Slavičích hnízdišť na Mladoboleslavsku nápadně ubývá

Slavík obecný. Foto – Přemysl Vanek.

Bezmála tři desítky let sleduji na Mladoboleslavsku hnízdní úspěšnost slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a současně s tím i proměny této oblasti, mající k druhu efekt jednou příznivý, jindy dočista likvidační.

Přestože se slavíci dokáží na menší změny adaptovat, biotop definitivně zbavený podrostu opouští. V takovém případě pak záleží na dalším nakládání s prostředím, pokud byl zásah pouze jednorázový, křoviny „zmladí“ novými výhony a posléze zhoustnou, slavíci se již třetím rokem na místo vrátí. Kroužkování hnízdní populace ukázalo, že samci v čase takovéto „krize“ obsadí místa sousední, s nižší atraktivitou a dosud přehlížená. Největší posun „starousedlíka“ byl zaznamenán do vzdálenosti pěti kilometrů.

K takovýmto prosvětlovacím zásahům dochází v městech podél cest (kvůli bezpečnosti chodců) i činností správců komunikací. Tyto zákroky či změny v dlouhodobé periodě, jsou-li prováděny v mimohnízdní sezónu, nemají na populaci významněji negativní vliv, horší je likvidace křovin s následnou „rekultivací“, kdy místa ze slavičích map zmizí definitivně.

Z přehledného hnízdiště v čase předjaří můžeme odhadnout nároky slavíka na prostředí. Dolní Bousov 9.2.2007, foto: Pavel Kverek.

Prospěšným hnízdění druhu se ukazuje v případě nových elektrorozvodných sítí vymýcení koridoru v dráze vedení v přestárlých a tmavých topolových hájích, kde se slavík objeví hned po roce. V této divoce zmlazující „pařezovině“ konečně vznikla možnost k stavbě hnízd, když prostor k sběru potravy pod korunami stromů v hrabance zůstal zachován.

Dalším, bezesporu atraktivním prostředím, jsou linie protierozní zeleně podél silničních tahů, zejména pak rozšířená místa v sousedství mimoúrovňového křížení cest. Pro druh, stejně jako pro celou řadu ostatních živočichů je toto mladé prostředí mnohdy posledním útočištěm v současné „moderní“ krajině. Zatímco slavík, přezpívávající řev silnice v blízkosti svodidla může působit úsměvně, obrovské ztráty na osamostatňujících se mláďatech musí budit obavy.

Sledovaná oblast prochází v současnosti nejvýraznější proměnou k horšímu. Město automobilů arogantně rozhodilo pažemi do všech stran a menší celky v okolí se rády přidaly. Počet lidí vykazujeme v násobcích a krajina pro život nestačí. Z koše dávno vysypány jsou sny o postkomunistické mozaice krajiny!

Stejné hnízdiště těsně před příletem slavíků. Dolní Bousov 9.4.2007, foto: Pavel Kverek.

A zatímco na Kněžmostsku přesvědčováním, vysvětlováním a v konečné fázi pak dokonce vyhlášením chráněných stromů, se mi podařilo hnízdiště čtyř slavičích párů zachovat, na Dolnobousovsku, Mnichovohradišťsku i Mladoboleslavsku jiná zanikla.

V současnosti, kdy se navíc přidala nevyhlášená „bitva o polínko“, je situace v oblasti tristní. Co na to donedávna se šířící král pěvců? Zatím navyšuje počty na přeživších místech a částečně i proniká proti proudu Jizery na Turnovsko, kde se prostor otvírá.

V souvislosti s tím bude zajímavé sledovat, zdá nárůst stavu v severněji položených oblastech nesouvisí právě z vysídlováním z „křovípustého“ Mladoboleslavska. Ideálním klíčem k poznání tohoto fenoménu by bylo znovu začít s kroužkováním mláďat v boleslavských hnízdech, na které čas dlouhodobě scházel.

Pavel Kverek