Racci chechtaví patří k naší krajině. Foto J. Rohlena
Racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus) vždy patřil k neodmyslitelnému koloritu tradiční rybniční (ale i zemědělské) krajiny kdekoli v Čechách či na Moravě. V posledních desetiletích (zhruba od počátku 90. let minulého století) dochází v České republice k prudkému poklesu početnosti, která se projevuje zejm. zánikem tradičních hnízdišť na řadě lokalit. Tato situace se projevuje plně i v regionu východních Čech, kde po roce 2000 došlo k zániku drtivé většiny kolonií. V Královehradeckém kraji jsou v současné době obsazovány pouze dvě: kolonie na přehradě Rozkoš na Náchodsku a kolonie na pískovně Štít na Královehradecku. Té však reálně hrozí zánik!
Pískovna Štít, ve střední části snímku se nacházejí hnízdní ostrovy. Foto L. Kadava
Hnízdiště na Štítu nedaleko Chlumce nad Cidlinou bylo ornitology nalezeno v roce 2008 (je však možné, že historie zdejší kolonie je starší), od roku 2010 je pravidelně sledována početnost (2010 – 2014 se početnost pohybovala mezi 250 – 300 páry). Racci zde obsazují umělé ostrůvky, které zde zůstaly po těžbě štěrkopísku. Ostrovy jsou po obvodu porostlé zejm. listnatými dřevinami, v menší míře je přimísený smrk. V posledních letech dochází k rozvoji náletových dřevin i ve vnitřních partiích ostrůvků. Toto zarůstání je pravděpodobně největším rizikem pro zdejší kolonii – rackům zde tak reálně hrozí ztráta hnízdního biotopu. O situaci byl informován vlastník i nájemce a VČP ČSO již v roce 2014 započala snahu o možnost úpravy vnitřních ploch ostrovů, kde racci hnízdí tak, aby zde ptáci mohli hnízdit i v příštích letech. Tato snaha však doposud nebyla úspěšná. Argument nájemce o tom, že nejlepším způsobem ochrany zdejších racků je „ponechat přírodě volný průběh“, nelze akceptovat zejm. z toho důvodu, že oblast hnízdiště se nachází v místech původního hospodářského borového lesa, nyní pozměněného těžbou surovin na vodní plochu a využívanou (vč. terénních úprav) pro sportovní rybolov a na části lokality stále pokračují těžební práce.
Přehled hnízdišt racka chehtavého v roce 2015. Zdroj http://atlas.birds.cz
Jezero II na štítské pískovně. Racci zde vytvořili malou subkolonii v zaplavených vrbových porostech. Foto L. Kadava
Že zarůstání hnízdních ostrovů je velkým problémem pro zdejší racky, je doložen zejm. klesající početností hnízdících párů. Od roku 2013, kdy byla početnost odhadnuta na základě několika sčítání v hnízdní době na 300 párů na 2 ostrovech, došlo k poklesu na cca 160 párů v roce 2015, přičemž na více zarostlém ostrově byla početnost odhadnuta na max. 10 hnízd. Za zmínku stojí jistě situace v roce 2013 a 2014 kdy byly jednotlivé páry nalezeny v částečně zatopených vrbových keřích na jezeře II štítské pískovny – jednou z tezí vysvětlující tuto situaci, je již nedostačující místo pro hnízda ve stávající kolonii a snaha ptáků nalézt náhradní hnízdiště. Z žádného hnízda v této subkolonii nebyla úspěšně vyvedena mláďata. Nutno podotknout, že i v rámci ČR je degradace hnízdního biotopu hlavním uváděným důvodem klesající populace racka chechtavého v naší krajině.
Racek navíc není potravním konkurentem pro zdejší rybí obsádku, jeho potrava je sice převážně živočišná (nejrůznější členovci, brouci, blanokřídlí, dvoukřídlí, žížaly, z obratlovců zejm. drobní hlodavci), avšak drobné ryby tvoří pouze menší část jeho potravního spektra. V létě se v jeho potravě objevuje i rostlinná složka; mláďata konzumují většinou hmyz (zejména brouci a dvoukřídlí). Z vlastního pozorování je pak zřejmé, že převážná část místních racků zalétá na potravní stanoviště mimo vlastní pískovnu.
Hnízdo racka chechtavého se snůškou. Foto L. Kadava
Zdali racek chechtavý z naší krajiny nakonec vymizí, záleží dnes ve značné míře zejm. na postojích majitelů či nájemců dotčených pozemků a jejich vhledu do aktuální situace. Pro racky chechtavé na štítské pískovně to platí bezezbytku!
Lukáš Kadava
Další informace nejen o biologii racka chechtavého naleznete ZDE
