V cele Evrope dodnes hnizdi asi 5.500 paru orlu skalnich (Aquila chrysaetos). Jedinymi zememi, odkud pricinenim cloveka tento druh jako hnizdni zcela vymizel, jsou Irsko a Ceska republika. V Irsku od roku 2001 uspesne probiha repatriacni projekt, jehoz cilem je navratit orla skalniho irske prirode.
Ceske zeme byly v minulosti domovem dvou druhu velkych orlu – morskeho (Haliaeetus albicilla) a skalniho. Oba byly clovekem vyhubeny. Orel morsky se po uspesne repatriaci v letech 1979 az 1984 do nasi prirody jako hnizdni druh vratil a jeho populace stale narusta, orel skalni na svou prilezitost stale ceka. Repatriacni projekt, naplanovany na roky 2006 az 2010, ma orlum navrat do ceske prirody usnadnit. V ramci tohoto projektu bylo v Moravskoslezskych Beskydech vypusteno 15 mladych orlu.
Repatriacni projekty, jejichz hlavnim cilem je navraceni puvodnich clovekem vyhubenych druhu zivocichu, ale i rostlin do jejich prirodniho prostredi, probihaji jak u nas, tak v rade evropskych zemi. Diky repatriacnim projektum byla napr. zachranena populace zubra evropskeho (Bizon bonasus) nebo divoke populace kone Prevalskeho (Equus przewalskii). V soucasne dobe probihaji programy na zachranu a podporu populaci napr. perlorodky ricni (Margaritifera margaritifera), jasone cervenookeho (Parnassius apollo), lososa obecneho (Salmo salar), strevle potocni (Phoxinus phoxinus) a mnoha dalsich. Z projektu pro ptaky je znamy napr. projekt na zachranu ibisa skalniho (Geronticus eremita), jine jsou zamereny na orlosupy bradate (Gypaetus barbatus), supy hnede (Aegypius monachus), ale i pustiky belave (Strix uralensis), orly morske ci treba lunaky cervene (Milvus milvus) nebo jestraby lesni (Accipiter gentilis). Na repatriacnich programech se ve velke mire podileji zoologicke zahrady, dalsi vedecke instituce (u nas napr. AOPK CR) a nevladni organizace (u nas napr. CSOP).
Na repatriacni programy mezi odbornou verejnosti nepanuji jednotne nazory. Zatimco jedni nelituji casu, penez a nervu, aby pomohli mizejicim ci jiz vymizelym rostlinam a zivocichum vratit se do mist, kde se kdysi vyskytovali v prosperujicich populacich, jini jsou k temto snaham skepticti a rikaji, ze je lepsi pockat na samovolny navrat druhu na puvodni lokality.
Na navrat orlu skalnich jako hnizdiciho druhu ceka do Ceske republika uz vice nez sto let. Pritom neni zdaleka jiste, zda by se prirozenou cestou vubec nekdy dokazali vratit. Nejblizsi pravidelna hnizdiste se nachazeji na Slovensku. Orli skalni jsou prisne vazani na misto sveho narozeni a nove vznikle pary obsazuji hnizdni teritoria temer vyhradne v blizkosti rodicovskeho paru, resp. na uzemi stavajici hnizdni populace. Z toho pohledu, ale i z hlediska dalsich negativnich faktoru ovlivnujicich populaci orlu skalnich na Slovensku, je tedy temer vylouceno prirozene rozsireni tohoto druhu na uzemi Ceske republiky. Proto skupina odborniku dospela k nazoru, ze nastal cas orlum pomoci.
Orel skalni z nasi prirody nikdy nevymizel docela, mladi ptaci k nam pomerne casto zaletaji ze sousedniho Slovenska a pravdepodobne i odjinud. Cilem projektu je vytvoreni stabilni hnizdni populace, tak jako tomu bylo v Moravskoslezskych Beskydech pred 150 lety. Predpoklada se nasledne propojeni se slovenskou populaci a pozdejsi sireni orlu skalnich i na dalsi uzemi CR. Na projektu spolupracuji odborne organizace, vcetne nestatnich (ZO CSOP v Novem Jicine – Zachranna stanice v Bartosovicich na Morave, sprava CHKO Beskydy a ZOO Ostrava) a predni odbornici z oblasti ornitologie, telemetrie a pod.
Orel skalni, nadherny majestatni dravec ma rozpeti kridel 190 az 220 cm, vazi 3-6,7 kg a pohlavni dospelosti dosahuji v 3-6 letech zivota. V prirode se ptaci mohou dozit prokazatelne az 38 let, v zajeti 50 i vice. Po dosazeni dospelosti ziji v trvalych parech. Ke hnizdeni si postupne buduji 1-4 mohutna hnizda, jak na skalach, tak i na stromech. Vetsinou snaseji dve vejce. Z vylihnutych mladat v naproste vetsine prezije pouze drive narozene mlade. U karpatske populace orlu skalnich je vyvinuty temer stoprocentni kainismus – to znamena, ze starsi silnejsi mlade zabije mladsiho slabsiho sourozence. V nekterych pripadech slabsi mlade dokonce muze zabit i samice – jeho matka. Prezivsi mlade pak opousti hnizdo ve veku 10-11 tydnu a byva jeste nekolik mesicu krmeno rodici. Jako potrava slouzi orlum obratlovci, kteri jsou v jejich teritoriich nejdostupnejsi. V nasich (ceskych a slovenskych) podminkach to byvaji napr. jezci, holubi, kuny, mlade lisky, zajici, ale velmi casto take mensi hlodavci, obojzivelnici a plazi. V zimnich mesicich tvori jejich podstatnou cast potravy maso z padlych zvirat.
V ramci ceskeho repatriacniho jsou projektu vypoustena mladata orlu, ziskana se souhlasem vladnich instituci ochrany prirody Slovenske republiky ze slovenskych hnizd. Z hnizd jsou odebirana slabsi mladata, ktera by v prirozenych podminkach byla odsouzena ke smrti. Mladata, odebrana z hnizd ve veku priblizne peti dnu, jsou nasledne vychovana adoptivnimi matkami (handicapovane orlice) v Zachranne stanici v Bartosovicich na Morave. Kontakt s clovekem je zamerne omezen na naproste minimum. Ve stari 55-60 dnu, kdyz mladata jiz zcela samostatne prijimaji potravu a reguluji telesnou teplotu, jsou prepravena do vypousteci voliery o rozmerech 10 x 8 x 3 m, postavene v okrajove casti Beskyd. Ve stari 85-95 dnu je pak voliera otevrena a mladata maji volnou cestu do volne prirody. U mladat dochazi ke vtisteni daneho prostoru jako mista jejich narozeni. Ptaci jsou pak nekolik mesicu prikrmovani az do doby, nez se zcela osamostatni.
Vsem vypoustenym mladatum je odebran vzorek krve pro analyzu DNA, vsechna jsou oznacena mikrocipy, ornitologickymi krouzky a vysilackami a jsou po vypusteni sledovana. Vysilacky, ktere se orlum upevnuji na zada pomoci teflonovych pasek, by mely vysilat signal po dobu ctyr let. Zatim tato technika funguje a diky tomu je dobry prehled, kam vypusteni orli zaletaji.
V Beskydech, stejne jako v jinych castech CR nebo treba na Slovensku, predstavuje nejvetsi nebezpeci pro orly clovek. Clovek, ktery strili i po zviratech, ktere zakon prisne chrani a ktery se nezdraha licit jedovate nastrahy. Orlice Anca, ktera byla vypustena jako jedno z prvnich ctyr mladat v Beskydech v srpnu 2006, byla v listopadu tehoz roku nalezena postrelena. Mela stesti v nestesti – diky vysilacce byla nalezena uz den po jejim postreleni, coz ji zachranilo zivot. Vylecena byla znovu vypustena na svobodu v kvetnu 2007. Samice Gabca, vypustena v roce 2007, takove stesti nemela. Na svobode se mela dobre, byla zdrava a silna. Potom vsak sezrala otravenou navnadu. Posla v krecich udusenim na otravu karbofuranem.
Projekt repatriace orla skalniho byl v CR zahajen v roce 2006 a do roku 2010 bylo v ramci neho v Moravskoslezskych Beskydech vypusteno patnact ptaku. Dva mladi orli prokazatelne uhynuli a u jednoho doslo ke ztrate satelitniho signalu a lze predpokladat, ze rovnez nezije. Dvanact vypustenych mladych orlu pravdepodobne zije na volnosti.
V roce 2010, v patem roce projektu, se dostavil prvni hmatatelny pozitivni vysledek. V tomto roce doslo v Ceske republice po vice jak sto letech k zahnizdeni orlu skalnich. Par mladych orlu z projektu – samice Filomena (vypustena v roce 2007) a samec David (vypusten o rok drive) – vystavel hnizdo na jedli ve vysce 21 metru. Samice snesla jedno vejce, ktere inkubovala. Hnizdeni ale bylo neuspesne, protoze hnizdni par nebyl dosud pohlavne dospely. Presto se jedna o jednoznacny uspech a lze cekat, ze v nasledujicim roce se par pokusi o hnizdeni znovu. V roce 2011 uz by se mohlo jednat o pokus uspesny.
Orel skalni je v Ceske republice chranen zakonem c. 114/1992 Sb., o ochrane prirody a krajiny a jeho provadeci vyhlaskou je zarazen mezi kriticky ohrozene druhy. Prisna ochrana tohoto druhu vyplyva take ze smernice Rady c.79/409/EEC Evropske unie z 2.dubna 1979 o ochrane volne zijicich ptaku.
Podle stranek www.orelskalni.cz a informaci od Otakara Zavalskeho zpracovala Sve
Aktualni informace o projektu je mozno sledovat na strankach projektu zde, dalsi informace najdete i na strankach spolupracujicich subjektu – zoo Ostrava zde a Aktualne.cz zde.
Videogalerie projektu je zde, fotogalerie naleznete zde.
