Morčák bílý (Mergellus albellus) Foto: Milosz Kowalewski
Globální oteplování způsobuje změny v rozšíření mnohých druhů ptáků. Jedním z nich je morčák bílý (Mergellus albellus), vzácný a celoevropsky chráněný druh kachny, jehož zimující populace se v důsledku zmírnění klimatických podmínek posunula v posledních 25 letech do severovýchodní Evropy. Nejnovější studie v časopisu „Diversity and Distributions” devatenácti vědců z šestnácti evropských zemí, založená na výsledcích Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census), dokazuje, že Ptačí oblasti, (Special Protected Areas – SPA), které byly vyhlášeny na základě Směrnice o volně žijících ptácích, přispěly k uvedeným změnám v rozšíření tohoto zajímavého druhu.
„V severovýchodní Evropě nyní zimuje 32 % celosvětové populace morčáků bílých, což je zřetelný nárůst oproti 6 %, které tam zimovaly před dvěma desetiletími. Navíc byloprokázáno, že nárůst populace v posledních 25 letech je v Ptačích oblastech dvojnásobný oproti nechráněným lokalitám“ říká Diego Pavón Jordán z Finského přírodovědného muzea. Výzkum dokládá, že kvalitně připravená síť chráněných území může redukovat vliv klimatických změn na biodiverzitu tím, že ochrání nejvhodnější prostředí pro jednotlivé druhy, které je pak mohou využít při svém šíření.Výsledky právě publikované studie ale odhalily určité nedostatky sítě Ptačích oblastí, a to zejména na severu EU. Některé země vyhlásily tento typ chráněných území před více než 20 lety, kdy ještě nebyly brány v úvahu změny životního prostředí, kterým jsme nyní vystaveni. Více než 8 z 10 morčáků bílých zimujících v Lotyšsku a ve Švédsku se vyskytuje v dosud nechráněných územích a ve Finsku se na podobných nechráněných lokalitách nachází téměř všichni morčáci bílí.
Morčák bílý (Mergellus albellus) Foto: Milosz Kowalewski
„V případě, že budou změny distribuce druhů v důsledku klimatických změn pokračovat i v budoucnu, vyvstane jasná potřeba aktualizovat síť Ptačích oblastí nejen pro morčáka bílého, ale také pro mnohé jiné druhy ptáků. Jen tak může být naplněn smysl této sítě, jímž je zachování efektivní ochrany jednotlivých druhů“, říká Aleksi Lehikoinen z Finského přírodovědného muzea. Autoři uvedené studie považují za důležité i zachování Ptačích oblastí na tradičních zimovištích v jihozápadní Evropě, kam se mohou ptáci přesunout v případě nepředvídatelných klimatických výkyvů. Kromě toho je však nutné rozšíření sítě monitorovaných lokalit zejména v severovýchodní a střední Evropě, kde se objevují nová zimoviště. Vytvoření komplexní sítě Ptačích oblastí v celém areálu rozšíření je hlavním cílem Směrnice o ptácích EU a sítě lokalit Natura 2000. Pro jeho dosažení musíme věnovat větší úsilí výzkumu a ochraně populací vodních ptáků i jejich prostředí.
Petr Musil, převzato z TZ www.waterbirdmonitoring.cz
Orig. článek v časopise Diversity and Distributions ZDE, nebo si o něj můžete požádat na p.musil(@)post.cz
