Část areálu s vyvěšenou budkou a stříškami na naučné tabule, které slouží v zimě jako krmítka. Foto – Zdeněk Borna
Náchod – na největší základní škole v Náchodě mají žáci školy, ale i další zájemci z řad veřejnosti možnost blíže se seznámit s některými ptačími druhy, jak chovanými, tak volně žijícími. V areálu přírodovědné stanice ve Starém Městě je kromě budovy se třemi učebnami i rozsáhlý přírodní pozemek s porosty keřů a stromů a tematickými rostlinnými výsadbami. Nejoblíbenější venkovní expozicí je prostorný výběh s kozami kamerunskými. V budově je dále několik terárií, ve kterých jsou chováni zástupci plazů, jako leguán zelený, nebo hroznýš královský, řada insektárií s různými druhy hmyzu a velká pralesní expozice s vodní nádrží, oživenou akvarijními rybami.
Co se týká chovu ptáků, tak původní záměr byl seznámit žáky s některými exotickými druhy. Nejdříve jsme začínali s chovem běžných druhů. Žáci měli možnost pozorovat a vyzkoušet si péči o andulky vlnkované (Melopsittacus undulatu), korely chocholaté (Nymphicus hollandicus) a rosely pestré (Platycercus eximius), ale měli jsme zde také vzácnější chovance, třeba holoubky diamantové (Geopelia cuneata), nebo agapornise šedohlavé (Agapornis canus). Chov exotického ptactva je, i když v menší míře, stále udržován.
Kalous ušatý ve voliéře. Foto – Zdeněk Borna
Díky podpoře ředitelství školy a souhlasu vedení města se postupně podařilo vybudovat tři prostorné voliéry, které umožňují vystavit i větší druhy ptáků. Navázali jsme spolupráci se Záchrannou stanicí volně žijících živočichů v Jaroměři a dohodli se o umístění některých jejich chovanců na dočasnou dobu v našich voliérách. Jednalo se jednak o trvale handicapované jedince, ale i o ptáky, kteří byli určeni ke zpětnému vypuštění do přírody. Za několik málo let se u nás vystřídali zejména dravci a sovy, jako káně lesní (Buteo buteo), kalousi ušatí (Asio otus) a puštíci obecní (Strix aluco), ale i zástupci brodivých – čáp bílý (Ciconia ciconia) i černý (Ciconia nigra) a volavky popelavé (Ardea cinerea). Těch jsme měli v jednu chvíli i rekordních osm najednou. Jednalo se o dokrmená mláďata, vypadaná po bouřce z hnízd, která byla později úspěšně vypuštěna.
Nejnovější voliéra, v současnosti obývaná dvěma jedinci káně lesní. Foto – David Bubák
Přestože není zajištění dostatku financí, krmiva a péče v podmínkách základní školy snadná záležitost, mají takové projekty velký význam. Nejen že se žáci seznámí se zástupci naší fauny, ale dozvědí se o příčinách jejich ohrožení a nebezpečích, která pro ně představuje lidská společnost a naučí se jim pomáhat.
Handicapovaná káně lesní ve voliéře. Foto – David Bubák
Další velkou předností školního pozemku je možnost pozorovat volně žijící druhy ptáků v přírodě. Přes zimu doplňujeme několik krmítek, která jsou hojně navštěvována mnoha ptačími druhy, např.ą zvonky zelenými (Carduelis chloris), čížky lesními (Carduelis spinus), strnady obecnými (Emberiza citrinella), kosy černými (Turdus merula), hýly obecnými (Pyrrhula pyrrhula), mlynaříky dlouhoocasými (Aegithalos caudatus) a samozřejmě sýkorami. V loňském roce byla pravidelným návštěvníkem i červenka obecná (Erithacus rubecula). Ptáky je možné pozorovat i okny přímo z učeben. Na jaře a v létě je areál pozemku hnízdištěm dalších ptačích druhů. K tomu přispívá i několik vyvěšených budek. K pravidelným obyvatelům areálu patří pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), hnědokřídlá (Sylvia communis) i pokřovní (Sylvia curruca), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), zvonohlík zahradní (Serinus serinus), budníček menší (Phylloscopus collybita) a další druhy. Jako napajedlo ptáci hojně využívají vybudované jezírko s vodním tokem.
Rozela pestrá, jeden z druhů papoušků chovaný na stanici. Foto – David Bubák
Přírodovědná stanice je kromě výuky a přírodovědného kroužku využívána i k pořádání přírodovědných soutěží, ukázek kroužkování ptáků a dalším akcím. Pravidelnými návštěvníky jsou děti z mateřských škol nebo ze zařízení pečujících o handicapované děti. Těm dělají často průvodce děti naší školy. Po předchozí domluvě je areál přístupný i dalším zájemcům z řad veřejnosti. Na budování a udržování expozic i celého areálu mají největší zásluhu kolegové pedagogové Zdeněk Borna a Vašek Nýč, ale i další vyučující přírodopisu a pracovních činností.
David Bubák
Mlynařík dlouhoocasý na krmítku. Foto – Zdeněk Borna
