Vznik Východočeské pobočky ČSO byl od samého počátku provázen velkým zájmem amatérských prnitologů, do té doby částečně organizovaných na Pardubicku v Přírodovědeckém klubu při Závodním klubu ROH Tesla Pardubice, který pod svá křídla přijal i naši pobočku. Brzy po ustavující schůzi dne 16. 3. 1975 se do pobočky přihlásilo 120 členů a zakrátko jejich počet vzrostl na 200 členů (OBHLÍDAL 1980). Mnozí z členů pobočky systematicky a intenzivně pracovali v terénu, a tak se už po několika letech ukázala naléhavá potřeba podnítit je ke zpracování zajímavých výsledků a umožnit jejich publikování v pobočkovém časopise. V roce 1980 bylo vydáno jeho první číslo pod názvem Sborník Východočeské pobočky Československé ornitologické společnosti při ZK ROH Tesla Pardubice, prozatím z opatrnosti bez číselného označení. Ještě ve stejném roce však vyšlo další číslo, tentokrát už označené jako římská dvě a do roku 1988 ještě dalších osm čísel.
V roce 1989 převlékl náš časopis obálku a přijal dodnes platný název Panurus a s výpadky technického charakteru jen v letech 1994, 1999 a 2005 vychází každoročně. Vedoucím redaktorem všech deseti čísel „Sborníku“ a Panuru č. 1 až 5 byl Jan Sklenář, tehdejší zoolog Východočeského muzea v Pardubicích. Vedoucím redaktorem Panuru č. 6 až 10 byl Vladimír Lemberk a Panuru č. 11 až 15 Jana Vanková, později Bělková. Počínaje číslem 16 a konče číslem 23 vedl redakci Panuru Martin Paclík a od č. 24 s vročením 2015 povede jeho redakci Libor Praus.
Za celou dosavadní historii našeho sborníku byli řadovými členy redakčních rad František Bárta, Tomáš Bělka, Milan Černý, Tomáš Diviš, Radek Hampl, Kryštof Harant, Miloslav Hromádko, František Obhlídal, Václav Pavel, Jan Plesník, Jiří Rejl, Ladislav Štancl, Lubor Urbánek a Pavel Žďárek. S překlady cizojazyčných souhrnů pomáhali redakci Věra Doležalová, Václav Koza, Jan Plesník, Vladimír Šabata, Helga Štanclová, Jana Vanková-Bělková, Jan Žďárek a Pavel Žďárek; někteří z autorů si překlad souhrnu své práce dodali sami. Distribuci sborníku dlouhá léta spolehlivě zajišťoval L. Chmelař. Příprava sazby a tisk sborníku před rokem 1989 byly věrným odrazem technických možností doby i bedlivého dozoru politických orgánů nad vznikem a rozšiřováním neoficiálních tiskovin. Až do č. 5 byly pro tisk připravovány matrice na klasickém mechanickém psacím stroji a tisk byl zajišťován v podnikové tiskárně národního podniku Tesla na náklady jeho závodního klubu. Počínaje č. 6 z roku 1995 byla sazba prováděna na textovém editoru počítače a tisk zajišťovala profesionální firma. Panurus tak dostal novou a důstojnou grafiku, ale výboru pobočky ke starostem o jeho finální výrobu, uskladnění a distribuci přibyl nový úkol zajistit finanční prostředky na jeho výrobu.
Velikost nákladu našeho sborníku nebyla dlouho v tiráži uváděna, ale č. 10 „Sborníku“ a č. 1 Panuru mělo deklarovaný náklad 600 výtisků a další dvě čísla Panuru dokonce po 700 výtisků. V následujících letech náklad postupně klesal až na současných 300 výtisků při stále rostoucích zásobách neprodaných sborníků. Zároveň ovšem neustále stoupaly náklady na jeho výrobu, a tak je v současnosti existence časopisu Panurus nejvíce ohrožena nezájmem ornitologů, a to zejména členů naší pobočky. A přitom je to také, ale spíše především Panurus, který svou existencí podtrhuje smysl a určuje úroveň naší pobočky nejen ve vztahu ke svým členům a jejich práci, ale je i jednou z bran do prostoru poznání a ochrany přírody regionu. Mohou-li tedy členové naší pobočky významně podpořit její smysl a vážnost, pak zájem o její sborník je jednou z nejúčinnějších cest.
Tomáš Diviš
Sborník VČP ČSO 2/1981 (obsah není k dispozici)
