Sykory v uplynule zime nevytvarely v blizkosti krmitek pocetna spolecenstva. Foto – Libor Dostal.
Pozorovani zimujicich ptaku na krmitcich v uplynulem zimnim obdobi leckteremu pozorovateli neprineslo prilis radosti. V porovnani s predchozimi zimami, kdy bylo ptaci spolecenstvo daleko pestrejsi i pocetnejsi, byla zimni sezona 2011/2012 daleko chudsi. Situace na krmitcich v intravilanu obci byla obdobna se situaci v tvrdych podminkach horskeho lesa (Jizerske hory – 800 m n. m.). Vyrazny byl zejmena 50 – 70 % pokles pocetnosti vetsiny zimujicich jedincu, i kdyz druhove spektrum zustalo temer zachovano. Vyjimkou byl pouze zvyseny podil vrabcu polnich (Passer montanus) a dalsi ubytek vrabce domaciho (Passer domesticus) na stalem krmitku v Jablonnem nad Orlici – 450 m n. m. a u Hradce Kralove – 250 m n. m. (St. Simek).
Neni ale treba jakkoli smutnit – ptaci tu jsou stale a prave v techto dnech, na pocatku pevecke sezony o sobe davaji vedet. Pokusme se poodhalit nektere priciny ubytku operencu na krmitcich a pochopit zmenu v jejich obvyklem chovani na prikladu dutinovych pevcu, predevsim sykor.
Cizci lesni se na krmitcich objevovali za jarniho tahu a ve velkych poctech. Foto – Stanislav Simek.
Vzpomeneme-li na prubeh predchozi hnizdni sezony, musime uznat, ze zvlaste hmyzozravi ptaci nemeli na ruzich ustlano. Nahle a pomerne silne mraziky pocatkem kvetna velmi negativne ovlivnily prubeh vegetace a nasledne i vyvoj hmyzich spolecenstev. V lesnim prostredi byly spaleny rasici pupeny i prvni listky listnatych drevin (buku, briz, misty i dubu atd.) na velkych plochach. S odumirajicimi listy mizely i housenky nejhojnejsich lesnich druhu nasich motylu, kterymi se drobni hmyzozravi pevci v nejproduktivnejsim prvnim hnizdeni nejcasteji zivi. Patri k nim napriklad housenky pidalky zhoubne (Erannis defoliaria) i pidalky podzimni (Operophtera brumata), lihnouci se ze zimujicich vajicek na listnatych drevinach brzy zjara pri raseni pupenu. Stejne tak housenky bezneho obalece duboveho (Tortrix viridana) se zacinaji vyvijet v obdobi raseni dubu a vytvareji pro drobne hmyzozrave ptactvo bohatou potravni nabidku jiz na prelomu dubna a kvetna.
Na nedostatek koristi drobni pevci velmi casto reagovali opoustenim zapocatych a take inkubovanych snusek nebo nezahnizdili vubec. Pary, kterym se uspesne vylihla mladata, je velmi casto nedokazaly uzivit. V nejchudsich lokalitach dochazelo k uhynu casti sourozencu nebo take celeho hnizda ve stari kolem 8 dnu, kdy prudce narusta spotreba potravy. Dochovavana mladata byla mnohdy podvyzivena, s napadnymi rozdily ve vyvinu a nestejnomernym operovanim.
V nejvice postizenych listnatych porostech se z poctu inkubovanych vajec dozilo vzletnosti 28 % (n = 312 hnizd) mladych ptaku. Dlouhodobe se naopak pocet uspesne vyvadenych mladat ve stejnem uzemi pohybuje mezi 80 – 90 %. Podil ztrat u zapocatych snusek, prokazatelne zpusobeny prudkym snizenim potravni nabidky, se u budkovych populaci v roce 2011 pohyboval kolem 30 %, ackoli v priznivejsich sezonach dosahuje necelych 5 %. Hnizdici pary byly navic vystaveny zvysenemu predacnimu tlaku ze strany kun, ktere po zhrouceni a hlubokem propadu populacnich hustot drobnych hlodavcu daleko intenzivneji patraly po nahradni koristi. Napriklad v mestskych lesich u Hradce Kralove (260 m n. m.) podil ztrat zpusobeny kunami dosahl 50 % oproti predchozim letum, kdy nepresahoval hranici 20 %.
Jikavci se na krmitcich v zime 2011/2012 zdrzovali jen kratce. Foto – Stanislav Simek.
Propad v pocetnosti odchovavanych mladat byl castecne kompenzovan prumernou uspesnosti v porostech s vyssim podilem jehlicnatych drevin, predevsim borovice a smrku, kde ptaci meli moznost odchovavat diky sirsimu potravnimu spektru 63 % mladat (4,87 ml./hnizdo, n = 383 hnizd). Zaklad potravy tu tvorily hojne housenice pilatky smrkove (Lygaeonematus abietinus) i dalsich druhu pilatek, prodelavajici velmi rychly vyvoj od poloviny kvetna do pocatku cervna i housenice prvni ze dvou generaci hrebenule borove (Diprion pini), vytvarejici potravni zdroje od pocatku kvetna do poloviny rijna. Potravu u pozdnich, nahradnich a druhych snusek drobnych hmyzozravych pevcu tvorily nejcasteji housenky pidalky tmavoskvrnace (Bupalus piniarius), ktere se objevuji na borovicich od konce cervna do cervence i housenice ploskohrbetky smrkove (Cephaleia abietis) vyhledavane ptactvem od druhe poloviny cervna do konce srpna.
Pokles celkove distribuce mladych ptaku byl vsak natolik vyrazny, ze zabranil dosazeni obvykle pocetnosti v populacich pred prichodem zimnich mesicu.
Snizeni potreby navstevovat krmitka v zimnim obdobi bezesporu take souvisi s dostatecnou nabidkou prirozene potravy v podobe stromovych semen. Navzdory ztrate casti kvetenstvi i asimilacni plochy pocatkem kvetna velmi dobre plodily buky, javory, lipy i brizy. Bohata byla i plosna uroda smrkovych sisek, ktere uz od pocatku listopadu 2011 a nasledne po cele zimni obdobi poustely semena, kterymi se do znacne miry zivily nejen sykory (Paridae), brhlik lesni (Sitta europaea), soupalek dlouhoprsty (Cerhia familiaris), ale vyuzivali jich predevsim zimujici semenozravi pevci, jako je penkava jikavec (Fringilla montifringilla) i penkava obecna (Fringilla coelebs). Vsichni jmenovani ptaci se zpravidla pohybovali v malych smisenych hejnkach do 20 jedincu, rozptylenych po sirokem uzemi. S penkavami obou druhu nebylo vzacnosti se setkat po cele zimni obdobi i v lesnich komplexech v nadmorske vysce kolem 800 m. Po odezneni silnych mrazu koncem unora se tu s nimi objevila take pocetna hejna cizku lesnich (Carduelis spinus) a male skupinky hylu obecnych (Pyrrhula pyrrhula). Sykory byly trvale rozptyleny v lesnich porostech daleko od krmitek, ktera, podobne jako ostatni druhy pevcu, navstevovaly velmi narazove a nepravidelne.
Miroslav Dusik
Smisene hejnko pevcu pod krmitkem. Foto – Stanislav Simek.
