Ptačí oblast Rožďalovické rybníky

Ptačí oblast Rožďalovické rybníky byla vyhlášena nařízením vlády č. 606 ze dne 27. října 2004. Ve stávajících hranicích má celkovou rozlohu 6115 ha. Toto významné ptačí území se nachází na rozhraní Královéhradeckého a Středočeského kraje. Vymezená oblast zahrnuje soustavu více jak dvaceti rybníků obklopených celistvým pásem lesních, především dubohabrových a smrkových porostů, táhnoucích se od Dětenic na severozápadě až po Městec Králové na jihovýchodě. Mírně zvlněná krajina s průměrnou nadmořskou výškou 220 m tvoří přechod mezi Jičínskou pahorkatinou a poděbradským Polabím.

Historie
Formování krajiny, tak jak ji známe dnes, začalo již ve druhé polovině 15. stol. po skončení husitských válek. Zdejší kraj po této bouřlivé době značně vylidněný bylo nutné vyvést z ekonomického úpadku, který nastal. Lidé zdejší oblast opouštěli i z důvodů rozsáhlých jarních a podzimních záplav. V létě pak místní toky naopak vysychaly. Úbytek zemědělské půdy v povodí zdejších toků byl značný. Obrovská inundační oblast měla dalekosáhlý vliv na osídlení a ekonomiku oblasti. Bylo nutno zabránit ničivým záplavám a zároveň vytvořit, řečeno současnou mluvou, pracovní příležitosti v prosperujícím odvětví. Tímto novým a rozvíjejícím odvětvím se mělo stát rybníkářství.
Zatímco na Chlumecku, Poděbradsku a Pardubicku vznikaly velkoryse řešené vodní nádrže a celé rybniční soustavy, na Rožďalovicku a Dymokursku vznikly podstatně menší celky vodních ploch. Bylo to dáno zejména omezenými zdroji vody v Mrlině a Štítarském potoce. Vybudovány však byly již před koncem 15. stol, před získáním tohoto panství Trčkou z Lípy. Deskový zápis z r. 1501 vypočítává přes 30 rybníků. Rybníky v této oblasti se tak z velké části zachovaly dodnes. V povodí Cidliny a Mrliny sbíral své první zkušenosti se stavbou rybníků i sám Jaub Krčín z Jelčan dávno předtím, než vytvořil svá proslulá díla v jižních Čechách.
V průběhu staletí mnohé rybníky zanikly, jiné přibyly. Ještě v 19. stol. popisuje mnohá pozorování významný český ornitolog Dr. Vladislav Šír z rybníků v této oblasti, které dnes již neexistují.
Příroda tohoto kraje zůstala relativně uchována i v druhé polovině 20. století. Jistě se tak stalo především díky tomu, že rozsáhlé lesní porosty sloužily jako případné shromaždiště vojenských kolon Varšavského paktu v případě válečného konfliktu.
Komplex lesů a rybníků je obklopen kulturní krajinou více či méně zemědělsky využívanou s obcemi a malými městy do 3000 obyvatel. Oblast protíná jediná větší silnice I. třídy mezi Poděbrady a Jičínem.
Celou oblast bychom mohli charakterizovat jako zemědělskou a lesní krajinu s řadou vodních ploch, jež doposud nepocítily zátěž turistického využití a v průběhu staletí se zformovaly do současné podoby s množstvím lužních porostů, nivních luk, rozsáhlých acidofilních doubrav a kompaktních litorálních i terestrických rákosin, mokřadních luk a bývalých pastvin. Všechna tato společenstva tvoří unikátní naleziště vzácných a ohrožených druhů živočichů i rostlin. Především pro jejich záchranu je nutné některé lokality pravidelně kosit či spásat. Krajina se nachází stranou velkých městských sídel i průmyslových podniků. Využívána je prozatím pouze pro individuální turistiku a víkendové chalupaření.

Kritériové druhy
Charakter zdejšího území a skladba a kvalita místních biotopů, vodních nádrží, mokřadů, lesních komplexů a zemědělské krajiny vytváří z hlediska výskytu ptačích druhů cenným územím. Ptačí oblast Rožďalovické rybníky byla vyhlášena pro dva ptačí druhy, uvedené v příloze I Směrnice číslo 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků, a to pro motáka pochopa (Circus aeruginosus) a jeřába popelavého (Grus grus). Stavy a početnost populací obou uvedených druhů se staly důvodem pro legislativní ochranu ptačího území. Optimální podmínky pro oba ptačí druhy by měla ptačí oblast zachovat, případně rozšiřovat v průběhu let za společného úsilí státních orgánů, veřejnosti laické i odborné, místních úřadů i společností hospodařící ve zdejší krajině.

Moták pochop (Circus aeruginosus)
Štíhlý dravec, který si pro své hnízdění vybral rozsáhlé a málo přístupné rákosové porosty je velmi citlivým indikátorem stavu krajiny a vodních nádrží. V oblasti nachází mnoho možností k zahnízdění i k opatření si dostatečné potravy v okolní otevřené krajině.
Jeřáb popelavý (Grus grus)
Donedávna neznámý ptačí druh na hnízdní mapě České republiky si vybral tuto oblast jako vhodnou pro svá hnízdiště. Především kombinace vodních ploch, lesních komplexů a kulturní zemědělské krajiny jako zdroje potravy byla šťastnou příčinou toho, že tento druh nalezl vhodné podmínky ke hnízdění právě v této oblasti.

Prostředí
Podstatný význam pro populace zde hnízdících vzácných ptačích druhů je zachování některých stávajících druhů prostředí. Tato krajina vznikající po staletí za větší či menší asistence člověka zde na mnoha místech vytvořila již bez jeho přičinění mnohé cenné lokality. Nejedná se pouze o vodní plochy a okolní rákosiny, rozsáhlé lesní porosty. Vytvořily se zde lužní společenstva podél vodotečí vytvářející spletitou síť ve volné krajině i okolních lesích. Mnohé nádrže se v průběhu času postupným zazemňováním přeměnily v mokřiny, jiné mokřiny vznikly v důsledku upuštění od nákladné péče o tyto vodoteče. Mnohé z těchto cenných lokalit jsou bezprostředně ohroženy snahou o tzv. revitalizaci těchto nádrží, jež velmi nešetrným způsobem odbahní dno rybníka a odstraní to nejhodnotnější z hlediska výskytu živočišných druhů, což jsou jeho pobřežní porosty. V neposlední řadě jsou to i protipovodňová opatření, jimiž se zdůvodňují i naprosto drastické zásahy do krajiny. Bohužel se tyto zásahy v mnoha případech týkají i obou druhů ptáků – motáka pochopa a jeřába popelavého, jež jsou předmětem ochrany v tomto území. Totéž lze říci i o hospodaření v lesích, kde těžba dřeva často proběhne v místech hnízdění těchto nebo i jiných vzácných ptačích druhů, např. orla mořského nebo čápa černého.
Je zcela nezbytné zkoordinovat činnost všech zainteresovaných stran působících v této oblasti a předejít podobných nešetrným zásahům do prostředí a zároveň eliminovat či minimalizovat jakékoliv ztráty organizacím zde působícím.

Holský rybník (foto V. Šoltys)

Ohrožení
S koordinací a sladěním lidské činnosti s potřebou zdejší krajiny velmi úzce souvisí i vymezení možného ohrožení území. Stávající vlivy na krajinu souvisí v současné době především v ekonomickém využití území.
Organizace provozující na místních vodních nádržích chov ryb logicky a významně přímo ovlivňují hnízdní lokality obou zde sledovaných druhů. Problém na hnízdiště doléhá v celé své tíži. Hnízdění v daném roce ovlivňuje jak lov ryb samotný, tak i tzv. letnění – zimění rybníků, stav vody v nádržích, kolísání hladiny nádrží, způsob péče o rybníky, způsob odstraňování sedimentů nebo již samotné jejich odstraňování a ošetřování pobřežních a rákosinových porostů, jejich sečení, předimenzovaná rybí obsádka apod.
Dalšími vlivy jsou místní honitby, jež jsou ve většině případů intenzivně obhospodařovány.
Přes ptačí oblast vedou též dálkové elektrovody, jež se nevyhýbají ani vodním plochám a mokřinám a při jejich údržbě je velmi citelně zasahováno do biotopů nacházející se pod nimi.
Oblast místních rybníků není dosud zasažena organizovanou turistikou. Stále častěji se zde však můžeme setkat s individuálními návštěvníky nejen pěších tras, ale též provozovateli vodních sportů a cyklistiky. Na samé hranici oblasti se nachází turisticky hojně navštěvovaný objekt, jenž si do budoucna klade jisté ambice na vybudování centra pro organizovanou turistiku s takovými atrakcemi, jako je např. golfové hřiště.
Oblast jako hnízdiště jeřába popelavého se stala také daleko více navštěvovanou zájemci o birdwatching.
V letech s nízkým stavem vody je velkým rizikem pro hnízda obou sledovaných druhů i predace ze strany černé zvěře.
Průmyslové využití ve větší míře této oblasti, zdá se, zatím nehrozí.

Holský rybník po nešetrném odbahnění. Foto V. Šoltys

Využití území
Využití krajiny vyplývá z jejího charakteru. Všechny vodní plochy jsou velmi intenzivně využívány k chovu ryb ať již státním rybářstvím nebo soukromými subjekty. Totéž se týká i lesního hospodářství. Zemědělsky je využívána značná část bezlesého území ptačí oblasti. Mírně se zvyšuje podíl ladem ležících ploch a nebo ploch, které se využívají jen v některých letech. Turistické využití je pouze individuální rekreace – pěší turistika, vodní sporty, cykloturistika. V oblasti je velké množství objektů využívaných k víkendové rekreaci a chalupaření. Přes území vede několik železničních tratí lokálního významu a kromě místních silničních komunikací i jedna silnice I. třídy.

Ornitologiský význam
Oblast Rožďalovických rybníků je významnou ptačí oblastí zcela po právu. Její význam tkví především v zachovalosti tohoto území jako celku. Mozaikovitá struktura vodních ploch, lesů, úhorů a obydlené krajiny ji činí pro ptactvo velmi atraktivní. Na jejím území bylo zjištěno hnízdění velmi vzácných a ohrožených druhů. Kromě obou sledovaných druhů v tomto území pravidelně hnízdí některé kriticky ohrožené druhy ptáků, jako jsou bukač velký (Botaurus stellaris), bukáček malý (Ixobrychus minutus), orel mořský (Haliaeetus albicilla), luňák červený (Milvus milvus), luňák hnědý (Milvus migrans) a strnad luční (Miliaria calandra). Ze silně ohrožených druhů jsou to např. chřástal kropenatý (Porzana porzana), čáp černý (Ciconia nigra), včelojed lesní (Pernis apivorus), konipas luční (Motacilla flava), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus). Nachází se zde poslední kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus) na okrese Jičín i v celé širší oblasti včetně okresů Nymburk a Mladé Boleslavi. Nalézá se zde také hnízdní kolonie volavek popelavých (Ardea cinerea), jež je jediným hnízdištěm tohoto druhu ve středočeském kraji. Pravidelný výskyt v hnízdní době a tím i možnost pravděpodobného hnízdění byly zaznamenány u některých druhů kachen, chřástala malého (Porzana parva), rybáka černého (Chlidonias niger).
Podrobný výzkum oblasti teprve probíhá. Až do současné doby bylo možné ve sledovaném území zastihnout 205 druhů ptáků. Hnízdících druhů bylo evidováno 136, z toho 127 každoročně.
Kromě vzácných hnízdních druhů je tato oblast i velmi významnou tahovou zastávkou mnoha ptačích druhů. Z nejzajímavějších pozorování stojí zato zmínit výskyt planeňáka růžového (Phoenicopterus ruber), husice rezavé (Tadorna ferruginea), a to dokonce opakovaně ve dvou po sobě jdoucích letech, orlíka krátkoprstého (Circaetus gallicus), orla křiklavého (Aquila pomarina). Z bahňáků zde byla zastižena mimo jiné i slučka malá (Lymnocryptes minimus) nebo koliha malá (Numenius phaeopus). Zjištěn zde byl i výskyt rybáka velkozobého (Sterna caspia), opakovaně byl zjištěn výskyt rákosníka ostřicového (Acrocephalus paludicola) a rákosníka tamaryškového (Acrocephalus melanopogon)
V zimním období většina vodních ploch i toků zamrzá. Za příznivých podmínek však se území stává též významným zimovištěm vodních ptáků – kachen, hus, volavek, ale i některých dalších druhů, jako např. orla mořského.

Návštěvníci na Zrcadle z Turecka, Španělska, Japonska a Litvy

Výzkum a propagace
Jako v jiných ptačích územích i pro Rožďalovické rybníky byla založena patronátní skupina – členů ČSO, jež v této oblasti provádí faunistický výzkum místních ptačích populací. Sledovány jsou jak vodní plochy a lesní porosty, tak i kulturní krajina. Největší pozornost je věnována samozřejmě jeřábu popelavému a motáku pochopovi. Zároveň jsou sledovány další nejvíce ohrožené skupiny ptáků, jež se v oblasti vyskytují, např. dravci (orel mořský, luňák hnědý, luňák červený, moták pilich), krátkokřídlí (chřástal kropenatý, malý, polní), racek chechtavý, pěvci (slavík modráček, rákosník velký).
V této oblasti proběhlo celostátní mapování hnízdního rozšíření ptáků i mezinárodní sčítání vodního ptactva. Pravidelně jsou zde pořádána celostátní setkání členů Skupiny pro výzkum jeřába popelavého.
Každoročně již po dobu pěti let je na rybníce Zrcadlo pořádána odchytová akce v rákosinách. Od roku 2004 je ve spolupráci s Českou společností ornitologickou organizováno v tomto významném ptačím území vítání ptačího zpěvu.
ČSO ve spolupráci s Masarykovou základní školou v Dymokurech a Střední zahradnickou školou v Kopidlně byl v této oblasti zahájen projekt „Pod jednou oblohou“. V rámci tohoto projektu jsou z žáků těchto škol vybíráni zájemci, kteří pořádají pod dohledem členů ČSO vycházky po krajině pro laickou veřejnost.
Před vyhlášením zdejší ptačí oblasti bylo pořádáno pro školy i pro veřejnost v jičínském muzeu několik přednášek o významu ptačích území a o ptačí oblasti Rožďalovické rybníky.
V letošním roce je v prostorách jičínského muzea instalována putovní výstava o soustavě NATURA 2000 v České republice a o významných ptačích územích ČR včetně Rožďalovických rybníků. V září 2005 proběhne propagace ptačí oblasti i na dětském festivalu Jičín město pohádky.
Nově je přáním zainteresovaných organizací daleko větší propagace ptačích oblastí mezi laiky široké veřejnosti, především lidí, kteří v ptačí oblasti žijí a pracují. Mají za úkol ozřejmit všem význam a smysl ptačích oblastí a zároveň zmírnit obavy obyvatel zde žijících. Cílem těchto snah je zajistit komunikaci a následnou spolupráci myslivců, rybářů, ochranářů i veřejnosti na společném díle, kterým je do budoucna zachování území, jež by zajistilo vhodné podmínky pro populace volně žijících ptáků.

Rybník Zrcadlo

Fauna a flóra
Vzhledem k poloze sledované oblasti je zde zastoupeno především teplomilnější křídlo středoevropské květeny. Převažují dubohabrové háje s lučními enklávami. V minulém století byly do lesních ploch vtroušeny menší plochy smrčin, které významně ochuzují bylinné patro. Z významných rostlinných druhů stojí za povšimnutí lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), aron plamatý (Arum maculatum), nebo lilii zlatohlavou (Lilium martagon). Velmi cenná je i vegetace mokřadních a vlhkých luk s upolínem evropským (Trollius europaeus) a kosatcem sibiřským (Iris sibirica). Nejnápadnější a nejohroženější rostliny jsou zde orchideje, např. vstavač nachový (Orchis purpurea), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), bradáček vejčitý (Listera ovata), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) i kruštík drobnolistý (Epipactis microphylla).
Fauna odpovídá silně pozměněné kulturní krajině hercynského původu se západními vlivy. Velmi pestrá je skladba bezobratlých živočichů reprezentovaná měkkýši, denními a nočními motýli nebo brouky, včetně nejnápadnějšího z nich, roháče obecného (Lucanus cerous).
Z obratlovců tvoří významné společenství obojživelníci, především kuňka obecná (Bombina bombina), rosnička zelená (Hyla arborea) a skokan skřehotavý (Rana ridibunda). Z plazů se zde setkáme s ještěrkou živorodou (Lacerta vivipara) a vzácně i se zmijí obecnou (Vipera berus), pro kterou je zdejší ostrůvkovitý výskyt jednou z nejníže položených lokalit v ČR.
Mimo běžných druhů savců žijící v tomto území stojí za zmínku výskyt několika jedinců losa evropského (Alces alces) v 80. – 90. letech minulého století. Bylo zde dokonce doloženo i jeho rozmnožování. Koncem 90. let však losi ze zdejší krajiny vymizeli.
Z nepůvodních savců ovlivňují významně složení biotopů je nutné zmínit výskyt jelena siky (Cervus nippon) a psíka mývalovitého (Nyctereutes procyonoides). Největším problémem jsou ale vysoké stavy populace prasete divokého (Sus scrofa), které vzhledem ke své všežravosti výrazně ovlivňuje všechny složky ekosystému.

Ochrana území
Na celém území Ptačí oblasti Rožďalovické rybníky se nachází pouze jedno maloplošné chráněné území. Je jím přírodní památka rybník Kojetín (12 ha), vyhlášená v roce 1990. Je příkladem biocentra v zemědělské krajině uprostřed rozsáhlého bezlesého komplexu zemědělských pozemků. Proto jsou zdejší porosty vrbin a rákosin stanovištěm mnoha vzácných druhů rostlin, např. kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus), pcháč šedý (Cirsium canum), svízel severní (Galium boreale).
Do roku 2004 byl tento rybník bohatou ornitologickou lokalitou především díky existenci poslední hnízdní kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus) na okrese Jičín. Díky této kolonii se zde nacházela i početná kolonie potápek černokrkých (Podiceps nigricolis), pravidelně zde hnízdily poláci velcí (Aythya ferina), husy velké (Anser anser), slípky zelenonohé (Gallinula chloropus). Pravidelně zde hnízdil moudivláček lužní (Remiz pendulinus). V současné době zde hnízdí např. rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) a slavík obecný (Luscinia megarhynchos). V posledních dvou až třech letech by mohla tato lokalita být zajímavá tím, že o ní v hnízdním období projevuje mimořádný zájem několik ex. jeřába popelavého (Grus grus). Hnízdění však zde nebylo dosud doloženo.

Rožďalovické rybníky mají vlastní webové stránky, které naleznete zde.