Pan Kolář – zakládající člen krkonošské ornitologické sekce, vrchlabský kroužkovatel spojený zejména s okolím rybníka ve Vejsplaších.
Některá místa naší vlasti odedávna vzbuzovala v místních obyvatelích neobyčejný zájem o ptáky. Patří mezi ně i Krkonoše, jak se o tom zmiňují již dávní autoři historických příspěvků o ptačí fauně nejvyššího českého pohoří. Je sice pravda, že se tehdy jednalo spíše o zájem divoké ptáky kuchyňsky upravovat, případně drobné zpěvné ptactvo po odchycení chovat doma nebo jinému chovateli prodat na trhu. Je ale jisté, že již tehdejší ptáčníci měli ke svým svěřencům neobyčejně vřelý vztah a nejenže ptáky ze zištných důvodů chytali, ale také je v zimě hojně krmili a rádi pozorovali. Dost možná právě tato vášeň pro ptáky se zvolna během staletí přetavila ve všemožné zkoumání a pozorování ptáků i jejich životních projevů, jakému jsme svědky v dnešní době a vyústila v moderní organizovanou a koordinovanou činnost regionálních ptáčníků. Píli a obětavosti našich předchůdců i mnohých současníků, kterým se nejrůznější ptáčkaření stalo takřka životním stylem, totiž vděčíme za to, že si letos připomínáme již 40. výročí vzniku Oblastní ornitologické sekce při Správě KRNAP ve Vrchlabí.
Dobrovolné uskupení (nejen) krkonošských milovníků ptactva, ale i ornitologů amatérských i profesionálních, zde po celou tu dobu bez přerušení vyvíjí prospěšné aktivity na poli monitoringu a ochrany volně žijících druhů pozoruhodných obratlovců, jakými ptáci bezesporu jsou. Vznik a dosavadní úspěšnou existenci ornitologické sekce musíme ale vidět jako vyústění starších pokusů o seskupení místních ornitologů do houfu. Krkonošská ornitologická sekce, jak ji známe dnes, totiž vznikla až napotřetí. Ale popořádku.
Emil Flégl – všestranný vlastivědný pracovník Krkonošského muzea ve Vrchlabí a iniciátor spolkové činnosti krkonošských ornitologů
Nejdříve byla dne 3. dubna 1953 ustavena tzv. Přírodovědecká sekce při Krkonošském muzeu ve Vrchlabí, a to z podnětu Emila Flégla, který byl velmi aktivním a všestranným občanem, a to nejen politicky, ale byl také schopným vlastivědným pracovníkem a publicistou se širokým rozhledem mezi přírodními i společenskými vědami. Již krátce po válce byl ustanoven jako národní správce a později dlouholetý vedoucí Krkonošského muzea (založeno 1883). Tehdejší Přírodovědecká sekce měla až renesančně široký oborový záběr pojímající ve své náplni veškeré přírodopisné zkoumání zdejšího regionu. Je však třeba zdůraznit, že nejaktivnější a nejpočetnější v ní byli právě lidé s vášní pro opeřence, a mezi nimi zejména pánové Flégl, Holubec, Hlavatý, Němec, Libnar a Kolář. Z literárních pramenů se můžeme dočíst, že členové sekce uspořádali celkem 14 společných schůzek za účasti až 19 členů. Ze všech svých schůzí pořizovali podrobné zápisy. O těch se už ale jenom dočítáme a v archivech se nám fyzicky do dnešní doby bohužel nedochovaly. Členům spolku se také podařilo naplnit a vydat 8 čísel Přírodovědeckých zpráv z Krkonoš, které jsou dodnes uloženy v regionálním fondu knihovny Krkonošského muzea při Správě KRNAP ve Vrchlabí. Pravděpodobně z důvodů velmi širokého zaměření Přírodovědecké sekce se nedařilo její činnost dobře koordinovat a sekce se začala zvolna rozpadat. Ornitologové pak postupně působili opět každý sám za sebe, byť přátelské vztahy mezi sebou jistě nadále udržovali.
Maringotka, útočiště spolupracovníků Akce Balt, významného mezinárodního projektu sledování migrujících ptáků.
Po několika letech se vedoucí vrchlabského Krkonošského muzea Emil Flégl pokusil ornitology znovu seskupit a z jeho podnětu byl dne 14. září 1962 založen Ornitologický kroužek při Krkonošském muzeu. Přípravu činnosti, tentokrát již úžeji zaměřené skupiny, si vzal Emil Flégl k srdci a připravil velmi podrobnou programovou náplň kroužku, která měla 30 bodů! Aktivita kroužku se rozjela velmi slibně a nadšení ornitologové začali v regionu viditelně působit jak v ochraně a výzkumu ptáků, tak i v popularizaci ornitologie potažmo ochrany přírody. Spolupráce s MNV Vrchlabí, místními školami i Domem pionýrů a mládeže dávala tušit dobré budoucí výsledky činnosti. Mezitím byla založena Správa Krkonošského národního parku a došlo k zařazení instituce Krkonošského muzea pod nově vzniklou ochranářskou organizaci. Poslední schůzka Ornitologického kroužku, a to za účasti významného představitele Správy KRNAP, se uskutečnila dne 1. dubna 1964. Řešení nových úkolů a priorit souvisejících s provozem Správy KRNAP a ochranou přírody nového národního parku zapříčinilo přechod části členů do nově vzniklého Sboru dobrovolné stráže přírody. Tam ovšem ornitologie byla jen zcela okrajovou záležitostí a kroužek se tedy záhy, na více než 10 let, opět rozpadl. Za přesné datum vzniku dnešní Ornitologické sekce při Správě KRNAP považujeme 23. leden 1975, kdy se uskutečnila společná zahajovací schůze za účasti asi 22 lidí. Na tomto setkání byl také zvolen 5 členný výbor nejaktivnějších členů, které dnes považujeme za zakladatele sekce. Byli to pánové Grúz, Hlavatý, Ouzký, dr. Miles a Němec. Vzhledem k tomu, že účastí několika nejaktivnějších členů se všechny tři krkonošské ptákařské spolky překrývají, je snad možné dnešní Oblastní ornitologickou sekci při Správě KRNAP považovat téměř za dědice a následníka obou předchozích uskupení.
40 let již vychází také zpravodaj Prunella, významný archiv poznatků zejména o krkonošské avifauně.
Je jistě na místě zde poděkovat Správě Krkonošského národního parku za to, že poskytuje Ornitologické sekci výborné zázemí nezbytné pro činnost tohoto spolku a umožňuje též vydávání zpravodaje Prunella, který pravidelně vychází již 40 let a uchovává v sobě cenné zprávy o stavu ptačí fauny Krkonoš a blízkého podhůří. Poděkovat je třeba i těm, kteří Ornitologickou sekci založili, stejně jako všem členům, kteří se o její aktivní a prospěšnou činnost nadále zasluhují.
Jakub Šimurda
