V rámci výzkumu „boleslavské“ hnízdní populace slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) jsou shromažďována i data, vztahující se k příletu a odletu druhu. Přestože přílety jsou sledovány již od roku 1983, teprve v novém století byl návrat prvních jarních ptáků zjišťován i s využitím přehrávky zpěvu a odchyty pro kroužkování.
O jarním návratu je obecně známo, že bývá rychlejší než podzimní odlet do zimovišť; ptáci jsou hnáni potřebou hnízdit. U slavíků, podobně jako u jiných pěvců, jsou těmi nejrychlejšími staří samečci, se zkušenostmi z předchozího hnízdění i z cesty domů. Podle mých poznatků to platí bezezbytku. Nejčasnější datum jarního návratu do zkoumané oblasti je 10. dubna 2009.
První zpěv samců se ozve za dva až tři dny po příletu, záleží na počasí, v prvních dnech si lze vypomoci nepříliš hlasitou přehrávkou zpěvu. Pták se podobně tiše většinou ozve.
Samice přilétají oproti nejčasnějším samcům zhruba o deset až čtrnáct dnů později a jsou připraveny okamžitě hnízdit. Plný stav hnízdních párů je v oblasti koncem první dekády května.
Odlet mohl být vyhodnocován teprve poté, co byl nalezen způsob, jak ptáky v prostředí v létě vůbec prokázat. Vyhledávání adultních slavíků v místě pelichání se dnes spolehlivě daří s pomocí provokace kontaktními hlasy, především „vrčivým“ varováním. Údaje jsou tak shromažďovány za posledních pět let. Zvlášť je evidován odlet mladých (tohoročních) ptáků, zvlášť pak slavíků víceletých. V tomto směru jsou patrné rozdíly s tím, že tohoroční ptáci po částečném přepelichání z oblasti nepospíchají, zatímco slavičí rodiče mizí bezprostředně po ukončení kompletní výměny peří.
Rekord v prodlení mladého slavíka je 6. září 2009, starý pták má nejzazší datum pobytu v místě pelichání 5. září 2010 – s tím, že u něj šlo o problémy s dorůstáním letek pravého křídla. Při odletu platí obrácený scénář než na jaře, kdy samice odlétají o deset až čtrnáct dní dříve. Mohou si to dovolit, protože podle nově ověřených zjištění se samci zdržují déle u mláďat a pelichají tak se zpožděním.
Zatímco na jaře lze využít k zjišťování přítomnosti ptáků přehrávky zpěvu, v létě to možné není. Snad u mladých samečků, které zvědavost láká ke zdroji hlasu. Dospělí slavíci obecní na zpěv vůbec nereagují, prokázat se dají – jak už bylo řečeno – kontaktními hlasy, a to obě pohlaví. Bylo vyzkoušeno opakovaným vypočítáním termínu, že bezprostředně po ukončení procesu pelichání staří slavíci obecní z oblasti mizí. Mají v tom čase výrazné tukové zásoby a k cestě jsou připraveni. Jak ukázal výsledek sledování odletu zřejmě dvouletého „ostrovního“ slavíka anglickými kolegy, cesta přes Evropu do první významné zastávky může být poměrně rychlá.
Zejména starší slavíci zvládají obě cesty nápadně spolehlivě, svědčí o tom více než dvě stovky kontrolních odchytů po roce a déle.
Že ani kříženci mezi slavíkem obecným a slavíkem tmavým (Luscinia luscinia) nejsou na tom s kondicí nijak špatně, svědčí jedinci, určení jako starší dvou let, tedy nejméně s dvěma návraty ze zimoviště. K nim patří i nedávno odchycená hybridní (nehnízdící) samice, u které byl stanoven věk nejméně tří let!
Zaměřením se ve výzkumu i na problematiku fenologie, nebyl dosud prokázán vliv případného oteplování klimatu, s ohledem na návrat do oblasti SV Mladoboleslavska.
Pavel Kverek