina), motáka pochopa (Circus aeruginosus), chřástala vodního (Rallus aquaticus), lysku černou (Fulica atra), slípku zelenonohou (Gallinula chloropus), rákosníka proužkovaného (Acrocephalus schoenobaenus), rákosníka obecného (Acrocephlaus scirpaceus), rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus), moudivláčka lužního (Remiz pendulinus) nebo strnada rákosního (Emberiza schoeniclus). Ještě do roku 2002 tu existovala jedna z největších kolonií racka chechtavého (Larus ridibundus) ve východních Čechách (2200 párů), která zanikla z neznámých důvodů. V ní se dařilo hnízdit i potápkám černokrkým (Podiceps nigricollis) a epigamní projevy byly pozorované v roce 1998 i u racka černohlavého (Larus melanocephalus).
V době tahu zde můžeme i z ornitologické pozorovatelny sledovat při přeletech kormorány velké (Phalacrocorax carbo), husy (Anser sp.), vetší racky (Larus sp.) nebo jeřáby popelavé (Grus grus). Hladinu rybníka pak využívají například orlovec říční (Pnadion haliaetus) ostralka štíhlá (Anas acuta), lžičák pestrý (Anas clypeata), čírka obecná (Anas crecca), čírka modrá (Anas querquedula), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), hohol severní (Bucephala clangula), racek malý (Larus minutus), rybák černý (Chlidonias niger), rybák bahenní (Chlidonias hybridus) nebo rybák obecný (Sterna hirundo).
Zejména v období před a po výlovu (obvykle přelom září a října) se zde dají lépe pozorovat chřástalové vodní (Rallus aquaticus), chřástalové kropenatí (Porzana porzana), chřástalové malí (Porzana parva) nebo bekasiny otavní (Gallinago gallinago). Výskyt bahňáků je v průběhu jak jarního tak podzimního tahu bohužel spíše výjimečný. Bohaté rákosové porosty pak poskytují vhodnou příležitost pro nocování špačků obecných (až desetitisíce ex.). K raritním druhům posledních 10-ti let můžeme počítat bukače velkého (Botaurus stellaris), kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax), volavku červenou (Ardea purpurea),poláka malého (Aythya nyroca), rybáka bahenního (Chylidonias hybridus), rybáka bělokřídlého (Chlidonias leucopterus), slavíka modráčka (Luscinia svecica) nebo sýkořici vousatou (Panurus biarmicus).
Mezi zajímavější druhy Lánského rybníka a okolí v posledních letech patří potápka rudokrká (Podiceps grisegena), pelikán bílý (Pelecanus onocrotalus), kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), volavka červená (Ardea purpurea), luňák hnědý (Milvus migrans), luňák červený (Milvus milvus), linduška horská (Anthus spinoletta), skřivan ouškatý (Eremophila alpestris) nebo slavík modráček (Luscinia svecica). Protože se rybník slovuje na jaře, je zde možné v dubnu a květnu pozorovat řadu bahňáků, například vodouše bahenní (Tringa glareola), vodouše kropenaté (Tringa ochropus), vodouše šedé (Tringa nebularia),jespáky bojovné (Philomachus pugnax), jespáky šedé (Calidris temminckii) či výjimečně i břehouše černoocasé (Limosa limosa). Mezi hnízdící druhy rybníka můžeme uvést potápku roháče (Podiceps cristatus), motáka pochopa (Circus aeruginosus), rákosníka obecného (Acrocephalus scirpaceus), rákosníka proužkovaného (Acrocephalus schoenobaenus) nebo moudivláčka lužního (Remiz pendulinus).
Pohled na zadní část Dolního rybníka. Foto J. Mach
Ornitologická pozorování ze svitavských rybníků (zaznamenáno 211 ptačích druhů) jsou známa zejména od 60. let minulého století (V.Sajdl). Intenzivní monitoring je pak prováděn (a to i v rámci nejrůznějších celorepublikových sčítacích a mapovacích aktivit) od roku 1996. Přehled o avifauně rybníků dosud souhrnně nebyl publikován (vede ho J.Mach). Jednotlivá pozorování jsou nejčastěji uvedená ve Zprávách ČSO, zpravodaji VČP ČSO „Panurus“ nebo ve zpravodaji ZO ČSOP Rybák Svitavy „KonSterna“. Mezi aktivní pozorovatele ptáků této oblasti patří M.Janoušek, J.Mach, L.Novák, J. Pěnička a J. Vrána.
