Jaro je obecne v prirode symbolem zrozeni, dobou rozmnozovani a peci o potomstvo. Nejinak je tomu i u ptaku. A v tomto, prave probihajicim, hnizdnim obdobi, kdy se v ruzne fazi hnizdeni nachazi vetsina ptacich druhu, je od druhu Homo sapiens nanejvys eticke, temto malym hrdinum, vyhledavajicim v pritomnosti cloveka a jeho staveb bezpeci, ukryt a nekdy i snazsi dostupnost potravy, tuto prirozenou a krasnou aktivitu umoznit a poskytnout jim, byt jen docasne, nekdy jen na velice kratke obdobi, azyl. Jsou druhy, ktere s duverou doprovazeji cloveka od nepameti, a to nejen pri hnizdeni – v dobe, pro ne tak velke energeticke narocnosti a pile.
Na druhe strane jsme v soucasnosti svedky vzniku tohoto generalistickeho chovani dalsich novych druhu, ktere donedavna vyuzivaly pro ne typicke biotopy. V mestskem prostredi se tak lze vedle tradicni hrdlicky zahradni (Streptopelia decaocto) v ramci cele republiky setkat stale casteji napriklad s hnizdicim holubem hrivnacem (Columba palumbus), vedle hojne postolky obecne (Falco tinnunculus) ze sokolovitych dravcu (Falconidae) v mestskem prostredi zahnizdil sokol stehovavy (Falco peregrinus) apod. Nejvetsi zajem o toto prostredi projevuji zastupci radu pevcu (Passeriformes), napr. kos cerny (Turdus merula), vrabec domaci (Passer domesticus), konipas bily (Motacilla alba), lejsek sedy (Muscicapa striata), penkava obecna (Fringilla coelebs), zvonek zeleny (Carduelis chloris), nektere druhy penic (Sylviidae) a krkavcovitych (Corvidae). Nelze opomenout ani hojne se se strech typicky ozyvajiciho kominicka, cermacka – rehka domaciho (Phoenicurus ochruros) a mnoho dalsich. Stale hojneji v mestskych aglomeracich hnizdi drozd kvicala (Turdus pilaris).
Stale vetsi zajem ze strany ptaku neni ovsem zdaleka opetovan ze strany cloveka, ba naopak. Sve o tom vedi jak vlastovkoviti (Hirundinidae), tak druh, ktereho se soucasne pusobeni cloveka dotklo snad nejmarkantneji, o cemz hovori dramaticky pokles jeho pocetnich stavu a na ktereho by pasovalo od K. J. Erbena vypujcene „Tak svet odplaci“. Rec je o rorysi obecnem (Apus apus). Vice o tomto druhu a moznostech jeho ochrany lze nalezt na specialnim „rorysim webu“ www.rorysi.cz.
Ani sovy nebyly usetreny vlivu modernich lidskych aktivit. Utrpely predevsim hlavni predstavitele synantropnich druhu: sova palena (Tyto alba) a sycek obecny (Athene noctua), ktere byly na mnoha mistech jeste pred par desitkami let hojne. Dnes na mnoha mistech zcela vymizely, nebo se tomuto stavu blizi. Podle nekterych studii za to mohou hlavne zmeny v architekture a architektonickych prvcich.
A prave moderni stavebni technologie i zmena architektury samotne v prubehu druhe pulky 20. stoleti jsou hlavnimi duvody ztrat prirozenych hnizdnich stanovist jak pro ptaky (Aves), tak i nektere druhy letounu (Chiroptera). Nutno podotknout, ze umistovani nahradnich hnizdnich prilezitosti, tedy vyvesovani hnizdnich budek, byt sebelepe konstrukcne resenych, je treba chapat pouze jako reseni nahradni, docasne a nenahrazujici plnohodnotne puvodni hnizdni moznosti.
Je na nas lidech, jakou cestu si zvolime, v dobe, kdy je jeste moznost volby. Zda v sobe i v teto dobe nalezneme dostatek ohleduplnosti, ochoty, chuti a vule. Jsou i jina stvoreni, sdilejici s nami tento svet, ktera si trochu te aktivni ochrany, osvety a podpory zaslouzi, aby si i oni mohly to same rikat o nas lidech.
Tomas Sladek
