Rožďalovické rybníky – Je únor. Za oknem sníh kam až oko dohlédne. Rtuť teploměru osciluje někde mezi pěti až deseti stupni pod nulou. Koho by napadlo uprostřed tuhé zimy, že jaro tam venku vlastně dávno začalo? Některé ptačí druhy začínají svoji hnízdní sezónu velmi časně, ještě když příroda spí hlubokým zimním spánkem. Patří mezi ně především někteří havranovití (Corvidae), krkavec velký (Corvus corax), vrána šedá (Corvus cornix). Také některé sovy (Strigidae), např. výr velký (Bubo bubo). Mezi ty nejnedočkavější se řadí i král našeho středoevropského ptačího světa – orel mořský (Haliaetus albicilla).
Setkání s orlem může proběhnout velmi nečekaně a překvapivě. Nejspíš to bude na břehu nějakého rybníka. Nemusí být ani příliš velký. Nemusí být zrovna kdoví jak krásné počasí. Největší šanci máte při bezvětří a za přiměřené viditelnosti. Celý rybník v jeden okamžik docela ztichne. Všichni ptáci na pár okamžiků oněmí a strnou. Jakoby se i ten vítr na chvíli uklidnil. A pak se veškeré ptačí osazenstvo dlící na hladině skoro na povel zvedne do vzduchu, jen být co nejrychleji co nejvýš, nejdál. Na vodě zůstanou jen lysky, spěšně mizející v rákosí, a labutě, jež se pevněji semknou v hejno. A pak se odněkud objeví král. Letí nízko a důstojně, jak se na pravého krále sluší a patří. Oblétne rybník tam a zpět, shlédna svoje državy. Daň si král vyzvedává nejraději zpod hladiny. Nepozorná štika, vyhřívající se zde na slunci, je možná smířená s tím, že poslouží jako hlavní chod na panovníkově stole. Obvykle spíš větvi. Ale to už byste měli opravdové štěstí pozorovat i královskou hostinu. Se svým úlovkem se ukryje na místo, kde nebude nikým rušen.
Takovouto scénu v těchto dnech zatím neuvidíte. Rybníky jsou zamčené ledovým zámkem a na štičí pochoutku si i král ještě musí počkat. Co ale nepočká jsou každoroční přírodní cykly, kterým je podřízen i král. Bez ohledu na mrazivý a zasněžený únor se již nyní chystá k návratu na svoje hnízdiště. Bez ohledu na rtuť teploměru začínají jeho každoroční povinnosti. Se sháněním královny problémy nemá, páry jsou stálé a partnera orel mění jen v případě jeho ztráty. Musí ale obnovit staré nebo postavit nové hnízdo pro obvykle dvě snesená vejce a vychovat mláďata.
V ptačí oblasti Rožďalovcké rybníky orli již po několikrát vyvedli dvě mláďata. Foto – Vladimír Šoltys.
Ptačí oblast Rožďalovické rybníky patří mezi oblasti, kde hnízdí král – největší z našich dravců. Orel mořský je nejen velký, ale zároveň dlouhověký pták. Teprve ve čtvrtém roce života nabývá svého typického druhového znaku, kterým je bíle zbarvený ocas. Bílá barva svědčí o pohlavní dospělosti a schopnosti jedince se rozmnožovat. Ve zmíněné oblasti tento ptačí druh již několik let po sobě našel svůj domov. Pár, který zde již několik let pravidelně hnízdí, vyvádí každý rok dvě mláďata, což je u orla mořského velmi neobvyklé. Přestože samice snáší téměř vždy dvě vejce, hnízdo opustí většinou jen starší mládě. Od loňského roku k tomuto tradičnímu hnízdu přibylo ještě jedno, což je pro tento ptačí druh příslibem do budoucna. Je velmi pravděpodobné, že jeden z jedinců nového páru je dospělým mládětem páru prvního. Svědčí to o tom, že zdejší kraj orlům vyhovuje.
K účinné ochraně populace orla mořského u nás slouží mj. kroužkování odchovaných mláďat na hnízdech. V posledních letech bylo zahájeno kroužkování barevnými kroužky, což umožňuje sledování označených jedinců v terénu. Takto jsou značena i mláďata v Ptačí oblasti Rožďalovické rybníky. Ne každý však hledí obdivně na orlí majestát. Je šokující, že každoročně jsou zaznamenány hrůzostrašné nálezy otrávených orlů mořských po pozření jedovaté návnady, jež byla nastražena zcela záměrně a cíleně. Úcta k životu ve všech jeho formách, úcta ke krajině vypovídá mnoho o nás samotných. Nezbývá než doufat, že ta výpověď bude v budoucnu co nejvlídnější. Na ni si ale bude muset naše generace ještě nějakou dobu počkat. Již nyní však můžeme doufat, že i v tomto roce se král do našeho kraje zase vrátí.
Vladimír Šoltys
Mladý orel mořský těsně po okroužkování. Foto – Vladimír Šoltys.
