Kormorán malý. Foto – Eva Stets.
Východní Čechy – Otepluje se. Na politické scéně jistě ne, ale termín globální oteplení (jak se nyní módně ujalo, výstižněji však určitě klimatické změny) postřehnou jako jedni z prvních přírodovědci. Markantnější příznaky dokládajících změny podnebí zjišťují již delší dobu například botanici či entomologové. Tyto příznaky spočívají především ve změnách a posunech geografického rozšíření některých druhů rostlin a hmyzu. V případě savců, a ještě více ptáků, jejichž akční rádius je obecně vysoký, nemusí být takové změny zpočátku nápadné a mohou být přikládány rovněž jiným vlivům. Ať tak či onak, pomalu si zvykáme, že v přírodě zastihujeme některé dříve nevídané druhy ptactva a poznenáhlu se naopak loučíme s těmi, které u nás bývaly třebas pravidelnými hosty.
Kormoráni malí. Foto – Eva Stets.
Jaké důsledky „stěhování druhů“, jemuž jsme v současnosti svědky, bude nakonec mít, je otázka, na kterou dnes nikdo nedá odpověď. Čtenářům se omlouvám za obšírnější úvahu a nyní k věci. Jedním z druhů, se kterým se patrně v budoucnosti budeme potkávat častěji, a u kterého nelze vyloučit právě vliv změn podnebí na jeho častější výskyt severněji jeho stabilního areálu, je kormorán malý (Phalacrocorax pygmeus).
Jedná se o druh se sarmatským typem rozšíření, u nějž patrně dochází v posledních letech k posunům v areálu rozšíření. Hnízdí v jihovýchodní Evropě, v Rusku, Íránu, Kazachstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu, zimuje na Balkáně, v Turecku, Íránu, Iráku a na blízkém východě. Celosvětová populace druhu je odhadována na 85 – 180 000 párů, evropská populace potom na 28 – 39 000 párů (informace z BirdLife International)
Kormorán malý patřil na našem území v minulých letech a nadále ještě patří ke vzácným druhům – např. Fauna ČR a SR (HUDEC a kol., 1994) uvádí pro české země pouze pět zjištění, z toho dvě z východních Čech:
1) 30. 09. 1951 střelen juvenilní samec u Svitav
2) 17. 07. 1981 pozorován jeden ex. na Sopřečském rybníce u Pardubic
Od roku 1998 dochází ke zvyšování počtu záznamů tohoto atraktivního druhu. Faunistická komise uvádí na svých webových stránkách (naleznete je zde) od tohoto roku nejméně 17 záznamů, z nichž některé jsou zajímavé již i počtem zjištěných ptáků, např.:
1) 24. 11. 2005: 15 ex. Ostrava, OV, moravskoslezský kraj (J. Šuhaj; FK 87/2005)
2) 02. 01. – 21. 02. 2006: 1 – 6 ex. zimuje na řece odře v okolí Bohumína, KI, moravskoslezský kraj (P. Vondráček, J. Stolarczyk, J.Kubenka a další, FK 01/2006)
3) 27. 11. 2006: 8 ex. řeka Odra, Bohumín, KI, moravskoslezský kraj (J. Šuhaj; FK 12/2007)
Kormorán malý na Ruseckém písníku v Hradeci Králové, Foto – Jaroslav Vaněk.
Z uvedených 17 záznamů pochází 13 záznamů z území Moravy či Slezska a jen čtyři pozorování z Čech (dvakrát jižní Čechy, jednou byli kormoráni malí pozorováni v Praze na Vltavě a pouze jednou byl zjištěn v našem regionu, kdy ve dnech 26. 2. – 4. 3. 2007 na Ruseckém písníku poblíž Hradce Králové pozorovali J.Vaněk a A.Holub jeden adultní ex. (FK 13/2007).
V letošním roce byl kormorán malý zjištěn opět – tentokrát na jižní Moravě, kdy byl počátkem srpna pozorován více ornitology 1 juvenilní pták na Prostředním rybníce poblíž Hlohovce (okres Břeclav).
Kormorán malý na Ruseckém písníku v Hradeci Králové, Foto – Jaroslav Vaněk.
Mimo původní záznamy z let 1951 a 1981 byl tedy kormorán malý v posledních letech ve východních Čechách pozorován pouze jednou, což ovšem s ohledem na zvyšující se počet záznamů z jiných oblastí nevylučuje, že se s tímto zajímavým druhem v blízké budoucnosti na některé z rybničních oblastí Pardubicka nebo Královéhradecka nesetkáme častěji.
Zájemce o problematiku kormorána malého odkazuji dále na práci ACTION PLAN FOR THE PYGMY CORMORANT (Phalacrocorax pygmeus) IN EUROPE kolektivu autorů, který naleznete zde.
Milan Janoušek
