Sykora modrinka (Cyanistes caeruleus). Foto: Libor Dostal
Jak druha cast nazvu napovida, nebude se tento text zabyvat zivotem naseho nekolikanasobneho zlateho slavika, ale jevem znamym predevsim u ptaku. Extra parova paternita (anglicky Extra Pair Paternity) oznacuje situaci, kdy si jedinec socialne monogamniho druhu najde dalsi partnerku (partnera), s niz ma sve druhe potomstvo. Tato skutecnost u samcu vysvetluje, spolecne se snahou ziskat hned napoprve nejlepsi moznou samici, proc se u monogamnich druhu casto vyskytuje vyrazny sexualni dimorfismus. Asi nejvic je tento fenomen prozkoumam u lejsku cernohlaveho (Ficedula hypoleuca) a belohlaveho (Ficedula albicollis). Nyni bych se vsak venoval dvema jinym a v mnohem znacne odlisnym druhum – modroplastniku modrofialovemu (Malurus splendens) a sykore modrince (Cyanistes caeruleus).
Prvne jmenovany obyva hlavne aridni kroviny nebo lesy v Australii a vyznacuje se prave znacnym vyskytem mimoparoveho rozmnozovani (Webster et al. 2007). Ve srovnani s nim nam dobre znama modrinka obyva hlavne lesni prostredi a s neverou se u ni setkavame jen zridka. To by mohlo byt take vycitano vyzkumu Veder et al. 2011, z nehoz vychazim. Autori v nem totiz maji ve vzorku 162 samcu pouze 25 „nevernych“. I presto vsak vysledna prace prinasi zajimave vysledky.
V obou pripadech byla predevsim resena otazka, zda zkoumana „bokovka“ zvysuje reprodukcni uspesnost podvadejicich samcu. A odpoved je shodne jednoznacna. Ano, samci s milenkou jsou celkove uspesnejsi nez verni jedinci. U modroplastnika danou situaci navic podporuje i velka mira predace hnizd, pri niz je taktika „mit sva mladata u vice samicek“ skutecne vyhodna. Zajimave je, ze, navzdory predpokladum, nebyly zaznamenany velke rozdily v kvalite podvadejicich samcu. Je vsak potreba dodat, ze ona kvalita nebyla ani prilis zkoumana.
U sykorek zkoumanych v nizozemskem Groningenu byla navic venovana pozornost i vlivu stari samce. Zjisteno pritom bylo, ze snaha ziskat vice partnerek je rozsirena jak mezi jednorocnimi, tak i starsimi ptaky. Ti druzi vsak podvadeji ve vetsi mire a jsou hlavne mnohem uspesnejsi. Navic jim ani jejich prvni druzky nemaji velkou tendenci „zahybat“, cimz se mladsi kolegove pochlubit nemohou. Uspech pritom zrejme tkvi predevsim ve zkusenostech drivejsich rocniku.
Dale Holandane zjistovali i jaky prinos mohou samice z mimoparove kopulace mit. Priklonili se pritom k zaveru, ze jde predevsim o snahu pojistit si oplodneni svych potomku pro pripad, ze jejich prvni volba se ukaze byt impotentni nebo z nejakeho jineho duvodu spatna. Neprimo pro to hovori i zjisteni, ze vetsinou jen jedno mlade z cele snusky melo jineho otce.
Lze tedy celkove konstatovat, ze extra parova paternita zvysuje reprodukcni uspesnost a patri k hybnym silam sexualni selekce.
Jakub Vrana
Literatura
Veder O., Komdeur J. ,van der Velde M., Schut E.,Magrath M. J. L. 2011: Polygyny and extra-pair paternity enhance the oportunity for sexual selection in blue tits. Behavioral Ecology Sociobiology 65:741–752.
Webster M.S., Tarwin K. A., Tuttle E. M. 2007: Promiscuity drives sexual selection in a socially monogamous bird. Evolution 61-9: 2205-2211.
