Okoli Prahy – V prosinci jsme se vratili domu z cizich kraju a v tento mesic se jeste zdrzime doma. Tentokrate jsem se rozhodl poodhalit prvni rousku malych zoologickych zarizeni v Ceske republice a napoprve jsem vybral ctyri z nich.
Mala lesni zoo Chuchelsky les
Byl jsem zde celkem trikrat (2006, 2008, 2010).
Zarizeni je umisteno uprostred lesa, kam vedou pouze zakladni asfaltove cesty. Jedna se vlastne pouze o serii asi triceti kleci a nekolika vybehu s prilehlym detskym hristem.
Ve velikem temnem vybehu hned z kraje jsem objevil par pavu korunkatych (Pavo cristatus). Pomerne obstojne klecove voliery podel prijezdove cesty obyvali z ptaku vyr velky (Bubo bubo), pustik obecny (Strix aluco) a sova palena (Tyto alba). Na druhe strane pres silnici jsem v mensi volierce videl par krasnych bazantu zlatych (Chrysolophus pictus), nandeje cernohlave (Nandayus nenday), teenagery bazantu stribrnych (Lophura nycthemerea) a pri navsteve v roce 2008 zde bylo i hejno orebic (Alectoris sp.). Bohuzel si nepamatuji, jakych. U vchodu do bocni ulicky je umistena velika, sestiboka voliera pro osameleho krkavce velkeho (Corvus corax). Ptak je zvykly na lidi, avsak evidentne se v kleci nudi, protoze tam nema nic, co by mohl likvidovat. Kdyz jsme se sem loni vydali za ucelem inventarizace druhu pro databazi Zootierliste spolecne se zoolozkou Ing. Evou Krasovou, velmi zive reagoval na jejiho psa a chtel si s nim hrat.
Ve volierach v ulicce samotne je v soucasne dobe mozne videt vranu sedou (Corvus cornix), havrana polniho (Corvus frugileus), straku obecnou (Pica pica), kani lesni (Buteo buteo), postolku obecnou (Falco tinnunculus), bazanty kralovske (Syrmaticus reevesii), obecne (Phasianus colchicus) a atraktivni tenebroze (Phasianus colchicus var. tenebrosus). Na konci ulicky se rozprostiraji dva velke vybehy pro lesni kopytniky, ve kterych bydli zaroven i zakrsle slipky (Gallus gallus f. domestica), perlicky domaci (Numida meleagris f. domestica), krocani divoci (Meleagris gallopavo). Celkovy dojem, ktery zarizeni na me udelalo, je dobre zakonzervovany parcik, ktery je idealni pro maminky s neposednymi detmi na dlouha odpoledne. Jedine, co bych jim vycetl, je uroven kleci pro selmy, ktera by se dala zlepsit (vytvorit vice heterogenni biotop, pridat hracky, kusy dreva atp.).
Mala lesni zoo Zbraslav
Zarizeni se nachazi v usti brezanskeho udoli. Jedna se o serii mensich kleci pro ptaky a male selmicky, dva velke vybehy pro kopytniky a dravci volieru. Navstivil jsem jej celkem dvakrat (2008, 2010) s amaterskou ekolozkou Tarou Stankovou (clenove VCP CSO ji dozajista znaji jako uspesnou chytacku labuti z Pardubic). Z ptaku zde lze videt vyry velke, pustiky obecne, kane lesni a bazanty kralovske. Uroven zarizeni neni prilis dobra. Klece pro ptaky jsou v relativne dobrem stavu. Voliera, kterou obyvaji kane, je sice ponekud orezla, ale je aspon dostatecne velka. Nejhure jsou na tom bohuzel bazanti kralovsti, kteri jsou doslova napechovani do nevelke klece. Kohout bazanta kralovskeho muze mit klin delsi nez dva metry, takze vyzaduje velky prostor. Diky nevhodne velikosti klece se zdejsi bazant s ocasem nemuze ani poradne otocit, takze ma cely klin zlamany. Pohled na tak majestatneho ptaka, takto priserne odrbaneho, je az zalostny. Slipka vypada jako male, olysale kure z drubezarny.
Klece na male selmy mi prijdou nevhodne. Jedna se o spelunky s betonovou podlahou, kde je jedna bouda, jedna vetev a miska na jidlo. Zvirata se zde musi evidentne pomerne dost nudit, coz u tvoru chovanych v omezenem prostoru muze vyvolat tzv. stereotypni chovani (periodicky opakovane pohyby hlavou, pobihani po kleci tam a zpatky), v horsim pripade agresivitu.
Celkovy dojem ze zarizeni neni prilis dobry. Zvirata by si zaslouzila lepsi a lepe upravene prostory. Navzdory negativnim pocitum neni toto misto prekvapive majetkem fyzicke osoby, ale Lesu Ceske republiky, coz jsem zjistil az z nenapadne cedule na desce u prvnich kleci. Nevim, co si mam o Zbraslavskem zookoutku myslet. Zvirata sice tyrana nejsou, ale idealni expozice rozhodne vypadaji jinak.
Spolecne fotogalerky ze Zbraslavi a Chuchle naleznete zde a zde.
Agroturisticka farma Radonice
O existenci tohoto mista jsem se dozvedel uplne nahodou, takze jsme se sem jednoho nedelniho dopoledne s Tarou vypravili. V principu se jedna o velkou zahradu soukromeho rodinneho domu a prilehly stary kravin, jejichz prostory se snazi jejich majitel, pan Myslivec predelat za ucelem vytvoreni jakehosi zookoutku. Pri prijezdu nas na strechach kravina pozdravilo nekolik pavu korunkatych. Pote si nas vzal na starosti syn pana Myslivce, ktery zde pruvodcuje. Cast pozemku domu tvori krasne upravena zahrada, cast je obrovsky vybeh pro drubez. Lze zde videt velkou diverzitu vsech moznych plemen domacich slepic, kachen (Anas platyrhynchos f. domestica), nebo holubu (Columba livia f. domestica). Dale nekolik krocanu (Meleagris gallopavo f. domestica) a husi (Anser anser f. domestica), husy cinske (Anser cygnoides f. domestica), pizmovky domaci (Cairina moschata f. domestica) a bile perlicky domaci. Z divokych zvirat jsem ve vybehu objevil husy velke (Anser anser) a bernesky kanadske (Branta canadensis). Za zminku stoji, ze prave zde dozily nektere hendikepovane perlicky supi (Acryllium vulturinum) z Prazske zoo. V bocni volierce je umistena ochocena samice krkavce velkeho.
K vybehu prileha serie nekolika volier. V male pritemnele kleci jsem objevil kohouta bazanta kralovskeho. Navzdory tomu, ze klec nemela ani velikost kotce na psa, nevypadal ptak oproti Zbraslavi prilis odrbane. Uprostred velkeho hejna kurat slepic a perlicek si svoje misto na slunci vydobijeli kohouti nekolika druhu bazantu – stribrneho, diamantoveho, tenebroze, nekolik mladych bazantu obecnych a bily pav. Voliery jsou doslova napechovane ptaky az po strop do te miry, ze vetsina je dost oskubana, avsak vyse zmineni bazanti kohouti vypadali, jako by si dokazali svoje misto uhajit. Jediny, kdo odnasel klovance ostatnich, byl kohout tenebroze bez ocasu, ktery mel hola zada a jedno oko vyklovnute, a nektere slepice bazantu obecnych. Ac byla pro nej voliera evidentne mala, bez vnejsich nasledku se zdal byt i bily pav, ktery byl ovsem trikrat tak velky jako vetsina kurat. „Proc ho nepustite ven, aby mel trochu prostoru?,“ ptal jsem se majitele. „Bojime se, aby nam ho nikdo neukradl,“ znela odpoved. Voliery na me bohuzel udelaly pomerne dost depresivni dojem. Jednalo se ciste o klasicky kurnik. Kdyby se prostor vsech tri sjednotil do jednoho a pocet zvirat snizil na tretinu, mozna by ptaci vypadali a citili se daleko lepe. Z navstevnickeho hlediska jsou expozice velmi temne a ptaci v nich nejsou temer videt. V okolnich kravinech jsou umistena pouze hejna domacich husi a kachen.
Celkovy dojem ze zarizeni je velice protichudny. Oproti klecim na ptaky, vybehy pro kopytniky jsou velike a prostorne a zvirata nevypadaji obzvlast nespokojene. Majitel se pokousi do prirody introdukovat kraliky divoke (Oryctolagus cuniculus), coz je sice velmi pekna myslenka, lec nezjistil jsem, jestli je jeho vypousteni podlozeno genetickou studii kralicich populaci u nas a do jake miry se o nem vi mezi mysliveckou a ekologickou verejnosti.
Byl jsem velmi prekvapen majitelem samotnym – je to velice inteligentni clovek, otevreny debate. Povidal jsem si s nim skoro hodinu a pul. Premyslel jsem, ze mu taktne sdelim, co se mi na jeho expozicich nelibi. Vecer po navsteve jsem se odhodlal zvednout telefon a zavolat mu. Rekl jsem mu, ze bych s nim rad prodiskutoval par veci po mailu, u kterych mi prislo, ze by se na farme daly vylepsit. Sestrojil jsem dopis na stranku a nechal ho precist dalsim trem kolegum, abych se v nejakem smeru nevyjadril nevhodne. Chtel jsem pana Myslivce namotivovat, aby se nad mymi dojmy zamyslel. Navzdory me snaze jsem neobdrzel zadnou odpoved. Nevim, jestli je hlavni pricinou to, ze pan Myslivec neni, jak mi sam priznal, prilis typ cloveka, ktery by bravurne zvladal zachazeni s pocitacem, nebo ho muj mail skutecne urazil, nicmene me mrzi, ze se neozval. V rozumne forme si mohl poslechnout kritiku na svoje zarizeni, aniz by mu to udelalo spatnou vizitku na verejnosti. Navzdory vyse napsanemu doufam, ze se nekomu jinemu podari panu Myslivci vhodnou formou sdelit, ze moderni chovatelske zarizeni by nemelo lidem predhazovat opelichanou drubez v malych, temnych kobkach. Ne snad ze bych si delal iluze, ze mnohe drubezarny takto nefunguji, ale uz kvuli obecnemu vztahu budoucich generaci k prirode a zviratum se vyplati budit v malych prirodovedcich pocity spise pozitivni a namotivovat je, aby prirodu branili.
Kompletni fotogalerka je k dispozici zde.
Stanice prirodovedcu pri DDM Praha 5
Posledni zarizeni, ktere v kratkosti zminim, bylo od 60. let 20. stoleti jedinou komplexni biologickou stanici v Praze, nez se metropole zaplavila mnozstvim ekocenter. Prirodovedecka stanice byla kolebkou mnoha dnesnich biologu a svoji funkci plni dodnes. V poslednich letech prosla znacnou renovaci, vyrostl zde komplex novych budov, ve kterych probihaji zajmove krouzky vsech typu. Pro ornitology se nejedna o prilis zajimave zarizeni – z ptaku zde dnes prakticky maji uz jen druhy, ktere se pouzivaji zejmena pro osvetarske ucely – nekolik druhu klecovych pevcu ze skupiny astrildu (Estrildidae), holoubky diamantove (Geopelia cuneata) a nekolik druhu beznych papousku, z nichz zminim snad jen kakadu bile (Cacatua alba) a amazonany modrocele (Amazona aestiva). Pro teraristy a akvaristy je toto misto malym rajem, protoze zde maji relativne vzacne druhy, ktere se obvykle chovaji pouze v zoologickych zahradach.
Fotky od Evy Krasove si muzete prohlednout zde.
Mala zoologicka zarizeni nemusi mit takovou povest, jako renomovane zoologicke zahrady, presto je dobre o jejich existenci vedet. Mnohdy nas totiz mohou prekvapit. Mnozi soukromnici dnes maji ve svych chovech druhy, o kterych se zoologickym zahradam muze jen zdat. Pro tento clanek jsem se zatim drzel pouze v okoli Prahy, avsak v dalsim dile se vypravime mozna trochu dal. Na nej si ale budete muset pockat, protoze momentalne nasedam do autobusu Student Agency a vydavam se do zapadni Evropy. Pristi mesic se muzete tesit na velmi zajimavou zapadoevropskou zoologickou zahradu, jejiz druhove osazenstvo se v mnohem da srovnat s parky typu Walsrode. Ukazu vam ty nejzajimavejsi kachny, ktere se v chovech muzou videt. Dozvite se, kde na svete ma bily cap cerny zobak a kde vsude se v evropskych zoo chovaji vzacne jihoamericke druhy plamenaku, ktere malokdo zna. Takze pristi mesic nashledanou!
Petr Suvorov
