Zpráva z 22. ročníku VVT na Jičínsku

Brávníci sbírali potravu přímo před našimi chatkami. Foto R. Waldhauser

Ve dnech 29.5. – 31.5.2015 se uskutečnil dopředu dlouho avízovaný Výzkumný víkendový tábor Východočeské pobočky ČSO, který proběhl v oblasti Jičínska se základnou v autokempu v Lužanech. Na jarní výborové schůzi byl přijat návrh, aby následující tři VVT byly zaměřeny na podporu právě probíhajícího celostátního mapování hnízdního rozšíření ptáků, tedy do neobsazených a nedostatečně zmapovaných kvadrátů. V tomto konkrétním případě se jednalo o kvadrát 5558, který zahrnuje jednak samotné město Jičín a jeho okolí.

Kroužícího včelojeda jsme pozorovali také přímo na našimi chatkami. Foto R. Waldhauser

Jako osoba pověřená organizací celé akce jsem se rozhodl vyrazit na místo již o den dříve a s dřívějším nástupem do akce souhlasil i Radko Waldhauser, takže ve čtvrtek ráno přijíždíme do autokempu v Lužanech a než dorazí paní, která nás ubytuje, tak sbíráme první data v kempu a u rybníku Marešák, na jehož březích se autokemp rozkládá. Vzhledem k přihlášenému počtu účastníků máme rezervovány čtyři chatky, které jsou umístěny velice šikovně na samém okraji kempu, takže jsme v dokonalém kontaktu s okolní přírodou. Chatky jsou vybaveny vším potřebným a každá nese své jméno na štítku u dveří. Trochu mě zaráží jména dvou chatek – U Mrzouta a U Tupouna. Asi jde o jména nějakých pohádkových postaviček. Využívám své právo prvního výběru a volím chatku s celkem neškodným jménem U Ferdy mravence. Jsem dopředu zvědav, jak půjdou prvně jmenované chatky na odbyt.

Po ubytování již s kolegou Radkem neváháme a vyrážíme na první lokality. Mimo jiné obcházíme celý Dvorecký rybník poblíž Jičína a zdoláváme stoupání ke zřícenině hradu Kumburk, která je obklopena parádním bukovým porostem, kde velmi živě umím představit například lejska malého (Ficedula parva). Toho zde sice nenacházíme, ale je odpoledne a tedy poměrně nevhodná doba pro ptačí aktivitu. Přes tuto skutečnost mě na záznamníku přibývá řada zjištěných druhů, mnohdy rovnou s prokázaným hnízděním a také si užíváme parádních výhledů do kraje z vyhlídkové terasy u hradu.

Chatky ve kterých jsme byli ubytováni. Foto R. Waldhauser

V podvečer se v kempu setkáváme s Radkem Pražákem, který bydlí nedaleko v Hořicích. Ten má jako mapovatel přihlášený sousední kvadrát, ale má dost dobou povědomost i o našem současném kvadrátu. Domlouváme se na příští den časně ráno, Radek Pražák odjíždí zpět domů a my s druhým Radkem se chystáme vyzkoušet produkty kuchyně restaurace Koliba, která je přímo v areálu kempu. Konstatujeme, že produkty jsou to velice zdařilé a navíc navíc i cenově přijatelné.

Ráno vstáváme časně a jako první místo k návštěvě volíme opět Kumburk, kam nás láká vidina lejska malého. Toho sice přes veškerou snahu nenacházíme, ale žluna šedá (Picus canus) není také z zahození. U Kumburku se pak setkáváme s Radkem Pražákem, který sem na námi dorazil. Po Kumburku se rozhodujeme navštívil další podobnou lokalitu, a to zříceninu hradu Bradlec, který leží nedaleko. Jsou zde stejné bukové porosty, jako u Kumburku, takže se rozhoduji zkusit štěstí s nahrávkou lejska malého. Po několika vteřinách se skutečně dočkáváme hlasové odezvy a za další chvíli před námi usedá na několik vteřin na větev samec lejska malého. Než stačím sáhnout po fotoaparátu, lejsek mizí v korunách stromů. Poté navštěvujeme další lokality, např. vrch Zebín u Jičína, Valdštejnovu zahradu Libosad a restauraci Veselka v Jičíně, ve které sice nezjistíme žádný nový ptačí druh, ale zato zde výborně vaří.

Diskuze nad výsledky mapování. Foto R. Waldhauser

V odpoledních hodinách se vracíme do kempu, neboť očekávám příjezd dalších účastníků VVT. Ti, kteří přijíždějí první si zcela podle očekávání vybírají chatku se jménem U Rumcajse. Dilema řeší předseda Tomáš Diviš, který má na výběr mezi jmény U Mrzouta a U Tupouna. Celkem podle očekávání volí Mrzouta a Tupoun zůstává těm, kteří přijedou poslední. Nakonec se schází kompletní sestava, která čítá těchto 14 účastníků (dle abecedy) : Diviš Tomáš, Divišová Jana, Forman Oldřich, Hamplová Kateřina (+ dvě dcery), Jasso Ladislav, Kafka Petr, Krafferová Ivana, Pražák Radislav, Trublová Alexandra, Vaněk Jaroslav, Waldhauser Radko, Zvědělík Tomáš.

Večer na Kolibě domlouváme zítřejší hodinovky v malých kvadrátech a poté se rozdělujeme do skupin, které budou operovat v různých částech kvadrátu. Večer zakončujeme posezením u chatek s konzumací vína z vlastních zásob a náslechem hlasů sov, který přináší negativní výsledek. Ten je pochopitelně zapříčiněn nevhodnou roční dobou (nikoliv konzumací vína !)

Ráno začínáme hodinovky, kterých se účastní i ti méně zkušení a mohou čerpat ze zkušeností jedinečných „sluchařů“ (určování dle hlasů), jakými jsou Tomáš Diviš, Láďa Jasso a Petr Kafka. Po skončení hodinovek se rozdělujeme do dvou skupin + jeden sólista na kole (Radko W.) a vyrážíme do terénu. Skupina ve kterém jsem já si jako první cíl vybírá Úlibickou bažantnici a právě zde zaznamenáváme největší úspěchy dnešního dne. Krátce po zahájení kontroly této lokality nacházíme na stromě hnízdo, které se na první pohled jeví, jako hnízdo káně lesní (uteo buteo). Zkušený specialista na dravce Tomáš Diviš krátce zkoumá okolí hnízda a poznamenává : „Sem se ještě vrátíme, to na káni nevypadá, to by mohl být včelojed !“ Na místo se později skutečně vracíme a nad hnízdem skutečně vykukuje typická hlava včelojeda lesního (Pernis apivorus). Na lokalitě dále nacházíme obsazenou dutinu holuba doupňáka (Columba oenas) a obsazenou dutinu strakapoudů prostředních (Dendrocopos medius), kteří krmí mláďata. I zbytek dne přináší řadu zajímavých údajů o místní avifauně a do diktafonu zaznamenávám stále nové přírůstky. V průběhu dalšího dne navštěvujeme několik dalších lokalit. Zaměřujeme se na kontroly rybníků, které však nepřinášení příliš potěšující výsledky, takže počet zjištěných druhů vázaných na vodní prostředí je velmi nízký.

Radko Waldhauser sleduje dění v korunách stromů u hradu Kumburk. Foto J. Vaněk

Zřícenina hradu Kumburk a jeho okolí – jedna z velmi zajímavých lokalit. Foto J. Vaněk

Část účastníků VVT v Úlibické bažantnici. Foto J. Vaněk

V pozdních odpoledních hodinách zakončujeme práci v terénu a vracíme se na základnu do autokempu. Druhá skupina pod vedením Petra Kafky a Oldy Formana je podstatně vytrvalejší a vrací se až dlouho po nás, ale také s množstvím cenných dat. Den opět končíme posezením a diskuzí nad výsledky mapování.

Při pečlivém pohledu je na snímku vidět typická hlava včelojeda se žlutým okem. foto J. Vaněk

V neděli ráno se domlouváme na společné vycházce do lesů nad obcí Lužany, která již nepřináší žádné nové zjištěné druhy. Za zmínku stojí okamžik, kdy se „dravčař“ Tomáš Diviš zastaví u smrkové mlaziny a praví : „To je přímo stvořené pro hnízdo krahujce“ a s těmito slovy zmizí v porostu. Samozřejmě hnízdo po chvíli nachází a my zapisujeme krahujce obecného (Accipiter nisus) jako další druh do kategorie C (prokázané hnízdění). Po návratu z vycházky se již postupně loučíme a rozjíždíme se do svých domovů.

V průběhu VVT jsme v kvadrátu 5558 zjistili celkem 96 ptačích druhů, například luňáka červeného (Milvus milvus), včelojeda lesního, ostříže lesního (Falco subbuteo). holuba doupňáka, strakapouda prostředního, žlunu šedou, skorce vodního (Cinclus cinclus), ledňáčka říčního (Alcedo athis), lejska malého atd. Všechny výsledky byly zaznamenány do mapovací aplikace na Birds/Avif. Je nepochybné, že akce přispěla velice významným způsobem ke zmapování zvoleného kvadrátu a je příslibem pro další stejně zaměřené VVT.

Lejsek šedý poblíž parku Libosad v Jičíně. Foto J. Vaněk

Závěrem bych rád poděkoval všem účastníkům za výborně odvedenou terénní práci a pozitivní přístup, kterým významně přispěli k výborné atmosféře, která letošní ročník VVT doprovázela. Pro mě osobně bylo odměnou závěrečné hodnocení předsedy Tomáše Diviše, který tento ročník zařadil do pětice nejlepších ze všech dosud pořádaných.

Jaroslav Vaněk