Láska na první přičichnutí: mohou si ptáci vybírat partnera podle vůně?

Racek tříprstý na hnízdě. Foto Joel WhiteVýběr hnízdního partnera je často nejdůležitějším rozhodnutím v životě zvířat. Vědci z Konrad Lorenz Institute of Ethology našli první důkaz, že ptáci si mohou vybírat svého partnera podle specifického zápachu. Výzkumný tým porovnal chemické složení mazových žláz racka tříprstého (Rissa tridactyla) s geny, které mají význam pro imunitu ptáků. Racci, kteří si vzájemně „voní“ (tj. mají podobný pach) mohou mít i podobné geny pro imunitu. Vzhledem k tomu, že ptáci se raději páří s nepříbuznými jedinci, vědci nyní zjistili, že právě specifický zápach může být pravděpodobným mechanismem, podle kterého si uvědomují příbuznost. Zjištění byla publikována v Scientific Reports.

     Již dlouhou dobu je zcela zřejmé, že reprodukce s blízkými příbuznými může mít zásadně negativní vliv na potomstvo. Není proto divu, že biologové objevili některé druhy, které vyvinuly způsob, jak odhalit genetické podobnosti s potenciálními partnery. Před více než 20 lety bylo zjištěno, že samice myší dokázaly při výběru partnera upřednostnit nepříbuzného před příbuzným samcem. Bylo zjištěno, že samice dokážou porovnávat pach moči každého samce a srovnat jej s vlastními pachy. Pachy moči totiž odráží genetické složení každé myši. Konkrétněji, pachy byly srovnávány se zvláštní skupinou genů zvané „Major histocompatiabilty complex“, neboli MHC, který pomáhá jedinci odolávat nemocem. Tím, že si samice vybírá samce s nepodobnými MHC geny, produkuje potomky s více různorodými geny, které jsou více rezistentní vůči chorobám.

     Tento objev u myší byl následován podobnými nálezy u jiných savců. V poslední době bylo prokázáno, že i některé druhy ptáků se rovněž dokážou vyhnout páření s jedinci s podobným typem MHC genů. Vzhledem k tomu, že čich je velmi dobře vyvinutý smysl u savců, dlouho si vědci mysleli, že ptáci nemají takové čichové schopnosti. Přestože řada nových výzkumů ukázala, že ptáci mohou rozlišovat pachy více, než se dříve myslelo, žádný z nich neprokázal, že ptáci mohou užívat pachy podobně jako savci a porovnat jejich MHC složení a tím ovlivňovat výběr potenciálních partnerů. Zdá se, že toto tajemství bylo vyřešeno skupinou vědců z Rakouska a Francie. Vedoucí týmu Richard H. Wagner a behaviorální genetik Wouter van Dongen (Veterinary Medicine University, Konrad Lorenz Institute of Ethology, Vídeň) spolupracovali s francouzskými kolegy v dlouhodobé studii racků tříprstých, hnízdících v Anchorage Bay na Aljašce.

     Pokud ptáci zobáky roztírají do peří sekret z jejich mazových žláz, rozšiřují zároveň i chemické sloučeniny z tohoto sekretu. Tyto chemické látky produkují pachy, které se zdají být jedinečné pro každého jednotlivce a poskytují jakýsi „čichový otisk“ podobně jedinečný, jako otisky prstů. Tyto pachy pak mohou ptákům signalizovat jejich příbuznost či nepříbuznost vůči dalším jedincům.

     Vědci chtěli ověřit tuto hypotézu a sebrali vzorky DNA a sekretu mazových žláz od hnízdících racků. Další analýzy se poté soustředily na rozbor sekretu s cílem nalézt charakteristické rysy každého individuálního ptáka. Tyto rozbory prováděla Sarah Leclaire na Univerzitě v Toulouse. Wouter van Dongen analyzoval MHC racků v laboratoři ve Vídni. Výzkumný tým již dříve zjistil, že racci tříprstí se vyhýbají páření s příbuznými racky, avšak mechanismy, kterými ptáci poznávají jejich příbuznost vůči sobě, zůstávaly doposud neznámé. Jejich novým zjištěním bylo, že jednotliví racci, kteří si „voní“ navzájem (tedy mají podobné chemické složení sekretu mazových žláz), mají i podobné MHC geny. Bližší příbuzní proto mají podobný zápach než nepříbuzní ptáci. To naznačuje, že ptáci mohou být schopni porovnat svůj vlastní pach s pachy potenciálních partnerů a vybrat si nepříbuzného jednotlivce jako partnera pro hnízdění. Ornitolog R. Wagner vtipkuje, že „s každým dalším výzkumem pachů se zdá, že cokoliv dokážou savci, ptáci dokážou taky.“ Nové poznatky navíc otevírají dvířka pro další práci hledající souvislosti při výběru partnera a vyšší odolností vůči chorobám.

Ze serveru Phys.org přeložil Lukáš Kadava

Orig. článek v Scientific Reports:

http://www.nature.com/srep/2014/141105/srep06920/pdf/srep06920.pdf

Racci tříprstí. Foto Joel White

Racci tříprstí. Foto Joel White

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Post Navigation